Zahrada štěstí

Zahrada štěstí
ázerbájdžánu حديقة السعداء

Stránky z básně v Ázerbájdžánu, Bagdád . Počátek 19. století (s pečetí Sheki Khan ). Ázerbájdžánské historické muzeum
Žánr báseň
Autor Fizuli
Původní jazyk ázerbájdžánský
Datum prvního zveřejnění 1854
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

„Zahrada štěstí“ [1] , také známá jako „Hadiqat-us-suada“ [2] ( Ázerbájdžán „Hədiqətüs-süəda , حديقة السعداء ) je překladem [3] do jazyka Azerbajdžanu 16. století dílo perského básníka Husseina Vaize Kasheviho (XVI. století) [1] o mučednictví imámů [4] , které vytvořil básník Mohammed Fizuli [5] [4] [1] . Zároveň však někteří badatelé poznamenávají, že tuto práci nelze považovat za přeloženou práci, protože Fizuli při práci na ní provedl významné změny. To uznává sám Fizuli ve svém díle [6] .

Dílo vypráví o tragických událostech , které se staly roku 680 v Karbale [7] .

Fizuli, napsal „Zahradu šťastných“, když žil ve městě Karbala . Jde o Fizuliho první dílo napsané v žánru umělecké prózy [6] . Dílo je věnováno Mohammedu Pašovi [4] . Poprvé vyšla v roce 1854 v Káhiře [7] .

Toto dílo má asi 300 rukopisů, které se dochovaly dodnes, sestavených na základě rukopisu zkopírovaného v Konyi , v roce 954 AH (1547/1548), během života Fizuli, rukopisu [7] .

Poznámky

  1. ↑ 1 2 3 Fizuli Mohammed Suleiman oglu / M. Gulizade // Velká sovětská encyklopedie  : [ve 30 svazcích]  / kap. vyd. A. M. Prochorov . - 3. vyd. - M  .: Sovětská encyklopedie, 1969-1978.
  2. ↑ Gasimov A. Paleografické a pravopisné rysy rukopisů děl M. Fuzuliho "Hadikat-us-suada". — B. : AN AzSSR. Jazykovědný ústav, 1976. - 57 s.
  3. ↑ „Hadiqat as-suada“ z Fuzuli jako památka středověkého překladu. Baku, 2001.
  4. ↑ 1 2 3 Vzduch. Fożūlī Mohammad  (anglicky)  // Encyclopædia Iranica . - 2000. - Sv. x _ — S. 121-122 . Archivováno z originálu 17. listopadu 2013.Původní text  (anglicky)[ zobrazitskrýt] FOŻŪLĪ, MOḤAMMAD, nar. Solaymān (asi 885-936/1480-1556), široce považovaný za největšího lyrického básníka v ázerbájdžánské turečtině, který také psal značně v arabštině a perštině. …Ačkoli jeho největší význam je nepochybně jako turecký básník, je také důležitý pro perskou literaturu díky svým původním dílům v tomto jazyce (perštinu skutečně preferoval pro svou šíitskou náboženskou poezii); jeho turecké úpravy nebo překlady perských děl; a inspiraci, kterou čerpal z perských vzorů pro svá turecká díla. Zatímco žil v Karbalāʾ, Fożūlī napsal Ḥadīqat al-soʿadāʾ, převzatý z perského díla Ḥosayna Wāʿeẓ-e Kāšefīho o mučednictví imámů, Rawżat al-šohadāʾ, které zasvětil Pashamadovi Moḥamovi…
  5. ↑ Peter Rollberg. Moderní encyklopedie ruské a sovětské literatury (včetně neruské a emigrantské literatury) / Edited by Harry B. Weber. - Academic International Press, 1987. - T. 8. - S. 77.

    Fuzuli byl autorem asi patnácti děl, z nichž nejvýznamnější jsou v turečtině: Divan, Hašiš a víno (Beng u Bade), Leila a Mejnun (Leila ve Mecnun), Zahrada blažených (Hadikat al-Suada ) a Kniha stížností (Sikayetname); v arabštině: A Divan; a v perštině: Divan.
  6. ↑ 1 2 Efendiev I. A.Z dějin ázerbájdžánské umělecké prózy / Ed. M. A. Sultanová. - B. : Azerneshr, 1963. - S. 23-43. — 236 s.  (azerb.)
  7. ↑ 1 2 3 Məhəmməd Füzuli. Əsərləri / Pod. vyd. Teymur Karimli. - B. : Şərq-Qərb, 2005. - T. VI. - S. 3. - 384 s. — ISBN 9952-418-83-0 .  (azerb.)

Odkazy