Akiba Kivelevich Rubinstein | |
---|---|
V roce 1907 | |
země |
Ruské impérium Polsko |
Datum narození | 1. prosince 1880 |
Místo narození | Staviski , Kolnensky Uyezd , Lomzhinsky Governorate , Ruská říše |
Datum úmrtí | 14. března 1961 (ve věku 80 let) |
Místo smrti | Antverpy |
Hodnost | velmistr ( 1950 ) |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Akiba Kivelevich Rubinstein (také Akiva Rubinstein ; 1. prosince 1880 [1] , Staviski - 14. března 1961 , Antverpy [2] [3] ) - polský šachista , velmistr, jeden z největších šachových stratégů všech dob.
Akiba (Kiva) Rubinstein se narodil 1. prosince 1880 v Staviski, okres Kolnensky, provincie Lomzhinsky , byl nejmladším ze 14 dětí v rodině [4] [5] [6] . Jeho otec, rabi Kiva Rubinstein, zemřel na přechodnou konzumaci 8 měsíců před narozením syna a jeho matka (Riva-Reisl Rubinstein, rozená Denenberg) ho dala na výchovu ke svým rodičům v Bialystoku (dědeček budoucího šachisty Aron Denenberg byl obchodník se dřevem) [7] [8 ] .
Po ukončení školy poslali příbuzní Akibu do Bialystoku , aby dokončil své vzdělání v melamedu . Ve 14 letech poprvé viděl dva spolužáky hrát šachy. Poté vytáhl hebrejskou učebnici šachu od Yosefa Leiba Zosnitse „ Schok ha-shah“ ( Šachová hra , 1880) a pečlivě ji prostudoval [9] .
Před první světovou válkou byla považována za hlavního rivala Em. Lasker v boji o titul mistra světa. Po válce se však jeho hra ve stabilitě nelišila: po velkých úspěších následovaly neméně výrazné neúspěchy. Ale obecně málokdo z jeho současníků se mohl pochlubit tak úspěšnou turnajovou praxí: Rubinstein získal osmkrát první ceny na mezinárodních turnajích: Ostende (1907, spolu s O. S. Bernsteinem ), Carlsbad (1907), Petersburg (1909, spolu s Em. Lasker), San Sebastian (1912), Piešťany (1912), Breslau (1912, spolu s Durasem ), Vídeň (1922), Marienbad (1925, spolu s A. I. Nimzowitschem ). Vyhrál mnoho zápasů: G.S. Salve ( Lodž , 1907, +3 −1 =4), F. Marshall ( Varšava , 1908, +4 −3 =1), R. Teichman ( Vídeň , 1908, +3 − 2 \u003d 1 ), J. Mises ( Berlín , 1909, +5 -3 \u003d 2), K. Schlechter (Berlín, 1918, +2 -1 \u003d 3), E. D. Bogolyubov ( Stokholm , 1920, +5 - 4=3) . Na počátku 30. let 20. století Rubinstein v čele polského týmu získal zlato (1930) a stříbro (1931) na šachových olympiádách . Zvláště významný byl jeho přínos do týmového prasátka v roce 1930: na prvním boardu vyhrál 13 a remizoval 4 hry (bez porážky).
Člen symbolického klubu Michaila Chigorina od 18. února 1909 .
Mnoho schémat otevírání vyvinutých Rubinsteinem (v královnině gambitu , obraně Nimzowitsch , francouzské obraně , sicilské obraně , anglickém otevření , otevření čtyř rytířů atd.) si dodnes plně zachovalo svůj význam.
Rubinstein hrál zakončení s výjimečnou dovedností, zejména zakončení věží, které jsou nejobtížnější z hlediska realizace výhody. S. G. Tartakover („Homér šachové hry“) řekl: „Rubinstein je věčný konec hry, kterou započali bohové před tisíci lety.“
Rubinstein byl často obětí svých vlastních nervů. V důsledku přepracování se dopustil hrubých chyb. Na vážných turnajích opakovaně dostával mat v 1-2 tazích. Přesto výsledky, kterých dosáhl, svědčí o brilantní síle tohoto šachového talentu. Podle R. Retiho (viz jeho „Manuál k šachové hře“) Rubinsteinovy hry ilustrují učení V. Steinitze „v nejdokonalejší formě“.
Během první světové války byl Akiba Rubinstein izolován v Polsku a nemohl se účastnit turnajů v zahraničí; po svatbě ( 1917 ) žil v Ščučinu . Na konci roku 1919 se s manželkou a ročním synem Ionou-Yakovem přestěhoval do Stockholmu a roku 1922 do Berlína . V roce 1926 se rodina Rubinsteinů usadila v Antverpách, v roce 1931 se přestěhovala do Bruselu.
Po roce 1932 přiměla se zhoršující se duševní nemoc Rubinsteina opustit svou šachovou kariéru. Nějaký čas strávil v psychiatrickém sanatoriu v Bruselu, poté žil se svou rodinou až do roku 1942. Během okupace Belgie byl ukryt v sanatoriu pro duševně nemocné ( Centre hospitalier Jean Titeca ) a po propuštění žil opět se svou rodinou v Bruselu [10] . Po smrti své manželky v roce 1954 až do konce svých dnů pobýval maestro v židovském pečovatelském domě na Rue de la Glacière 31-35 v Bruselu . 14. března 1961 zemřel v Antverpách , kam byl pečovatelský dům přestěhován z Bruselu při rekonstrukci.
V roce 1950 mu byl udělen titul mezinárodního velmistra (podle souhrnu jeho zásluh). Občas ho navštěvovali jeho kolegové šachisté [11] .
Rok | Město | Turnaj | + | − | = | Výsledek | Místo |
---|---|---|---|---|---|---|---|
1903 | Kyjev | 3. celoruský turnaj | 9 | 5 | 3 | 10½ ze 17 | 5 |
1905 | Barman | Mezinárodní turnaj (vedlejší turnaj "A") | jedenáct | 2 | 2 | 12 z 15 | 1–2 [15] |
1905/1906 | Petrohrad | 4. celoruský turnaj | 6 | 0 | osm | 10 ze 14 | 2-3 |
1906 | Ostende | Mezinárodní turnaj | deset | čtyři | osm | 14 z 22 | 3-4 |
1907 | Ostende | Mezinárodní turnaj (turnaj mistrů) | čtrnáct | 3 | jedenáct | 19½ z 28 | 1-2 |
Karlovy Vary | Mezinárodní turnaj | 12 | 2 | 6 | 15 z 20 | jeden | |
Lodž | 5. celoruský turnaj | osm | jeden | 2 | 9 z 11 | jeden | |
1908 | Žíla | Mezinárodní turnaj | deset | 3 | 6 | 13 z 19 | čtyři |
Praha | Mezinárodní turnaj | osm | 2 | 9 | 12½ z 19 | čtyři | |
1909 | Petrohrad | Památník M. I. Chigorina | 12 | jeden | 5 | 14½ z 18 | 1-2 |
1911 | San Sebastian | Mezinárodní turnaj | čtyři | 0 | deset | 9 ze 14 | 2-3 |
Karlovy Vary | Mezinárodní turnaj | 12 | 3 | deset | 17 z 25 | 2-3 | |
1912 | San Sebastian | Mezinárodní turnaj | osm | 2 | 9 | 12½ z 19 | jeden |
Piešťany | Mezinárodní turnaj | 12 | jeden | čtyři | 14 ze 17 | jeden | |
Breslau | 18. sjezd Německého šachového svazu | 9 | 2 | 6 | 12 ze 17 | 1-2 | |
Vilna | Všeruský turnaj mistrů | osm | 2 | osm | 12 z 18 | jeden | |
1914 | Petrohrad | Mezinárodní turnaj | 2 | 2 | 6 | 5 z 10 | 6-7 |
1918 | Berlín | Turnaj čtyřkolek | 0 | 2 | čtyři | 2 ze 6 | čtyři |
Berlín | Turnaj čtyřkolek | 2 | 0 | čtyři | 4 ze 6 | 2 | |
1919 | Stockholm | Turnaj čtyřkolek | čtyři | čtyři | čtyři | 6 z 12 | 2 |
1920 | Göteborg | Mezinárodní turnaj | 7 | 2 | čtyři | 9 ze 13 | 2 |
1921 | Haag | Mezinárodní turnaj | 6 | 2 | jeden | 6½ z 9 | 3 |
1922 | Triberg | Turnaj čtyřkolek | 7 | 3 | 2 | 8 z 12 | jeden |
Londýn | Mezinárodní turnaj | osm | 2 | 5 | 10½ z 15 | čtyři | |
Hastingse | Šestý turnaj | 5 | jeden | čtyři | 7 z 10 | 2 | |
Teplitz-Schönau | Mezinárodní turnaj | 6 | 3 | čtyři | 8 ze 13 | 5 | |
Žíla | Mezinárodní turnaj | 9 | 0 | 5 | 11½ ze 14 | jeden | |
1923 | Karlovy Vary | Mezinárodní turnaj | čtyři | 6 | 7 | 7½ ze 17 | 12 |
Ostrava-Moravská | Mezinárodní turnaj | 2 | čtyři | 7 | 5½ ze 13 | deset | |
1924 | Merano | Mezinárodní turnaj | 6 | 2 | 5 | 8½ ze 13 | 3 |
Berlín | Turnaj čtyřkolek | 2 | jeden | 3 | 3½ ze 6 | 2 | |
1925 | Baden Baden | Mezinárodní turnaj | deset | jeden | 9 | 14½ z 20 | 2 |
Mariánské Lázně | Mezinárodní turnaj | 9 | 2 | čtyři | 11 z 15 | 1-4 | |
Breslau | 24. sjezd Německého šachového svazu | čtyři | jeden | 6 | 7 z 11 | 3 | |
Moskva | Mezinárodní turnaj | 7 | osm | 5 | 9½ z 20 | 12-14 | |
1926 | Semmering | Mezinárodní turnaj | 7 | čtyři | 6 | 10 ze 17 | 6-7 |
Drážďany | Mezinárodní turnaj | 6 | 2 | jeden | 6½ z 9 | 3 | |
Budapešť | Mezinárodní turnaj | 6 | 3 | 6 | 9 z 15 | 3-5 | |
Hannover | Mezinárodní turnaj | 5 | 0 | 2 | 6 ze 7 | 2 | |
Berlín | Mezinárodní turnaj | čtyři | jeden | čtyři | 6 z 9 | 2 | |
1927 | Lodž | mistrovství Polska | deset | jeden | 3 | 11½ ze 14 | jeden |
1928 | Špatný Kissingen | Mezinárodní turnaj | čtyři | 2 | 5 | 6½ z 11 | 3-4 |
Berlín | Mezinárodní turnaj | čtyři | 6 | 2 | 6 z 12 | 5-6 | |
1929 | Karlovy Vary | Mezinárodní turnaj | 7 | jeden | 13 | 13½ z 21 | čtyři |
Budapešť | Mezinárodní turnaj | 7 | jeden | 5 | 9½ ze 13 | 2 | |
Rogaška Slatina | Mezinárodní turnaj | 9 | jeden | 5 | 11½ z 15 | jeden | |
1930 | Sanremo | Mezinárodní turnaj | 9 | čtyři | 2 | 10 z 15 | 3 |
Hamburg | III olympiáda (družstvo Polska, 1. deska) | 13 | 0 | čtyři | 15 ze 17 | 1 na desce
tým je mistr | |
1931 | Praha | IV olympiáda (družstvo Polska, 1. deska) | 6 | 7 | 3 | 7½ ze 16 | Tým - 2 |
Rok | Město | Nepřítel | + | − | = | Výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
1908 | Varšava | F. Marshall | čtyři | 3 | jeden | 4½: 3½ |
Žíla | R. Teichman | 3 | 2 | jeden | 3½: 2½ | |
1909 | Lodž | G. A. Rotlevi | osm | 5 | 3 | 9½: 6½ |
Frankfurt nad Mohanem | J. Mises | 5 | 3 | 2 | 6:4 | |
1910 | Varšava | A. D. Flyamberg | čtyři | 0 | jeden | 4½ : ½ |
1918 | Berlín | K. Schlechter | 2 | jeden | 3 | 3½: 2½ |
1920 | Švédsko | E. D. Bogoljubov | 5 | čtyři | 3 | 6½: 5½ |
![]() | ||||
---|---|---|---|---|
Slovníky a encyklopedie | ||||
|
Polsko tým - šachová olympiáda 1930 - vítěz | ||
---|---|---|