Cestovní ruch v Bosně a Hercegovině

Cestovní ruch v Bosně a Hercegovině je rychle rostoucím odvětvím ekonomiky. Po bosenské válce v letech 1992-1995 se turistická infrastruktura země rychle rozvíjí, v období 1995-2000 činil roční nárůst počtu turistů v průměru 24 % [1] . V roce 2013 byla na Světovém ekonomickém fóru prezentována Zpráva o konkurenceschopnosti cestovního ruchu, ve kterém se Bosna a Hercegovina umístila na osmém místě v žebříčku nejpřátelštějších zemí ve vztahu k turistům [2] .

V roce 2012 navštívilo Bosnu a Hercegovinu 747 827 turistů (nárůst o 9 % oproti předchozímu roku), přičemž 58,6 % turistů pocházelo ze zahraničí [3] . Hlavními zeměmi, ze kterých turisté v roce 2012 přicházeli, byly Chorvatsko (16,2 %), Srbsko (13,1 %), Polsko (8,1 %), Slovinsko (7,4 %), Itálie (6,5 %) a Turecko (6 %) [3] .

Podle Světové organizace cestovního ruchu bude mít Bosna a Hercegovina v letech 1995 až 2020 třetí nejvyšší tempo růstu cestovního ruchu na světě. Město Sarajevo se umístilo na 43. místě v žebříčku nejlepších měst světa Lonely Planet [4] a v prosinci 2009 bylo Sarajevo jmenováno jedním z deseti nejnavštěvovanějších měst v roce 2010 [5] . Ve stejném žebříčku nejlepších měst na světě Lonely Planet jsou uvedena města jako Dubrovník (59.), Lublaň (84.), Bled (90.), Záhřeb (125.) a Bělehrad (143.). tak pozice Sarajeva na Balkáně je nejvyšší po Aténách .

Sarajevo má velké množství historických, náboženských a kulturních památek. Velkou roli v rozvoji Sarajeva jako turistického centra sehrálo pořádání zimních olympijských her v roce 1984 v Sarajevu .

Bosna a Hercegovina v současné době znovu získává svou pověst prestižního lyžařského střediska s největšími lyžařskými středisky v Belašnici , Igmanu a Jahorině .

Viz také

Poznámky

  1. ↑ Cestovní ruch (PDF). Datum přístupu: 30. května 2010. Archivováno z originálu 28. července 2011.
  2. ↑ The Travel & Tourism Competitiveness Report 2013  (2013), s. 455. Archivováno z originálu 5. listopadu 2019. Staženo 19. února 2014.
  3. ↑ 1 2 Statistika turizma. Prosinec 2012 // Agencija za statistiku Bosne i Herzegovine (nepřístupný odkaz) . Datum přístupu: 19. února 2014. Archivováno z originálu 23. září 2015. 
  4. ↑ Lonely Planet (březen 2006). The Cities Book: A Journey Through the Best Cities in the World , Lonely Planet Publications, ISBN 1-74104-731-5 .
  5. ↑ 10 nejlepších měst Lonely Planet 2010 | 10 nejlepších měst Lonely Planet 2010 . news.com.au. Datum přístupu: 19. ledna 2010. Archivováno z originálu 10. října 2010.

Odkazy

Logo WikimediaCestovní průvodce Bosnou a Hercegovinou na Wikivoyage