Samojlov, Vasilij Michajlovič
Vasilij Michajlovič Samojlov ( 1782 - 1839 ) - ruský činoherní a operní umělec (lyricko-dramatický tenor) petrohradského souboru císařských divadel .
Praotec slavné herecké dynastie Samojlov . Manžel Sofya Samoilova , otec několika umělců císařské scény, dědeček a pradědeček následujících generací umělců Samoilovů.
Portrét zpěváka od umělce F. Solntseva (první třetina 19. století) je uložen v Pamětním muzeu-Apartmánu herecké rodiny Samojlovů (pobočka St. Petersburg State Museum of Theatre and Musical Art) .
Životopis
Vasilij Samojlov se narodil v Moskvě v kupecké rodině 6. (17. dubna) 1782 . Poté, co ukázal ranou muzikálnost, naučil se hrát na klarinet. Zpíval v moskevském chrámovém sboru obchodníka Kolokolnikova u sv. Nikita mučedník [1] . Jeho hlas upoutal pozornost herce a zpěváka A. Pomerantseva [2] , který se stal Vasilijovým prvním divadelním učitelem. Odešel z domova, jelikož mu otec nedovolil jít k umělcům a pěšky se dostal do Petrohradu [3] , kde se rozhodl vstoupit do Kapitulského sboru a začal chodit na hodiny zpěvu u A. M. Krutitského a jevištní dovednosti u I. A. Dmitrevského. [3] [4] .
V roce 1803 debutoval ve Velkém kamenném divadle v Petrohradě : nejprve v dramatu Soud cara Šalamouna na hudbu A. N. Titova , poté jako Infante v opeře V. Martina-i-Solera Vzácná věc. . Současně s ním na stejné scéně debutovala žákyně Imperial Theatre School Sofya Chernikova , pocházející ze známé umělecké rodiny Černikovů. Oba debutanti byli přijati na jeviště, brzy se vzali [5] .
Samojlov byl přijat do císařské družiny s platem 1000 rublů [1] , nicméně podle kritiků mladý umělec nejprve „neukázal ty zářivé naděje, které později realizoval“ [3] . Tvrdou prací dosáhl úspěchu postupně. Jeho pěvecké lekce vedli K. Kavos a F. Antonolini . Časopis „ Syn vlasti “ [6] o Samoilovovi napsal: „Tento vzácný zpěvák a herec slouží jako důkaz, do jaké míry dokonalosti je možné se povznést, spojíte-li šťastné dary přírody s lovem a pílí“ [3] .
Zpěvák „měl vysoký hlas na hrudi, zvučný a flexibilní, byl hercem jasného temperamentu, skvělými jevištními schopnostmi. Hrál také barytonové party, účinkoval v činoherních představeních
.
Od přírody krásný znělý hlas zpěváka s barytonovým témbrem a širokým rozsahem (snadno zaujal horní D) v průběhu let získal potřebnou flexibilitu
—
A. M. Pružanský [3]
Císař Alexandr I. obdivoval herectví a hlas Samojlova , pravděpodobně za to byl Vasilij Michajlovič v divadle přezdíván carevič .
V petrohradském souboru císařských divadel působil více než 35 let, až do své smrti v roce 1839 [4] ztvárnil obrovské množství tragických, komediálních i charakterních rolí v operních i činoherních představeních. Zpíval pod taktovkou dirigentů K. Kavose a F. E. Scholze . Účast na koncertech pěveckého sboru Petrohradské divadelní školy pod vedením G. Ya.Lomakina , sólové party v dílech A. L. Gurileva a S. A. Degtyareva . Stal se prvním interpretem v Rusku sólových partů ve Stvoření světa a Ročních období od J. Haydna (5. března 1808, resp. 16. března 1810) a také prvním interpretem partu Licinia v G. Spontiniho opera Vestalka (26. října 1812 roku). Dne 27. července 1814 u příležitosti návratu císaře Alexandra a ruských vojsk z Francie - vítězů ve Vlastenecké válce proti Napoleonovi provedl kantátu F. Antonoliniho " Vrátil ses, blahoslavený" [3] .
Zemřel při nehodě 11. července (23), 1839 , utonutí ve Finském zálivu .
Vy. Michigan. 11. července 1839 šel Samoilov do Sergeje Ermitáže na mši. Když se vrátil domů, bouře převrhla loď a umělec se utopil. 16. července bylo nalezeno jeho tělo a 17. července pohřben v Ermitáži
-
A. Ya. Panaeva [8]
Byl pohřben v Sergiev Seaside Ermitage . V roce 1931 byl znovu pohřben se svými dcerami v Necropolis of Masters of Arts [3] .
Zpěv
- 1805 - "Neviditelný princ, aneb kouzelník Lichard" od K. Kavoše - Všeslav (první účinkující)
- 1805 - " Lesta, Dněprská mořská panna " od S. I. Davydova - Vidostan (první účinkující)
- 1805 - "Yam" od A. N. Titova - Modest (první účinkující)
- 1806 - "Ilya the Bogatyr" od K. Cavose - Vladisil (první účinkující)
- 1806 - "Love mail" od K. Cavose - hrabě Bryansky (první účinkující)
- 1807 - " Mořská panna " od S. I. Davydova nebo K. Kavose - Vidostan (první účinkující)
- 1808 - „Vlkodlaci aneb hádat se až k slzám, ale nesázejte na sázku“ na hudbu různých skladatelů - Milovzor (první účinkující; uvedl tři části najednou v jednom představení [3] )
- 1808 - "Shromáždění, důsledek jámy" od A. N. Titova - Alexej (první účinkující)
- 1808 - "Tři bratři hrbáči" od K. Kavose - Izura (první účinkující; Kavos napsal tuto operu speciálně pro Vasilije a Sofyu Samojlovy [7] )
- 1809 - "Přítelkyně nebo Filatkinova svatba" od A. N. Titova - Modest (první účinkující)
- 1813 - „Vodní nosič aneb dvoudenní dobrodružství“ od L. Cherubiniho, - Arman (poprvé v Petrohradě; existují zmínky, že hrál i basový part Micheliho [3] )
- 1813 - " Josef v Egyptě " od E. Megula - Simeona (poprvé v Petrohradě)
- 1814 - "Sedláci, aneb setkání nezvaných" od S. N. Titova - hrabě Radugin (první účinkující)
- 1814 - "Sandrillon" od D. Steibelta - Ramir
- 1814 - Vestálská panna od G. Spontiniho, - Licinius
- 1815 - "Jaconde, or Adventurers" od N. Isoire - Joconde
- 1815 - "Alina, královna Golconda" F. Boildieu - Don Leon de Montemara
- 1815 - "Faniska" L. Cherubini - Zámoský
- 1815 – „Žluté Carlo, aneb Čarodějka z ponuré pouště“ od F. Antonoliniho – Floridor (první účinkující)
- 1815 - "Ivan Susanin" od K. Cavos - Matvey (první účinkující)
- 1816 - " Únos ze seraglia " od W. A. Mozarta - Selim (poprvé v Petrohradu)
- 1816 - "Titovo milosrdenství" od W. A. Mozarta - Sextius
- 1816 - " Jean of Paris " F. Boildieu, - Jean of Paris
- 1816 - " Tak to dělají všechny ženy aneb škola milenců " od W. A. Mozarta - Ferrando
- 1816 - "Zoraima a Zulnar" F. Boildieu - Zulnar
- 1817 - „Štěstí z neúspěchu nebo dobrodružství v židovské krčmě“ od I. A. Lengarda - hrabě Boeslavsky (první účinkující)
- 1818 – „Babylonské ruiny aneb Triumf a pád Giafara Barmesida“ od K. Kavose – Giafar Barmesides (první účinkující)
- 1818 - "Dobrynya Nikitich, nebo strašný hrad" od K. Kavose a F. Antonoliniho - Dobrynya Nikitich (první účinkující)
- 1818 - " Kouzelná flétna " od W. A. Mozarta - Tamino
- 1821 - "Mladá vznětlivá manželka" F. Boildieu - Emile de Valriva
- 1821 - " Zlodějská straka, aneb nebezpečí soudění podle vzhledu " G. Rossini - Fernando
- " Mělník - čaroděj, podvodník a dohazovač " M. Sokolovský - Filimon
- "Starověký vánoční čas" F. Blima - Láska
- " Paul and Virginia " od R. Kreutzera - Pavla (V. Samojlov si toto dílo vybral jako vlastní benefiční představení [7] )
- " Camilla nebo žalář " od N. Daleyraka - Alberta
- " Leon, nebo Montenersky hrad " N. Daleyrak - Leon
- "Stratonics" od E. Megül - Zelevk
- "Euphrosyne a Coradin, aneb napravený tyran" E. Megul - Koradin
- "Falešný poklad, nebo je nebezpečné odposlouchávat dveře" E. Megul - Dorval
- " Dva slepí muži v Toledu " E. Megul - Mendoza
- " Griselda " F. Paer - markýz
- " Richard Lví srdce " od A. Gretry - Richard Lví srdce
- "Raoul Modrovous" A. Gretry - Virzhi
- "Káhirská karavana" A. Gretry - Saint Far
- 1822 - " Anežka " ("Otec a dcera") F. Paera - Ubert (poprvé v Petrohradě; při přípravě večírku navštívil psychiatrickou léčebnu, kde pozoroval chování pacientů [3] . )
- 1822 - "Pták Ohnivák, aneb dobrodružství Ivana Careviče" od K. Cavose a F. Antonoliniho - Bagaram (první účinkující)
- 1822 - "Imaginární neviditelný muž, aneb zmatek v krčmě" od K. A. Kavos - Ljubosekhov (poprvé v Petrohradu)
- 1823 – „Génius Iturbiel, aneb Tisíc let za dva dny vezíra Harouna“ od K. Cavose a F. Antonoliniho – Sultan Almaviva (první účinkující)
- 1825 - "Piemontské hory aneb výbuch ďáblova mostu" od K. Cavose a I. Lengarda - Francesco (první účinkující)
- 1825 - " Zábavný kalif, aneb vtipy na jeden den " A. Alyabyev, A. Verstovsky a F. E. Scholz - Harun al-Rashid (poprvé v Petrohradu)
- 1828 - " Don Giovanni " od W. A. Mozarta - Don Giovanni (poprvé v Petrohradě)
- 1828 - "Poustevník Divoké hory" M. E. Karafa - Poustevník
- " Fernand Cortes aneb dobytí Mexika " G. Spontini - Fernand Cortes
- " Alžběta, anglická královna " G. Rossini - Norfolk
- 1829 - " Pan Tvardovsky " A. Verstovsky - Tvardovský (poprvé v Petrohradě)
- 1830 - "Genevieve of Brabant" od D. Shelikhova - Palatine (první účinkující)
- 1831 - "Bratovražda" od D. Shelikhova -? (první účinkující)
- 1831 - " Fra Diavolo, aneb hotel v Terracině " D. Ober - Fra Diavolo
- 1834 - " Zampa " od L. J. F. Herolda - Daniel Capuzzi (poprvé v Petrohradu)
- "Horaces and Curations" od D. Cimarosa - Publius Horace
- "Romeo a Julie" od D. Steibelta - Romeo
- „Němý v pohoří Sierra Morena aneb tajemný žebrák“ od F. Frenzel - Don Juan
Partneři: V. Alekseeva, S. Ya. Baikov , S. Birkina-Karatygina , E. P. Bobrov , M. V. Velichkin , A. Vinogradova, E. Vio, Ya. S. Vorobyov , A. Glukharev, F. Grigoriev, A. P. Dolbilov, N. O. Dyur , A. G. Efremov , P. V. Zlov , A. M. Lebedev,G. F. KlimovskijV. Ikonin,,I. Ivanova , H. F. Rakhmanova , S. A. Rožděstvensky, V. F. Rykalov , S. V. Seměstvenovová , S. Semeňova , S. Sosnitskaya , A. Suprunov, P. I. Tolchenov, A. Fedorov, Fiyalova [Viala] Jr., M. A. Chudin , Vasily S. Sharapov, M. F. Shelekhova , A. S. Shelikhova , V. A. Shemaev , M. G. Shuvalov .
Poznámky
- ↑ 1 2 Cesta kolem světa .
- ↑ Poltavtsev // Domácí zpěváci. 1750-1917: Slovník / Pruzhansky A. M. - Ed. 2. rev. a doplňkové - M. , 2008.
- ↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Samoilov Vasilij Michajlovič // Domácí zpěváci. 1750-1917: Slovník / Pruzhansky A. M. - Ed. 2. rev. a doplňkové - M. , 2008.
- ↑ 1 2 Samojlov Vasilij Michajlovič (1782-1839) // Vokální encyklopedický slovník: Biobibliografie: v 5 dílech / M. S. Agin . - M. , 1991-1994.
- ↑ Samojlovové (umělecká rodina) . Získáno 27. února 2011. Archivováno z originálu 16. března 2012. (neurčitý)
- ↑ „Syn vlasti“. 1820. K. 65. č. 41. P. 7
- ↑ 1 2 3 Hudební encyklopedie . Datum přístupu: 27. února 2011. Archivováno z originálu 10. října 2013. (neurčitý)
- ↑ Evdokia Yakovlevna Panaeva (1820-1893). VZPOMÍNKY. KAPITOLA DVĚ. Strana 43 . Získáno 27. února 2011. Archivováno z originálu 10. listopadu 2013. (neurčitý)
Odkazy
Slovníky a encyklopedie |
|
---|