Podlost (ze staré slávy - „vedle [pod, vedle, blízko]“), podlost je negativní morální a duchovní vlastnost člověka , která zahrnuje takové povahové rysy a chování, jako je servilita , nečestnost , neupřímnost, služebnost, odporují skutečnému postoji charakterizované osobnosti k osobě, na kterou jsou tyto behaviorální činy zaměřeny.
Podlost lze charakterizovat jako vzorec chování založený na nízkých pocitech a také jako základní motivy pro navenek přijatelné a schválené činy. Čin darebnosti lze nazvat odporným, pokud je zlo spácháno neočekávaně nebo tajně a ostražitost protistrany je snížena kvůli falešným ujištěním padoucha o věrnosti oběti, v laskavosti, lásce a upřímnosti vůči ní [1] . Ten, kdo to spáchá, se nazývá šmejd , šmejd .
Podle Dahl's Explanatory Dictionary měla podlost zpočátku dva významy – moderní a zastaralý. Zastaralý význam označoval podlost jako nízké narození:
... od davu, tmavého, nízkého klanového kmene, od otroků, nevolníků, nevolníků ... [2]
Běda městu Ariel, kde špinavci a podvodníci a každá ošklivá spodina žijí v bahně svých ničemných žádostí!... Chápu vás, opilci, žrouti, spodina tohoto světa, nesete číslo pokání a Země tě nepřijme do svých útrob! - Maxim Gorkij. V lidech. [3]
![]() |
|
---|