Redukce předků ( anglicky rodokmen kolaps a německy Ahneschwund ) je pojem v genealogii znamenající snížení možného počtu předků u potomka , jehož rodiče jsou ve vzájemném příbuzenském vztahu. Termín poprvé použil Robert S. Gunderson . [jeden]
Bez zohlednění redukce předků je rodokmen jedince binárním stromem , který se skládá z jedince na vrcholu tohoto stromu, jeho rodičů (2), prarodičů (4), praprarodičů (8), a tak dále. Počet lidí v takovém stromě roste exponenciálně a nakonec se jejich počet neuvěřitelně zvětší. Na základě tohoto principu by tedy pro člověka žijícího v 21. století, před 30 generacemi (doba vrcholného středověku ), měl být počet předků 2 30 , tedy více než 1 miliarda lidí, tj. dvakrát tolik než celá populace Země v daném časovém období [2] .
Tento paradox se vysvětluje tím, že lidé mají společné předky díky náhodným nebo nenáhodným rodinným sňatkům. Jednotlivec tedy může obsadit několik míst v jednom rodokmenu. To je možné při určité míře příbuzenství (často neznámé) rodičů potomka [3] [4] . Například dítě bratranců a sestřenic může mít pouze 6 praprarodičů namísto obvyklých 8. Tento pokles počtu předků je snížením počtu předků. Vezmeme-li to v úvahu, rodokmen přejde do formy orientovaného acyklického grafu .
V mnoha společnostech docházelo často k sňatkům mezi příbuznými kvůli územním, sociálním nebo ideologickým omezením. Smíšené sňatky byly v některých kulturách podporovány nebo dokonce vyžadovány k upevnění rodinných vazeb a udržení rodinného zdraví a pohody ( endogamie ). Podmínka sňatku pouze mezi královskými rodinami v evropských monarchiích vedla k redukci genofondu těchto rodin a znatelnému projevu redukce předků. Například španělský král Alfonso XII . měl jen 2 prababičky a 2 pradědy. Navíc dva z nich, Karel IV . a Marie-Louise z Parmy , byli rodiči jeho další prababičky Marie Isabely Španělské .
| [ukázat] Předci Ferdinanda I. Rakouského | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Habsburský dům je názorným příkladem vzniku dědičných chorob přímo v důsledku redukce předků. Karel II. (španělský král) , poslední představitel španělských Habsburků, měl ve svém rodokmenu tři sňatky typu strýc-neteř v jedné linii (od otce a dvou pradědečků). V důsledku toho byl jeho koeficient příbuzenské plemenitby 25 %, což vyvolalo velké množství nemocí. [5] [6]
K maximální redukci předků s koeficientem příbuzenské plemenitby 50 % dochází během jedné generace za přítomnosti sourozeneckých rodičů ; v tomto případě bude mít potomek místo dvou prarodičů pouze jeden pár. Pokud jsou rodiče nevlastní sourozenci , jejich potomci budou mít tři předky v generaci namísto čtyř (koeficient 25 %).
Pokud mezi potomkem a rodičem dojde ke zplození , jejich potomci budou mít v generaci čtyři předky, i když jeden z nich bude zároveň jeho rodičem, a proto nebude produkovat další geny. Tato varianta plození však způsobuje menší rodovou redukci než varianta s plnokrevným bratrem a sestrou. Obdobná situace nastává při zplození potomka a sourozence jeho rodiče (podrobněji viz Příbuzenská plemenitba ).
V malých, izolovaných komunitách, jako jsou ostrovní kmeny, může mít redukce předků extrémní formy. Ale v každém případě obecný historický trend směřující k sňatkům v určitých geografických hranicích, kvůli relativní nehybnosti populace před nástupem moderní dopravy, znamená, že většina těchto sňatků se odehrávala mezi alespoň vzdálenými příbuznými. Touha imigrantů po příslušnosti k vlastní etnické, jazykové nebo kulturní skupině tak i v Americe v 19. století vyústila ve velké množství příbuzenských sňatků.
Pokud budeme uvažovat jako funkci času t počet předků daného jedince žijícího v čase t , pak je pravděpodobné, že u většiny lidí tato funkce dosáhne maxima kolem roku 1200 našeho letopočtu. E. Někteří genetici se domnívají, že celá populace Země je navzájem příbuzná v rámci 50 stupňů příbuzenství, a proto se předpokládá existence společného předka moderního lidstva [7] .