Rostrální migrační trakt

Rostrální migrační proud nebo rostrální migrační proud ( angl.  rostrální migrační proud, RMS, rostrální migrační stezka, RMP ) je cesta, po které migrují progenitorové buňky neuronů (neuroblastů) u některých zvířat ze subventrikulární zóny do čichové žárovky .

Ke vzniku nových buněk v subventrikulární zóně a jejich migraci podél rostrálního migračního toku dochází po celý dospělý život organismu. Skupiny neuroblastů migrují v řetězcích, pohybují se podél gliových trubic tvořených buňkami astrocytů a jejich procesy. Snapyan a kol. (2009) ukázali, že prekurzory se pohybují podél krevních cév umístěných ve směru toku, pravděpodobně v důsledku syntézy určitých signálních molekul, jako je BDNF , vaskulárním endotelem . [1] Migrace je tangenciální po celé cestě. Teprve po dosažení středu čichového bulbu se řetězce novorozených neuronů rozpadnou a buňky začnouradiální migrace . Dostávají se tedy do horních vrstev buněk, kde dochází k jejich konečné diferenciaci. Disperze neuroblastových řetězců je iniciována proteiny reelin a tenascin [ 2] a samotný proces radiální migrace závisí na přítomnosti tenascinu-R. [3] Podle jedné studie hrají beta-1 integriny a lamininy důležitou roli při tvorbě řetězce . [čtyři]

Většina migrujících buněk (75-99 %) se v důsledku diferenciace mění na GABAergické granulární interneurony . Některé (1–25 %) se stávají periglomerulárními interneurony, které se nacházejí mezi glomeruly čichového bulbu. Jsou charakterizovány expresí jak GABA, tak tyrosinhydroxylázy . [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11]

Velké množství nových neuronů odumírá krátce po skončení migrace. Z dlouhodobého hlediska také odumře asi 50 % zbývajících buněk, a to i po úspěšném přihojení v granulárních a periglomerulárních vrstvách a navázání spojení s jinými buňkami. [11] Předpokládá se, že osud nových buněk závisí na povaze jimi vytvořených spojení a jejich eliminace slouží jako mechanismus pro udržení stálosti počtu neuronů v čichovém bulbu. [9]

Literatura

Poznámky

  1. ↑ Snapyan M., Lemasson M., Brill MS, Blais M., Massouh M., Ninkovic J., Gravel C., Berthod F., Götz M., Barker PA, Parent A., Saghatelyan A. Vasculature guides migrating neuronal prekurzory v předním mozku dospělých savců prostřednictvím signalizace neurotrofického faktoru odvozeného z mozku  //  J. Neurosci. : deník. - 2009. - Duben ( roč. 29 , č. 13 ). - str. 4172-4188 . - doi : 10.1523/JNEUROSCI.4956-08.2009 . — PMID 19339612 . Populární neurovědecký blogový příspěvek: Nové buňky v dospělém mozku migrují na velké vzdálenosti plazením se po krevních cévách Archivováno 5. dubna 2009 na Wayback Machine
  2. ↑ Hack I., Bancila M., Loulier K., Carroll P., Cremer H. Reelin je signál odpojení v tangenciální migraci řetězce během postnatální neurogeneze  (neopr.)  // Nature Neuroscience . - 2002. - říjen ( ročník 5 , č. 10 ). - S. 939-945 . - doi : 10.1038/nn923 . — PMID 12244323 .
  3. ↑ Saghatelyan A., de Chevigny A., Schachner M., Lledo PM Tenascin-R zprostředkovává na aktivitě závislý nábor neuroblastů v předním mozku dospělých myší  // Nature Neuroscience  : journal  . - 2004. - Duben ( díl 7 , č. 4 ). - str. 347-356 . - doi : 10.1038/nn1211 . — PMID 15034584 .
  4. ↑ Beta1 integriny řídí tvorbu buněčných řetězců v dospělém rostrálním migračním proudu. Belvindrah R, Hankel S, Walker J, Patton BL, Müller U. J Neurosci. 7. března 2007;27(10):2704-17. PMID 17344408
  5. ↑ Belluzzi O., Benedusi M., Ackman J., LoTurco JJ Elektrofyziologická diferenciace nových neuronů v čichovém bulbu   // J. Neurosci . : deník. - 2003. - Listopad ( roč. 23 , č. 32 ). - S. 10411-10418 . — PMID 14614100 .
  6. ↑ A, Petreanu LT, Lansford R, Alvarez-Buylla A, Lledo PM Stát se novým neuronem v dospělém čichovém bulbu  (neopr.)  // Nature Neuroscience . - 2003. - Květen ( roč. 6 , č. 5 ). - S. 507-518 . - doi : 10.1038/nn1048 . — PMID 12704391 .
  7. ↑ Kato T., Yokouchi K., Fukushima N., Kawagishi K., Li Z., Moriizumi T. Kontinuální náhrada nově vygenerovaných čichových neuronů u dospělých potkanů   ​​// Neurosci . Lett. : deník. - 2001. - Červenec ( roč. 307 , č. 1 ). - str. 17-20 . — PMID 11516564 .
  8. ↑ Luskin MB <221::AID-NEU9>3.0.CO;2-3/abstrakt Neuroblasty postnatálního předního mozku savců: jejich fenotyp a osud  //  J. Neurobiol.  : deník. - 1998. - Srpen ( roč. 36 , č. 2 ). - str. 221-233 . - doi : 10.1002/(SICI)1097-4695(199808)36:2 . — PMID 9712306 .
  9. ↑ 1 2 Petreanu L., Alvarez-Buylla A. Zrání a smrt neuronů čichových granulí bulbu narozených v dospělosti: role čichu  (anglicky)  // J. Neurosci. : deník. - 2002. - Červenec ( roč. 22 , č. 14 ). - S. 6106-6113 . — PMID 12122071 .
  10. ↑ Roy NS, Wang S., Jiang L., et al . [10.1038/73119 In vitro neurogeneze progenitorovými buňkami izolovanými z dospělého lidského hippocampu]  //  Nature Medicine  : journal. - 2000. - březen ( roč. 6 , č. 3 ). - str. 271-277 . - doi : 10.1038/73119 . — PMID 10700228 .
  11. ↑ 1 2 Winner B., Cooper-Kuhn CM, Aigner R., Winkler J., Kuhn HG =1681 Dlouhodobé přežití a buněčná smrt nově generovaných neuronů v čichovém bulbu dospělého potkana]  (anglicky)  // Eur. J. Neurosci. : deník. - 2002. - Listopad ( roč. 16 , č. 9 ). - S. 1681-1689 . — PMID 12431220 .  (nedostupný odkaz)
  12. ↑ Popp A., Urbach A., Witte OW, Frahm C. Dospělé a embryonální transkripty GAD jsou časoprostorově regulovány během postnatálního vývoje v mozku potkana  // PLoS ONE  : journal  . - 2009. - Sv. 4 , ne. 2 . — P.e4371 . - doi : 10.1371/journal.pone.0004371 . — PMID 19190758 . Archivováno z originálu 15. června 2022.
  13. ↑ Neurogeneze dospělých a specifická náhrada interneuronových subtypů v hlavním čichovém bulbu myši. Bagley J, LaRocca G, Jimenez DA, Urban NN. BMC Neurosci. 9. listopadu 2007;8:92. PMID 17996088