Podlost

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 20. listopadu 2020; kontroly vyžadují 5 úprav .

Podlost (ze  staré slávy  -  „vedle [pod, vedle, blízko]“), podlost  je negativní morální a duchovní vlastnost člověka , která zahrnuje takové povahové rysy a chování, jako je servilita , nečestnost , neupřímnost, služebnost, odporují skutečnému postoji charakterizované osobnosti k osobě, na kterou jsou tyto behaviorální činy zaměřeny.

Podlost lze charakterizovat jako vzorec chování založený na nízkých pocitech a také jako základní motivy pro navenek přijatelné a schválené činy. Čin darebnosti lze nazvat odporným, pokud je zlo spácháno neočekávaně nebo tajně a ostražitost protistrany je snížena kvůli falešným ujištěním padoucha o věrnosti oběti, v laskavosti, lásce a upřímnosti vůči ní [1] . Ten, kdo to spáchá, se nazývá šmejd , šmejd .

Etymologie

Podle Dahl's Explanatory Dictionary měla podlost zpočátku dva významy – moderní a zastaralý. Zastaralý význam označoval podlost jako nízké narození:

... od davu, tmavého, nízkého klanového kmene, od otroků, nevolníků, nevolníků ... [2]

Ohavnost v uměleckých dílech

Běda městu Ariel, kde špinavci a podvodníci a každá ošklivá spodina žijí v bahně svých ničemných žádostí!... Chápu vás, opilci, žrouti, spodina tohoto světa, nesete číslo pokání a Země tě nepřijme do svých útrob! - Maxim Gorkij. V lidech. [3]

Viz také

Poznámky

  1. V. S. Bezrukov. Základy duchovní kultury (encyklopedický slovník učitele). - Jekatěrinburg, 2000. - 937 stran.
  2. Záludný  // Vysvětlující slovník živého velkého ruského jazyka  : ve 4 svazcích  / ed. V. I. Dal . - 2. vyd. - Petrohrad.  : Tiskárna M. O. Wolfa , 1880-1882.
  3. Citováno. podle Encyklopedického slovníku psychologie a pedagogiky, 2013