Politický status Portorika je neregistrované organizované území Spojených států . To znamená, že Portoriko není ani suverénní stát, ani stát USA . Kvůli této nejednoznačnosti je obyvatelstvo území zbaveno určitých práv, ale požívá určitých výhod, které jsou dostupné v jiných státech. Například na rozdíl od amerických států nemohou Portorikánci hlasovat v prezidentských volbách ani nemohou volit své vlastní senátory a zástupce do Kongresu USA . Na druhou stranu, pouze někteří obyvatelé Portorika podléhají federální dani z příjmu.
Status ostrova je výsledkem různých politických akcí jak Spojených států, tak vlády Portorika. OSN ji v roce 1953 odstranila ze seznamu nesamosprávných území, ale nadále podléhala územnímu dodatku americké ústavy. Portoriko je „území patřící Spojeným státům, ale není součástí Spojených států podle ustanovení ústavy o příjmech“.
Mezinárodně několik organizací naléhalo na vládu USA, aby urychlila proces a umožnila Portoriku sebeurčení, protože Portoriko považuje za karibský stát s vlastní národní identitou. Zvláštní výbor OSN pro dekolonizaci například vyzval USA, aby „umožnily lidem Portorika rozhodovat se suverénním způsobem a uspokojovat jejich naléhavé ekonomické a sociální potřeby, včetně nezaměstnanosti, marginalizace, platební neschopnosti a chudoby“.
Legislativní shromáždění Portorika schválilo paralelní rezoluci dne 11. prosince 2012 požadující, aby prezident a Kongres USA jednali na základě požadavku lidu Portorika, aby jednou provždy ukončil současný územní status Portorika, což bylo svobodně a demokraticky. vyjádřeno v plebiscitu konaném dne 6. listopadu 2012.
Zákonodárný sbor učinil totéž v prosinci 2020 pro Kongres a prezidenta Joe Bidena , aby potvrdil výsledky předchozího plebiscitu a podpořil portorickou státnost.
studená válka | ||||
---|---|---|---|---|
Klíčoví účastníci (velmoci, vojensko-politické bloky a hnutí) | ||||
| ||||
zahraniční politiku | ||||
Ideologie a proudy |
| |||
Organizace |
| |||
Klíčové postavy |
| |||
Související pojmy | ||||
|