Surko - od 12. století dlouhá a prostorná plášťová zbroj, střihu podobná pončo a často zdobená erbem majitele. Kabát byl obvykle dlouhý těsně pod kolena, měl rozparky vpředu i vzadu a byl bez rukávů.
Tento plášť rytíři nosili, aby chránili řetězovou poštu před zahřátím sluncem (což je typické, během křížových výprav měli rytíři módu chránit se před sluncem nošením arabské kefíje přes helmu , která v rytířské verzi byl nazýván namet a měl emblematické barvy).
Kabát sloužil i za špatného počasí a chránil prsteny snadno zkorodované rzí před deštěm a špínou a také před krví během bitvy. Na konci 13. století se pod kabát začaly připevňovat kovové pláty, takový kabátec se nazýval Coat-of-Plates a byl ranou brigantinou . . Podle jiné verze pochází brigandin z východního brnění z období mongolské invaze.
Kolem roku 1420 se zpočátku v Itálii a poté ve zbytku Evropy začíná šířit tzv. bílá zbroj , která se nosila otevřeně a sama sloužila jako dekorativní prvek. Období 1420-1485 je ve zbrojní vědě nazýváno „obdobím bez pláště“, protože v té době v důsledku šíření bílého brnění vyšly přezbrojené oděvy z módy a staly se extrémně vzácnými.
Surko byl také nazýván typem ženského oděvu s rukávy nebo bez rukávů, který se začal používat od 13. století. Ve 14. století přišel do módy specifický typ pláště bez rukávů s přehnanými výřezy na pažích, který byl církví kritizován kvůli příliš upřímnému předvádění ženského těla (samozřejmě ještě zakrytého spodním prádlem). V 15. století již dámská verze pláště vyšla z módy, ale její nošení jako slavnostní oděv bylo zaznamenáno již v polovině 16. století.
Mniši také nosili plášť s kapucí .
| Části středověké zbroje | |||||
|---|---|---|---|---|---|
| |||||
| Hlava |
| ||||
| Krk | |||||
| Trup |
| ||||
| Zbraně |
| ||||
| Nohy |
| ||||