Pereferkovič, Naum Abramovič

Naum Abramovič Pereferkovič
Datum narození 1871 [1] [2] [3]
Místo narození
Datum úmrtí 1940 [1] [2] [3]
Místo smrti
Země
Vědecká sféra lingvista , hebraista , rusista
Alma mater Petrohradská univerzita (1894)
Logo Wikisource Pracuje ve společnosti Wikisource

Naum (Nechemia) Abramovič Pereferkovič (1871, Stavropol  - 1940, Riga ) - ruský a lotyšský lingvista , hebraista , rusista , překladatel a lexikograf v oboru ruštiny a jidiš (jako lexikograf vystupoval pod pseudonymem N. Abramov ).

Životopis

Narodil se v rodině kantonisty . [4] V roce 1894 promoval se zlatou medailí na Orientální fakultě císařské Petrohradské univerzity (studoval společně s N. Ya. Marrem ), kde získal magisterský titul za svou dizertační práci „Kodex talmudských informací o gnostických sektách“ a právo vyučovat ruštinu a semitské jazyky ve všech vzdělávacích institucích Ruska, ale nezůstal na katedře, ačkoli mu bylo nabídnuto. [4] [5]

Judaika , překlad Talmudu

Četné recenze, populární články, žurnalistika a původní výzkumy Pereferkoviče (někdy podepsaného pseudonymy Al-Gavvas nebo Vostochnik ) byly publikovány ve Voschodu a dalších rusko-židovských publikacích. [4] Přispíval také do Russkiye Vedomosti . [4] Je autorem více než 200 vědeckých a kritických článků o judaistice, které byly publikovány mimo jiné v takových vědeckých publikacích jako Journal of the Ministry of National Education , Hermes , Scientific Review , The Brockhaus-Efron Jewish Encyklopedie (také editor prvního oddílu prvního svazku), Encyklopedický slovník Granátové jablko , "Židovská encyklopedie" (jeden ze zakladatelů " Židovské encyklopedie " (Petrohrad, 1908-1913) a redaktor připravované biblické sekce prvního dílu). [4] [5]

V roce 1908 vydal podrobnou analýzu antisemitské brožury z roku 1883 „ 100 zákonů Shulchan Aruch “, ve které odhalil skutečný význam talmudských zákonů o pohanech a technologii jejich překrucování autory a překladateli. brožury [6] .

Od ledna 1909 vyučoval základy judaismu na známé německé škole Petrishule . V témže roce se pokusil vytvořit „ reformovanou židovskou komunitu “ v Petrohradě, ale tento pokus byl neúspěšný. [5] Publikováno v jidiš v různých židovských periodikách v Rusku, zejména v petrohradských novinách Der Freind. [čtyři]

V roce 1912 vydal třídílnou Učebnici židovského náboženství pro střední školy (druhé vydání v letech 1915-1916) pro židovské děti navštěvující ruské střední školy. Od roku 1897 do roku 1911 vyšla v Petrohradě dvě vydání Talmudu od Pereferkoviče (v osmi a pěti svazcích), včetně „kritického“ (tj. vědeckého) překladu Mišny , Tosefty a halachického midrašimu (Mekhilta ). a Sifra), jakož i samostatná vydání – překlady pojednání „Berakhot“ (1909) a „Avot rabiho Nathana“ (1903). [čtyři]

Do roku 1917 vyučoval v Petrohradě na Kursech orientálních studií (známých také jako „Židovská akademie“, „Ústav židovských znalostí“, „Vyšší škola židovských znalostí“) [4] .

V roce 1918 začal pracovat na Lidovém komisariátu zahraničních věcí RSFSR . [4] Byl tlumočníkem při jednání o Brestském míru . [4] Před emigrací nějakou dobu učil na vysokých školách. [čtyři]

Lexikograf N. Abramov

Pereferkovich, který se zabýval překladem Talmudu, současně pracoval na svém dalším monumentálním díle - „Slovník ruských synonym a podobných výrazů“, publikovaném pod jiným pseudonymem - „N. Abramov“ [4] . Tento slovník, který v letech 1900 až 1915 prošel čtyřmi dotisky [4] , neztratil na významu dodnes - v roce 1994 vyšlo jeho 5., opravené a doplněné vydání a v letech 1996, 1999 a 2006 stereotypní 6- e, 7. a 8. vydání. Tento slovník obsahuje více než 20 tisíc slov a asi 5 tisíc synonymických řádků. V předmluvě k moderní reedici slovníku akademik Yu.D. Apresyan poznamenal, že „ tento slovník nebyl současníky srozumitelný a neměl významný vliv na utváření konceptu ruského synonymického slovníku. Mezitím v mnoha ohledech předběhl svou dobu a předvídal některé myšlenky, které se vyvinuly a vtělily do světové lexikografie teprve nedávno . Při tvoření synonymických řad podle Abramova dominuje spíše sémantické než formální prostředí, zahrnují nejen lexémy , ale i synonymní frazeologické jednotky , morfologické, syntaktické prostředky. Slovník obsahuje prvky ideografického a kombinatorického slovníku a také z pohledu Apresjana aparát blízký lexikálním funkcím .

"N. Abramov „byl také autorem Slovníku ruských říkadel “ (1912; přetištěno v roce 1996) a populární knižní série „Dar slov“ (1900-1913), která odolala mnoha dotiskům, obsahuje praktické průvodce ruskou rétorikou ( „Umění vyjadřovat své myšlenky“, „... mluvit a argumentovat“, „... pronášet projevy“, „... psát eseje“, „... vést schůzky“ atd.). [čtyři]

Pozdní aktivita

V roce 1919 Pereferkovich ilegálně emigroval do Lotyšska. [4] Zde se jidiš stal novým předmětem jeho vědeckých zájmů . V Rize, kde strávil posledních 20 let svého života, Pereferkovich učil na židovských (Zaleman Gymnasium) a nežidovských (kursy na ruské univerzitě) středních školách, vydával noviny Malé noviny a byl publikován v místním tisku v jidiš - Der Veg, "Unzer Veg", "Dos Folk", "Letste Nayes", "Frimorgn". [4] Kromě toho pracoval na slovníku „העברײאיזמען אין אידיש“ („hebrejci v jidiš: 4000 hebrejštině werter un citatn“ - hebrejštiny v hebrejštině s podtitulem jidiš 4 tisíce hebrejských citátů v němčině: jidišština: 4 tisíce slov Sprache“, Riga: Globus, 1929 a Riga: Bikher far Alemen, 1931, pod názvem Nehemye Pereferkovich ), který absorboval asi 4 tisíce slov hebrejského a aramejského původu použitých v jidiš s citacemi z literárních zdrojů. [4] Za účast na přípravě vydání polemické protikřesťanské studie G. L. Bendera „Evangelický Ježíš a jeho učení“, která byla v souladu s Pereferkovičovou knihou „Pravda o Kristu“, byl lotyšský soud odsouzen ke dvěma letům vězení za rouhání (článek 51 trestního zákoníku ) a urážku náboženství (článek 73 trestního zákoníku), ačkoli verdikt byl následně zrušen kasačním soudem. [4] [7]

Byl pohřben na Novém židovském hřbitově v Rize „Shmerli“ .

Rodina

V roce 1908 se v Rize oženil s Marianou Aleksandrovna Garbel (1880, Goldingen  - ?) [8] . Dvě děti.

Vědecké práce

Publicistika

Úvodník

Literatura

v Rusku v jiných jazycích

Poznámky

  1. ↑ 1 2 Naum Abramovič Abramov // NUKAT - 2002.
  2. ↑ 1 2 N. Abramov // CONOR.BG
  3. ↑ 1 2 N. Abramov // MAK  (polsky)
  4. ↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 Pereferkovich Nehemia – článek z elektronické židovské encyklopedie
  5. ↑ 1 2 3 Pereferkovich, Naum Abramovich // Židovská encyklopedie Brockhause a Efrona . - Petrohrad. , 1912. - T. XII. - Stb. 395.
  6. ↑ N. A. Pereferkovich. Židovské zákony o pohanech v antisemitském osvětlení. Analýza „židovského zrcadla“, přeložil A. Šmakov . Druhé vydání. - Petrohrad, 1910, 92 s.
  7. ↑
    • Dnes je dílem prof. Pereferkovich a paní Benderová u Soudního dvora // Dnes. - 05.06.1932. - č. 127 . - S. 6 .
    • N. A. Pereferkovich byl zproštěn viny. Gusta Bender odsouzen k roku pevnosti // Dnes. - 5.8.1932. - č. 128 . - S. 7 .
    • Bobe M. Židé v Lotyšsku / Per. z jidiš. - Riga: Shamir, 2006. - S. 207.
  8. ↑ Záznam o svatbě Nehema Pereferkoviche a Maryany Garbel je k dispozici na židovském genealogickém webu JewishGen.org.

Odkazy

  Přejděte na položku Wikidata  Slovníky a encyklopedie