Toupee umělec

Toupee umělec
Žánr	příběh
Autor	Nikolaj Leskov
Původní jazyk	ruština
datum psaní	1883
Datum prvního zveřejnění	1883
Text práce ve Wikisource

" Němý umělec"  - příběh N. S. Leskova , napsaný v roce 1883 .

Děj

Události příběhu se odehrávají v nevolnickém divadle oryolského hraběte Kamenského , známého svou krutostí [1] . Příběh hloupého umělce ( kadeřníka ) Arkadyho [2] vypráví bývalá herečka nevolnického divadla Oryol a nyní chůva mladšího bratra vypravěče Ljubova Onisimovna.

Herečka a kadeřník byli do sebe zamilovaní, ale „rande z očí do očí byla naprosto nemožná a dokonce nemyslitelná“: herečky nesměly mít romány. Arkadij se rozhodne odvést svou milovanou pryč, když se dozvěděl, že jí hrabě dává zvláštní znamení přízně a chce ji učinit svou milenkou, ale jsou pronásledováni v domě kněze. Lyuba, po neúspěšném pokusu o sebevraždu, je poslán na dvorek, považuje ho za blázna, a Arkady je poslán k vojákům. Po několika letech služby se Arkadij, který získal „důstojnickou hodnost a vznešenou hodnost“, vrací do Orla, aby koupil Lyubu od hraběte, ale v noci je okraden a zabit hostinským.

Historie publikace

V roce 1883 byl příběh publikován ve druhém čísle Art Journal s přílohou uměleckého alba (vydavatel Nikolaj Alexandrov) s poznámkou „Petrohrad, 19. února 1883. Den osvobození nevolníků a sobota „památka zesnulých““ [3] . Následně byl příběh vytištěn bez tohoto podpisu nebo s frází „Svatá památka na požehnaný den 19. února 1861“.

Po uveřejnění v Uměleckém časopise byla povídka Leskovem publikována samostatně ani ve sbornících až v roce 1890 , kdy vyšla spisovatelova první celoživotní sebraná díla. Do 6. svazku Souborných děl vstoupil „Němý umělec“ s některými změnami, které umocňují jeho obviňující charakter. V této verzi se například objevila slova: „Úřady se neodvažují zasahovat“ (pro ty, kdo jsou mučeni), „Obyčejní lidé jsou všichni trpící“ atd. Navíc motiv chamtivosti a vydírání zrádce-kněze byl posílen. V roce 1922 vyšla The Toupee Artist jako samostatná kniha v petrohradském nakladatelství Akvilon, navržená Mstislavem Dobuzhinskym . Zároveň bylo z příběhu odstraněno věnování a epigraf. Poté v průběhu 7 let vychází 5x „The Toupee Artist“ jako samostatné vydání s různými zkratkami (první kapitola byla zcela vyloučena) [4] .

Divadelní inscenace

• hraje:
  • "Nevolníci (Na svobodu!)" A. V. Uljaninskij .
  • "Němý umělec" E. E. Karpová.
• opera The Tupey Artist od I. P. Shishova (podle libreta M. S. Chuiko).

Úpravy obrazovky

• 1923  - " Komediant " (na základě příběhu), režisér A. V. Ivanovsky , v hlavní roli Nina Shaternikova (Lyuba), Sergei Shishko (Arkady), Kondrat Jakovlev (majitel půdy).
• 1971  - " Drama z dávného života ", režie Ilya Averbakh , v hlavní roli Elena Solovey (Lyuba), Anatoly Egorov (Arkady), Evgeny Perov (hrabě Kamenskij).

Literatura

• Anninsky L. A. The  Resurrection of the „Dumb Artist“ // Anninsky L. A. Leskovskoe náhrdelník. M., 1986.
• Anninsky L. A. Co je to „umělec“? // Anninskij L. A. Tři kacíři. Pohádky o A. F. Pisemském, P. I. Melnikovovi, N. S. Leskovovi. M., 1988.
• Troitsky V. Yu. N. S. Leskov a jeho příběh „Dumb Artist“ // Leskov N. S. Toupe Artist. M., 1983.

Poznámky

1. ↑ Tragédie, ke které došlo také v divadle S. M. Kamenského, byla základem příběhu A. I. Herzena „ Zlodějská straka “ v roce 1846
2. ↑ Z francouzštiny. toupet - hloupější, hřeben nad čelem; tj. historie holiče
3. ↑ Troitsky V. Yu. N. S. Leskov a jeho příběh „Dumb Artist“ // Leskov N. S. Toupe Artist. M., 1983
4. ↑ Podrobnosti o historii publikace: Anninsky L. A. Unbroken. Kapitola 6

Odkazy

• Text příběhu, popis, x / film a audiokniha.
• Text příběhu (nepřístupný odkaz) . Získáno 17. června 2009. Archivováno z originálu 18. března 2013. (neurčitý) 
• Bukhshtab V. Ya. Komentáře k příběhu