Poluyaroslavskaya nábřeží | |
---|---|
obecná informace | |
Země | Rusko |
Město | Moskva |
okres | CAO |
Plocha | Tagansky |
délka | 400 m |
Podzemí |
![]() ![]() ![]() ![]() |
PSČ | 105120 |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Polujaroslavskaja nábřeží je nábřeží v moskevském okrese Tagansky , čtyři sta metrů dlouhé [1] . Nábřeží se táhlo od ulice Zemlyanoy Val k Bolshoi Poluyaroslavsky Lane podél koryta řeky Yauza . Ze západu k němu přiléhá nábřeží Serebryanicheskaya a z východu Kostomarovskaya [1] .
Nábřeží Poluyaroslavskaya dostalo své jméno v 19. století . Na jeho území se dříve nacházela soukenická továrna , jejímž ředitelem byl do roku 1732 Ivan Michajlovič Polujaroslavcev, po němž bylo nábřeží pojmenováno [1] [2] .
Nábřeží protíná Vysokojauzský most spojující jej s nábřežím Nikolojamskaja . Přes most prochází část trasy Sadovoye Koltso . Na místě tohoto mostu stál koncem 19. století kovový most s kamennými podpěrami, který byl v roce 1963 přestavěn na železobeton podle projektu K. P. Saveljeva a S. I. Heimana [3] .
V roce 2017 bylo nábřeží vydlážděno žulovými deskami v rámci projektu Moje ulice [4] .
V oblasti nábřeží se nachází panství maloměšťáka Avdotya Zbitneva z 20. let XIX. Nachází se zde také Muzeum a veřejné centrum Andreje Sacharova „Mír, pokrok, lidská práva“, založené v roce 1996 . V muzeu se nachází sbírka dokumentů z archivu fyzika, portréty a sochy Sacharova a je zde také knihovna, kde se shromažďují knihy o historii politických represí [3] .
Nábřeží Moskvy | |||||
---|---|---|---|---|---|
Moskva |
| ||||
Drenážní kanál |
| ||||
Yauza |
| ||||
Likhoborka | |||||
Borovice |