| Mořská panna | |
|---|---|
| Žánr | příběh |
| Výrobce | Vladimír Byčkov |
| Na základě | Mořská panna |
| scénárista _ |
Viktor Vítkovič, Grigorij Yagdfeld |
| Operátor | Emil Wagenshine |
| Skladatel | Jevgenij Krylatov |
| Filmová společnost |
Filmové studio M. Gorkého |
| Doba trvání | 78 min |
| Země | |
| Jazyk | ruština |
| Rok | 1976 a 17. prosince 1976 |
| IMDb | ID 0160801 |
Malá mořská víla je sovětsko-bulharský film Vladimira Byčkova na motivy stejnojmenné pohádky Hanse Christiana Andersena , natočený v roce 1976 v Gorkého filmovém studiu . Film je věnován památce samotného Andersena.
V dostavníku cestuje několik cestovatelů: mladá fraulein ( Victoria Novikova ) se svou vychovatelkou ( Galina Volchek ), novomanželé ( Galina Artyomova a Jurij Senkevich ), jistý opilý pán ( Michail Pugovkin ) a vypravěč, pravděpodobně sám Hans Christian Andersen ( Valentin Nikulin ). Guvernantka pokárá Fräulein, že se na pohlednou vdanou společnici dívá se zájmem a rozpaky. Vypravěč se rozhodne pobavit smutnou dívku příběhem o tom, „co se stalo [jí], [jemu], jim všem, jen velmi, velmi dávno“. Vypravěč naznačuje, že jeho mladý společník byl hlavní postavou tohoto příběhu.
V moři, kde žijí modrovlasé mořské panny, pluje Princova loď. Na lodi probíhá velkolepá oslava a ohňostroj, ale zadumaný Princ se všeobecné zábavy neúčastní. Jedna malá mořská víla prince obdivovala, také se na ni s úsměvem dívá. Kapitán lodi si všimne, že z moře vystoupilo mnoho mořských panen, a ty se snaží nalákat námořníky do propasti. Kapitán varuje, aby se na mořské panny nedívali, jinak všichni zemřou. Loď ztroskotá, všichni se utopí, kromě prince, kterého zachrání malá mořská víla a vynese na břeh. Stará se o něj až do rána, ale on se neprobudí.
Princezna cválá kolem v doprovodu svých dvou dvorních dám a služebnictva. Malá mořská víla se schovává ve vodě. Jedna z družiček zná prince, jmenuje se Antoine ze Saint Gotthard, je to nejlepší ženich Normandie, bohatý dědic, který opustil již tři nevěsty. Princezna nařídí sluhům, aby prince odvedli. Antoine se probudil a uviděl ji a věřil, že ho zachránila.
Malá mořská víla plave směrem k městu. Cestou si jí všimnou rybáři, mezi nimi i místní opilec Gubasty. Snaží se po dívce házet kameny, ale ona doplave k příkopu a čeká tam na prince. V noci přijíždí do království další princ Adalbert. Hraje krutý vtip na mořskou pannu.
Druhý den ráno se Malá mořská víla setkává s potulným básníkem Sulpitiusem. Chce pomoci Malé mořské víle a princi a obrátí se s prosbou o radu na čarodějnici. Čarodějnice souhlasí, že dá Malé mořské víle nohy místo ocasu a lidské srdce výměnou za neobvyklé modré vlasy Malé mořské víly. Líbí se jí i hlas Malé mořské víly, ale Sulpitius zasáhne – jak bude Malá mořská víla mluvit s princem? Čarodějnice souhlasí, že si vystačí s vlasy. Podmínky jsou následující: Pro Malou mořskou vílu bude bolestivé chodit jako nože. Také, pokud si princ vezme jinou, její srdce se zlomí a zemře. Malá mořská víla souhlasí. Sulpitius ale čarodějnici připomene, že ne všechno je beznadějné – pokud někdo položí život za Malou mořskou vílu, bude žít navždy jako sen.
Ráno získává Malá mořská víla nohy a srdce. Kolem rolníků se o ní šířily drby – Gubasty vyprávěl všem v krčmě, jak viděl mořskou pannu. První den Malé mořské víly na zemi je plný dojmů – Sulpitius, který jí ukázal město, došel k závěru, že ten, „kdo řekl, že život je krásný, měl samozřejmě v některých ohledech pravdu“. Ale Malá mořská víla chce vidět prince.
Mezitím princezna přesvědčila prince, že to byla ona, kdo ho zachránil. A Malá mořská víla se znovu setkává s Gubastym a nevinně mu oznámí, že skutečně potopila princovu loď. Na hlavním náměstí se inkvizice chystá spálit mořskou pannu, ale zasáhnou Antoine a Sulpitius. Princ Adalbert požaduje, aby byla mořská panna upálena, Antoine ho vyzývá. Princezna nařídila dát ji do žaláře. Ples začíná večer.
Na plese se ukáže, že princ Adalbert si přišel naklonit princeznu. Princezna nechce ztratit z dohledu ani Antoina, ani Adalberta - ke každému přijde družička a hlásí, že mu princezna dává přízeň, a družičky dávají oběma princům medailon s portrétem princezny. Sulpitius zase pomáhá Malé mořské víle – vymyslí si, že je vznešená dáma pod rouškou tajemství. Je pozvána na ples, princezna si ji oblíbila a tančí s Antoinem. Princezna se dokonce malé mořské víle přizná, že ji trápí její lstivost. Seznámení s malou mořskou vílou zanechalo otisk v duši každého – i Čarodějnice v krčmě zpívá, že by také chtěla „umřít láskou“. Adalbert upozorňuje na Malou mořskou vílu, ale velmi hrubým způsobem.
Antoine a Adalbert čekají na turnaj o princeznu. Sulpitius neví, co má dělat, protože v jakémkoli scénáři turnaje Malá mořská víla zemře žalem. Čarodějnice nabídne Malé mořské víle lektvar lásky, aby se zamilovala do Sulpitiuse, ale ten v hněvu odmítne. Snaží se Antoina přesvědčit, aby změnil názor a zapomněl na princeznu, ale neposlouchá.
Antoine cítí, že na turnaji zemře. Se svými city k princezně se svěří Malé mořské víle. Porazí Adalberta, ale uvědomí si, že soupeř měl také medailon princezny. Adalbert využil Antoinova zmatku a zezadu mu zasadil smrtelnou ránu. To Adalbertovi nedává vítězství - je vyloučen za odpornou ránu.
Čarodějnice oživí Antoina, vidí smutek Malé mořské víly. Pro ni je však navždy ztracen – i přes podvod s medailony se ožení s princeznou, protože věří, že ho po ztroskotání zachránila. Svatba je poslední noc Malé mořské víly na zemi. Baví se, i když ví, že je jí souzeno zemřít. Nelituje.
Sulpitius říká, že opouští město a vydává se na novou cestu. Stejně jako Malá mořská víla nelituje ničeho, co se stalo.
Druhý den ráno je Antoine zablokován neznámou osobou v masce komika. Vyzve prince na souboj a probodne se protivníkovým mečem. Antoine si sundá masku z cizince a uvědomí si, že je to Sulpitius. Odhalí Antoinovi pravdu: princ přehlédl jeho sen. Je to mořská panna. Po oběti Sulpitia bude žít na zemi navždy, ale princ ji už nikdy neuvidí.
Princ všude vidí obraz Malé mořské víly. Běží za ní, ale ona se od něj vzdaluje a rozpouští se ve vzduchu.
Vypravěč vypráví dojaté dívce, že od té doby Malá mořská víla věčně bloudí po světě a přináší štěstí těm, kterým se ji podařilo spatřit.
| " Malá mořská víla " (1837) od Hanse Christiana Andersena | |
|---|---|
| Filmy |
|
| televize |
|
| Související články |
|
| Filmy Vladimíra Byčkova | |
|---|---|