Filosofická fakulta Univerzita Karlova v Praze ( FF UK ) | |
---|---|
původní název | čeština Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze |
Založený | 1348 |
Umístění | Česká republika ,Praha |
Legální adresa |
jméno Jana Palacha 2 116 38 Praha 1 |
webová stránka | ff.cuni.cz |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Filosofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze ( Česká Filozofická fakulta Univerzity Karlovy , zkr. FF UK ) je jednou ze čtyř fakult, které existují od založení Univerzity Karlovy v Praze , původně nazývané Fakulta svobodných umění. Fakulta je tradičním centrem českého školství a jednou z nejvýznamnějších vzdělávacích institucí v humanitních oborech. Více než 8 000 studentů studuje na více než sedmdesáti specializacích druhé největší fakulty. Počet členů fakulty je 700 osob, mezi nimi osobnosti světového významu jako překladatel Martin Gilsky, teolog Tomasz Galik a egyptolog Miroslav Werner [1] . V minulosti zde působili Jan Hus , Tomasz Garrig Masaryk , Edvard Beneš , Jan Patočka a Albert Einstein .
Filosofická fakulta Univerzity Karlovy je také jednou z mála fakult v České republice , na které se studenti aktivně podílejí na řízení. Tvoří téměř polovinu volených zástupců Akademického senátu fakulty a působí ve více než třiceti jimi organizovaných studentských společnostech [2] .
Fakulta svobodných umění - předchůdkyně té současné filozofické - byla založena 7. dubna 1348 Karlem IV . jako jedna ze čtyř hlavních fakult pražské univerzity . Jeho označení jako „filosofické“ vzniklo díky tomu, že dříve byl pojem filozofie vykládán šířeji a znamenal vědu obecně nebo „lásku k moudrosti“. V té době bylo považováno za tradici získat první vysokoškolské vzdělání absolvováním fakulty svobodných umění, kde studenti studovali především rétoriku a filozofii. V tomto ohledu se fakulta brzy stala co do počtu lidí nejpočetnější součástí univerzity a již v roce 1366 přidělil císař Karel IV. první ubytovnu v dějinách střední Evropy, Karolinum , odborníkům v oboru. svobodných umění .
Po husitských válkách zastávala fakulta svobodných umění po dvě století funkci vedoucího celé univerzity. Od 17. století se fakulta začala oficiálně nazývat Filosofická a až do poloviny 19. století poskytovala příležitost budoucím studentům jiných fakult získat přípravné vysokoškolské vzdělání. Kromě filozofie se zde studovaly estetické vědy, pedagogika, matematika, astronomie, přírodní vědy, technické vědy, ekonomie a historie. V 19. století se začala rozvíjet orientalistika, archeologie a religionistika, stejně jako filologické speciality, zejména čeština, italština, francouzština, angličtina a hebrejština. Po liberalizaci školství ve 2. polovině 19. století, v roce 1897, se vzdělávací obory filozofické fakulty zpřístupnily i ženám.
I po rozdělení univerzity na českou a německou a po vyčlenění Přírodovědecké fakulty do samostatné organizace v roce 1920 hrála filozofická fakulta klíčovou roli v rámci celé univerzity, která pokračovala až do jejího uzavření r. Nacističtí vetřelci v roce 1939, spojené s represemi vůči učitelům a studentům. Po osvobození České republiky v roce 1945 a ustavení nové vlády v roce 1948 probíhal rozvoj univerzity v nových podmínkách, včetně zavedení marxisticko-leninských předmětů. V 60. letech se fakulta postupně opět začala otevírat význačným osobnostem té doby, ale reformní proces byl zastaven v roce 1968 po vstupu vojsk do Československa a po něm následující normalizaci . Tyto události vedly k politickému sebeupálení studenta fakulty Jana Palacha [3] . Po sametové revoluci v roce 1989 získala fakulta zpět status jedné z nejprestižnějších vzdělávacích institucí v České republice. Díky téměř sedmdesátileté podpoře a rozvíjení svých tradic v oblasti vzdělávání, úspěšné pedagogické a pedagogické činnosti a také širokému spektru pedagogických specializací má Filosofická fakulta Univerzity Karlovy světový význam [4] .
Za sedm století své existence otevřela Filosofická fakulta své brány desítkám významných osobností, které zde působily jako děkanové, pedagogové či studenti.
Z kulturních osobností naší doby studovali na filozofické fakultě spisovatelé Michal Viweg , Miloš Urban , Radka Denemarková, Petra Gulová a hudební skladatel Miroslav Srnka. Absolventi fakulty jsou také veřejné a politické osobnosti: lidskoprávní aktivistka Anna Šabatová, předsedkyně akreditační komise Čečenské republiky, politoložka Vladimíra Dvoržáková, politik Lubosh Dobrovský .
Počtem pedagogů a studentů ( Akademická obec ) předčí fakulta většinu českých vysokých škol. Zaujímá první místo i co do počtu vzdělávacích oborů, které mají často relativně malý počet studentů, počítající se na desítky a někdy i několik. To se týká tak úzkých specializací, jako jsou arabistika , íránistika , turkologie , korejština , logika a estetika , které se vyučují ve špičkových specializovaných učebnách. S ohledem na možnost hloubkového studia tak širokého spektra úzkých specializací nemá Filosofická fakulta Univerzity Karlovy v rámci České republiky obdoby.
Filosofická fakulta Univerzity Karlovy je také jedinou fakultou v Evropě, kde se studují všechny jazyky používané v zemích EU . Kromě nejrozšířenějších germánských, románských a slovanských jazyků zde lze studovat i africké jazyky , albánštinu , bengálštinu , hebrejštinu , japonštinu , mongolštinu , hindštinu a sanskrt . Absolventi těchto specializací jsou žádaní v diplomatických a překladatelských oborech.
Hlavními obory s největším počtem studentů současně jsou filologie ( bohemistika , anglistika , germanistika , romanistika , hispanistika ), historie a filozofie . Spolu s nimi poskytuje Filosofická fakulta možnost studia v dalších specializacích, které tvoří poměrně pestrý seznam: od tradiční filozofie, religionistiky, logiky a estetiky až po psychologii, sociologii, politologii, andragogiku, divadelní vědu, kinematografii a média. [5] .
Díky četným výměnným programům mají studenti možnost strávit část studia v zahraničí. Sama fakulta přitom každoročně přijímá stovky zahraničních studentů. Dílčím výčtem velkého množství programů jsou např. studentské výměnné programy Erasmus, CEEPUS, Visegrádský fond, DAAD, Aktion, státní stipendia a také řada programů na základě bilaterální dohody [6] .
Oblasti studia | Speciality |
---|---|
Příběh | Archeologie pravěku a středověku, egyptologie, archivnictví a pomocné vědy historické, dějiny a kultura muslimských zemí, starověké dějiny a kultura východního Středomoří, dějiny starověké civilizace, dějiny, dějiny hospodářství a společnosti, dějiny Česká republika v kontextu Evropy, Dějiny židovského národa atd. . |
Jazyk a literatura | anglistika a amerikanistika, španělština, indologie, íránistika, italština, korejština, mongolistika, německý jazyk a literatura, nizozemský jazyk a literatura, obecná lingvistika, portugalština, rusistika, sinologie, finský jazyk a literatura, finština Kultura a historie, fonetika, francouzská filologie, cikánština, český jazyk a literatura, švédský jazyk a literatura, švédská kultura a historie, japanistika, překladatelství (angličtina, francouzština, němčina, ruština, španělština). |
Člověk a společnost | Psychologie, sociologie, ekonomická sociologie, politologie, politická teorie, filozofie, religionistika, andragogika a řízení lidských zdrojů, pedagogika, sociální pedagogika, současná média, informační studia a knihovnictví. |
Umění | Dějiny umění, Divadelní věda, Estetika, Filmová věda, Hudební věda. |
výuka | Učitel českého jazyka a literatury na střední škole, čeština jako cizí jazyk, učitel latinského jazyka a literatury na střední škole. |
Univerzita Karlova má kromě dvou základních funkcí vysoké školy, kterými jsou výuka a výzkum, tzv. „třetí funkci“ (ve smyslu definice OECD se pod pojmem rozumí „činnosti zaměřené na rozvoj regionu a pracovní spolu s ekonomickou, veřejnou a neziskovou sférou“ - http://kredo.reformy-msmt.cz/vyzkumna-zprava-treti-role-cr-vs). Filosofická fakulta v tomto ohledu přispívá i k aktuálním otevřeným diskusím, zajišťujícím účast odborníků v nich a provádění výzkumu. K tomu pořádá fakulta řadu vzdělávacích akcí (anglický termín je workshop), přednášek a festivalů otevřených široké veřejnosti, studentům základních a středních škol, ale i důchodcům [7] :
Do akcí, jejichž cílem je zvýšení kompetence celé společnosti, byly přímo zapojeny osobnosti jako dalajlama , bývalá ministryně zahraničí USA Madeleine Albrightová , čínský umělec a architekt Aj Wej-wej nebo ruský historik Andrej Zubov .
Na Filosofické fakultě působí asi třicet studentských organizací, což je silná a vlivná tradice. Jen na Filosofické fakultě tvoří studenti ve srovnání s ostatními fakultami v celé ČR 50 procent všech členů akademického senátu, díky čemuž mají možnost nejen zpestřit život fakulty, ale i významně ovlivňovat její řízení [8] .
Na základě fakulty působí studentská rada, která je výkonným orgánem komunitního Studentského fondu Filosofické fakulty (Český Studentský fond FF UK) [9] . Komunitu založili studenti fakulty, kteří se zúčastnili revoluce v roce 1989. Studentský fond se snaží o zpestření studentského života a ochranu zájmů studentů fakulty při jednání s vyššími orgány, zejména univerzitou. Členové rady pravidelně finančně podporují studentské projekty, jako jsou časopisy, divadelní skupiny, festivaly a přednáškové cykly pro široké spektrum posluchačů. Studentský fond navíc každoročně vydává brožuru OFFŠEM pro prváky, která jim pomáhá zorientovat se na fakultě, a připravuje také přednášky FAUST, po kterých jsou prvňáčci originálním způsobem považováni za oficiálně zapsané na univerzitu [10] .
V sociálních sítích | ||||
---|---|---|---|---|
|