Nizhnekatrukh dialekt

Nižně-katrušský dialekt ( ázerb. Aşağı Qatrux ləhcəsi ) je dialekt ázerbájdžánského jazyka [1] [2] [3] , který je součástí severní skupiny dialektů , rozšířené ve vesnici Nizhniy Katrukh v oblasti Rutul z Dagestánu .

Rozsah

Nizhne-Katrukh dialekt Ázerbájdžánu je mluvený v malé vesnici Nizhniy Katrukh ( Azerb. Aşağı Qatrux ) v Rutul oblasti Dagestánu . V roce 1939 se více než sto rodin přestěhovalo z vesnice do oblasti Magaramkent v Dagestánu a společně s Lezginovými vytvořili vesnici Nový Aul ( Ázerb. Yeni Aul ) . Někteří lidé z vesnice také žijí v Derbentu , Machačkale a dalších městech Dagestánu. Celkem 2000 lidí mluví nižněkatrukhským dialektem. Obyvatelé sousedního Laku a Rutulu spolu komunikují také ázerbájdžánským jazykem [4] .

Gramatické charakteristiky

Fonologie

Dialekt obsahuje takové souhlásky, které nejsou charakteristické pro ázerbájdžánský jazyk , ale jsou charakteristické pro dagestánské jazyky , zejména pro jazyk Lak , jako stop-laryngeální ( abrruptives ): zadní jazykový mělký stop ḳ, labial stop p̣, přední jazykový stop ṭ , dentální pískání africké c̣ , střední palatinální sykavý africký ç̇ [5] , neznělý aspirovaný dentální africký c̣, neznělý neznělý spirant x̣, neznělý neznělý okamžitý q, zesílení aspiranti (geminanti): neznělý neznělý střední palatinový hlas ̇, neznělý neznělý hláskový k̇, la neznělý momentální ṗ, zubní spirant ṡ , zubní instantní ṫ, neznělý zadní spirant ẋ, neznělý spirant x, zubní neznělý sykavý africký ċ neznělý sykavý africký ç̇. Tyto specifické souhlásky se vyskytují v jakékoli pozici slova. Výjimkou jsou zesílené ( gemináty ), které stejně jako v jazyce Lak nemohou zůstat na absolutním konci slova a uprostřed slova před souhláskami a přecházejí v aspirované (nebo aspirované) vlastní řady. . Příklady: ḳamçi (bič), buşḳənə (skluz), baḳ (hlava), p̣atrun (kazeta), sap̣un (mýdlo), ğap̣ (zavřít), ṭouşan (zajíc), buṭa (laso), armuṭ (hruška), ̇orqata ), ç̇inç̇a (mrkev), ç̇imiç̇ (kopyto), catir (jiné), mulcu (oves), kic (buben), x̣urx̣ (sliny), qasa (rybíz), qəşqər (strup), qabaq (hospoda, tykev), k (velký hrneček), hak̇rai (knedlíky), ṫuk̇ulc̣u (tymián), q̇abağta (vpředu), baq̇uq (halvah), şamq̇oç (jednoletý beran), ṗal (kůlna), ẋəṗa (španina), guláš , ṡörq (loket) ), ṡaç (předek, účes), purṡuq (jezevec), ṫar (borovice), xasṫalik (nemoc) [6] , Eṫilar ( velký naběrák), ẋit (prášek z mouky), ẋinçu (čelist), purpu (močový měchýř), ẋinça (buza), ẋiç-ẋna (citoslovce pro volání krav), şurpa (polévka), marşa (svah, louka), şulu (ovčí trus), ċackili (ježek), aċi (hadr, hadry), k̇ak̇a (kobyla), ç̇anṭu (hromada snopů), murç̇u (ret) [7] .

V dolnokatrukhském dialektu existují: kvartérní řada stop labials: b, p, ṗ, p̣, zubní d, t, ṫ, ṭ, zpětně lingvální: q, k, k̇, ḳ, ternární řada spirantů - zubní: z, s, ṡ, alveolární : ž, ş, ṩ, párová řada spirantů - zadní lingvální: x̣, ẋ, uvulární: q, q̇ [7] .

Obsahuje také všechny samohlásky, které jsou známé v ázerbájdžánském literárním jazyce: a, ə, e, t, ö, u, ü, ı. Neliší se v žádných jazykových specifických rysech. Pouze výslovnost měkkých samohlásek ä, ö, ü je charakteristická ve srovnání s normami spisovné výslovnosti vzdálenější artikulace. Samohlásky e, o, ö jsou v dialektu vzácné. Ázerbájdžánské e, o, ö zde obvykle odpovídají i, u, ü (ale e, i je méně pravidelné). Taková substituce je také pozorována ve výpůjčkách Lak z ázerbájdžánského jazyka a v ázerbájdžánské řeči Lak, například: iləmak < eləmək (dělat), il < el (lidé), un < on (deset), tuq < tox (plný ), öz < üz ( obličej), ülçmak < ölçmək (míra) [9] .

Nelabiální zadní samohláska ı, typická pro ázerbájdžánský jazyk, se v řeči nižně-katrukhštiny vyskytuje jen sporadicky. Odpovídá buď i, nebo u v dialektu, stejným způsobem jako v Lak Ázerbájdžánismu a v ázerbájdžánské řeči Laktsa . Blízký nulový status této samohlásky v dialektu vysvětluje skutečnost [9] , že v ázerbájdžánském jazyce je tato hláska rozšířena v afixálních morfémech, kde se objevuje podle zákona o harmonii samohlásek. A v dolnokatrukhském dialektu tato kategorie zcela chybí v afixech, jako korespondence s běžným ázerbájdžánským ı, u nebo i aktu. Tento foném se také vyskytuje v ázerbájdžánském jazyce obvykle v jednoslabičných kořenových morfémech mezi tvrdými souhláskami. Mnohá ​​z těchto slov ale v nářečí zcela chybí a v těch pár slovech je obvykle přítomna samohláska u [10] .

Ve specifických ázerbájdžánských samohláskách jsou v dialektu pozorovány určité výkyvy. Nestabilita v užívání je pozorována i v řeči jednoho a téhož jedince. Pod vlivem spisovného jazyka se používání e, ä, o, ö, ü, y stává příznačnějším v mluvě mladší generace. Nové výslovnostní normy se týkají pouze ázerbájdžánských slov [10] , např. váhání ve výslovnosti ə, ü se netýká substrátových slov. V posledně jmenovaném se pravidelně používá odložená verze ə a ü, např.: ərkin (nezbytné), tənq (dlaň), ürtu (džbán), xütu (vnitřnosti) [11] .

Kolísání v používání samohlásek v řeči dolnokatrukhů je možné, protože jejich odlišnost nehraje fonologickou roli a je fonologicky indiferentní.

Nominální morfologie

Jedním z pozoruhodných rysů dialektu Nizhnekatrukh je úplná absence zákona synharmonismu , který charakterizuje ázerbájdžánský jazyk. Přítomnost dvouvariantních a čtyřvariantních systémů v ázerbájdžánském jazyce v afixaci je důsledkem působení zákona synharmonismu. V dolnokatrukhském dialektu má každá morfologická kategorie stálý foneticky neměnný morfologický inventář nezávislý na charakteru předchozí samohlásky nebo souhlásky [11] .

Akuzativ má v dialektu nestabilní postavení. Existují i ​​případy použití tohoto pádu bez odpovídajícího příponu, tedy použití nominativu místo akuzativu. Nemá žádné fonetické varianty a Masdarské přípony ( pravidelně -max: göturmağ (vzít), uturmağ (sednout) [12] , almağ (vzít)), množné číslo (pravidelně -lar: uşağlar (děti), müəllimlər (učitelé) )). Kvůli nedostatku samohláskové harmonie v nářečí došlo k nápadnému sjednocení osobních přípon slovesa-predikátu: men gediram; uturiram (chodím; sedím), sen (san) üldurdun; aldun (zabil jsi; koupil), u ülduracax; alacax (zabije; koupí) [13] .

Ázerbájdžánský jazyk je charakterizován přítomností kategorie vlastnictví a vztah mezi osobou vlastníka a předmětem nebo osobou držby je stanoven: morfologicky - pomocí přípon vlastnictví; morfologicky a syntakticky - pomocí afixů patřících do tvaru genitivu zájmen; syntakticky - pomocí některých osobních zájmen ve formě genitivu v kombinaci se jménem předmětu držení. Nižněkatrušský dialekt nezná kategorii sounáležitosti v podobě, v jaké je prezentována v celém ázerbájdžánském jazyce [14] . Vztah sounáležitosti se v dialektu vyjadřuje spojením přivlastňovacího zájmena s předmětem držení nebo osobou držení. Navíc ani zájmeno, ani předmět držby nepřijímají žádné přípony. Osoba je vyjádřena samotným lexikálním významem zájmena, např.: menum alma; almalar (moje jablko; jablka), senun alma (vaše jablko), unun alma (jeho jablko), bizim alma (naše jablko), sizin alma (vaše jablko), ularun alma (jejich jablko) [15] [16] .

Příklady

Poznámky

1. ↑ Pigam A. Azimov, „Problémy bilingvismu a mnohojazyčnosti: Sborník článků“, str. 296
2. ↑ Vladimir Zhuravlev, "Vnější a vnitřní faktory evoluce jazyka", s. 166
3. ↑ VI. kongres etnografů a antropologů Ruska, str. 59
4. ↑ Džidalajev, 2008 , s. 3.
5. ↑ Džidalajev, 2008 , s. 5.
6. ↑ Džidalajev, 2008 , s. 6.
7. ↑ 1 2 Džidalajev, 2008 , str. 7.
8. ↑ Džidalajev, 2008 , s. osm.
9. ↑ 1 2 Džidalajev, 2008 , str. 9.
10. ↑ 1 2 Džidalajev, 2008 , str. deset.
11. ↑ 1 2 3 Džidalajev, 2008 , str. jedenáct.
12. ↑ 1 2 3 Džidalajev, 2008 , str. 12.
13. ↑ Džidalajev, 2008 , s. 13.
14. ↑ Džidalajev, 2008 , s. čtrnáct.
15. ↑ Džidalajev, 2008 , s. patnáct.
16. ↑ Gyulzede Isayeva, „Gramatické rysy zájmena v dialektu ázerbájdžánského jazyka Dolní Katrukh“, s. 151

Literatura

• N. S. Džidalajev . Esej o dolnokatrukhském dialektu ázerbájdžánského jazyka/ Ed. vyd. B. M. Atajev. - Machačkala: YALI Institute, 2008. - 64 s. (Ruština)