Problém indukce je filozofický problém, který poprvé zformuloval T. Hobbes (1588-1679) [1] a rozvinul v polovině 18. století David Hume .
Hume zpochybnil platnost induktivní metody inference a položil otázku, zda induktivní uvažování vede ke znalostem chápaným v klasickém filozofickém smyslu [2] , protože zaměřuje pozornost na nedostatek důvodů pro:
Hume sám dal negativní odpověď na otázku problému indukce [3] .
Stejně jako mnoho myslitelů své doby byl Immanuel Kant přesvědčen o pravdě klasické mechaniky a ve výuce transcendentálního idealismu dal své řešení problému Humeovy indukce [4] . Kant věřil, že naše induktivní soudy o světě jsou a priori pravdivé s ohledem na empirickou identitu vědomí, kterou nazval myšlenkou transcendentální jednoty apercepce [5] .
Britský a rakouský filozof K. Popper se ve svých spisech zabývá problémem Humeovy indukce a na jejím základě formuluje tři otázky:
Na první otázku dává Karl Popper, stejně jako Hume, zápornou odpověď. Na druhou a třetí otázku však Popper odpovídá kladně: je možné ospravedlnit nepravdivost teorie, pokud neprošla experimentálním ověřením, a preferovány jsou ty teorie, které je v zásadě možné vyvrátit, ale které dosud nebyly vyvráceny. . Podle jeho názoru by všechny vědecké hypotézy měly být považovány za domněnky, nikoli za pravdivé teorie. Popper věřil, že pouze prostřednictvím zkušenosti můžeme posoudit nepravdivost určitého tvrzení, ale nikdy ne o jeho pravdivosti . [3]
Bertrand Russell ve svých Dějinách západní filozofie [6] napsal , že indukce je nezávislý logický princip, který nelze odvodit ze zkušenosti ani z jiných logických principů, a že bez tohoto principu je věda nemožná.
V „ Logicko-filosofickém pojednání “ (přeložil M.S. Kozlová a Yu.A. Aseev) Ludwig Wittgestein píše: 6.363. Proces indukce spočívá v tom, že přijmeme nejjednodušší zákon v souladu s naší zkušeností. 6,3631. Tento proces ale nemá logický, ale pouze psychologický základ. Je jasné, že není důvod se domnívat, že ve skutečnosti nastane jen ten nejjednodušší případ. 6,36311. To, že zítra vyjde slunce, je hypotéza, což znamená, že nevíme, jestli vyjde. 6.37. Není potřeba, aby se stala jedna věc, protože se stala druhá. Existuje pouze logická nutnost. 6,371. Základem celého moderního světového názoru je iluze, že takzvané přírodní zákony jsou vysvětlením přírodních jevů. 6,372. Lidé se tak zastavují před přírodními zákony jako před něčím nedotknutelným, stejně jako se staří lidé zastavili před Bohem a osudem. A mají i pravdu zároveň. Ale starověcí byli jasnější, protože poznali jeden jasný limit, zatímco novější systémy prezentují věc, jako by bylo vše vysvětleno.