Výslovnost
Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 26. května 2021; ověření vyžaduje 1 úpravu .Výslovnost , zájmena ( fr. prononcer - vyslovit) znamená:
- rysy artikulace zvuků řeči v každém konkrétním jazyce. Správná výslovnost je soubor ortoepických norem vlastní té či oné rozmanitosti jazyka .
- způsob, obraz, způsob pokárání, asimilovaný národy, kmeny, místními obyvateli, různými vrstvami společnosti. Toto slovo mohou různí lidé nebo různé sociální, územní, profesní, věkové a jiné skupiny vyslovovat různě.
Porušení výslovnosti
První slova začíná dítě zřetelně vyslovovat mezi 9. a 18. měsícem. Učení nových slov pak probíhá velmi odlišným tempem, ale ve většině případů má dítě ve věku 2-3 let poměrně velkou slovní zásobu.
Pozdní nebo obtížná řeč , koktání, nezřetelná dikce mohou být způsobeny vadami ve struktuře řečových orgánů.
- Krátká uzdička jazyka - krátká nebo zkrácená uzdička jazyka způsobuje vady ve výslovnosti hlásek "g", "w", "p", "l".
- Paréza svalů rtů a jazyka . Paréza je oslabení svalových pohybů . Pohyby řečových orgánů jsou pomalé, nepřesné, někdy nekoordinované.
- Také poruchy výslovnosti mohou být způsobeny vadným skusem zubů .
- Někdy dochází k nedostatečnému rozvoji fonematického (řečového) sluchu , což narušuje vývoj správné výslovnosti.
Poruchy výslovnosti jsou často důsledkem psychických stavů.
- Dýchací aparát a řečové orgány jsou závislé na smyslech. Vzrušení, úzkost, strach, vztek – tyto emoce způsobují potíže s dýcháním, vysychání dutiny ústní . V některých případech je toto spojení navázáno velmi pevně a rychle – to způsobuje koktání.
- Často je porušení dikce způsobeno prostředím, ve kterém dítě vyrůstalo. Jsou případy, kdy řeči dítěte nebylo rozumět, protože žilo s bezzubou matkou, jejíž výslovnost byla navíc značně zkreslená. Při pokusech o opakování slov pronesených matkou dítě dostalo absolutně nesrozumitelnou řeč.
Výslovnost a přízvuk
Zvláště praktický je fenomén cizího přízvuku , který není patologií, ale při vyslovení (tzv. „silný přízvuk“) může vést k potížím v ústní komunikaci. Často jsou takové potíže pozorovány jak v porozumění mluvčímu se silným přízvukem rodilými mluvčími, tak ve snížených poslechových dovednostech (tj. vnímání skutečné plynulé řeči rodilých mluvčích sluchem) samotného mluvčího.
Viz také
- Fonetika
- Ortoepie
- dialekt
- Dialekt
- Mezinárodní fonetická abeceda
- terapie mluvením
- Rozdíly v řeči Moskvanů a Petrohradců
Odkazy
- L. V. Shcherba „O normách příkladné ruské výslovnosti“
- Výslovnost církevní knihy ve starověké Rusi
- Gosteva S. A. Naučný slovník obtíží, výslovnosti a přízvuku v moderní ruštině. - Voroněž: VGU, 2004. - 45 s. (pdf, 200 kb)
 Slovníky a encyklopedie | ||||
|---|---|---|---|---|
| ||||