Rudé moře

Rudé moře (z  církevní slovanštiny  -  „Rudé moře“ z jiného řeckého Ἐρυθρὰ θάλασσα ; v originále hebrejštiny יַם -סוּף ‏‎, yam suf  - lit. „Rákosové moře“) – církevněslovanský překlad v ruském synodálním překladu , používané k označení nádrže, jejíž vody se rozestoupily a nechaly projít Mojžíše a židovský lid během exodu z Egypta a poté uzavřely a zničily armádu faraona . Poblíž se nacházel jeden z táborů Exodu .

Tradičně je zvykem ztotožňovat toto místo s Rudým mořem [1] [2] .

Etymologie

Hebrejský originál Starého zákona používal slovo hebrejština. יַם -סוּף ‏‎ ( yam suf ) — lit. „ Rákosové moře“ [3] ( Ex  10:19 , 13:18 , 15:4–22 ).

V Septuagintě  – překladu Starého zákona do řečtiny, bylo hydronymum přeloženo jako jiná řečtina. Ἐρυθρὰ θάλασσα  - "Rudé moře", církevní sláva. " Rudé moře " . Poté byl stejný překlad hydronyma opakován při převyprávění tradice Josephem [4] , křesťanskými poustevníky a poutníky 4.-5. století, a poté v Novém zákoně ( Skutky  7:36 , Židům  11:29 ) [3] .

Lokalizace

V biblickém popisu deseti egyptských ran je Rudé moře lokalizováno podél východní hranice Egypta : „A Hospodin zvedl velmi silný západní vítr z opačné strany [Egypt] a nesl kobylky a vrhal je do Rudé Moře: v celé egyptské zemi nezůstala jediná kobylka. » ( Ex.  10:19 ). Události knihy se odehrávají v zemi Goshen a v hlavním městě ( Avaris nebo Per-Ramses ) s častou komunikací mezi faraonem a Mojžíšem (který vyrostl v paláci). Izraelité tam žili od doby, kdy se přestěhovali do Egypta ( Gn  47:6 , 47:11 ), a odtud (nebo z města Ramses) začal exodus z Egypta ( Ex  12:37 ). Tato oblast se nachází na východě úrodné delty Nilu, na východ od níž jsou Hořká jezera a jezero Manzala , zatímco Dolní Egypt nehraničil s Rudým mořem ani se Suezským zálivem.

Rudé moře a jeho zálivy

• Suezský záliv . Existuje verze, která lokalizuje události Exodu do severního cípu Suezského zálivu [3] . Výzkumníci také naznačují, že tábor Yelimleží 100 km jihovýchodně od Suezu .
  „A vytáhli z Marah a přišli do Elimu; A v Elimu [bylo] dvanáct pramenů vody a sedmdesát datlí a utábořili se tam. A vydali se z Elimu a utábořili se u Rudého moře. A vyrazili z Rudého moře a utábořili se na poušti Sin." ( Numeri  33:9-11 )
• Akabský záliv : "Král Šalomoun také postavil loď v Ezion-geberu, který je pod Elathem , na břehu Rudého moře, v zemi Edom." ( 1. Královská  9:26 ) Podle Ex.  10:19 , Rudé moře se nacházelo na východní hranici Egypta, takže Akabský záliv lze považovat za „Rudé moře“ pouze v případě, že by se tak Rudé moře jmenovalo společně s oběma zálivy [3] .

Skupina vědců [5] , za účasti oceánografa Dorona Nofyv laboratoři modelováno a v experimentu na zemi ukázalo, že k „divergenci vod“ může dojít v důsledku hurikánového větru (v experimentu - 160 km/h) na místě moderní pláže Eilat na severním cípu Akabský záliv, kde v Mojžíšově éře hladina vody dosahovala 180[ upřesnit ] metrů výše. Pohyb karavany a armády s vozy při rychlosti větru 100-160 km/h ( hurikán kategorie 1 ) je však pochybný. Bible také popisuje, že „vody pro ně byly zdí napravo a nalevo“ ( 2Mo  14:29 ), a ne na jedné straně.

Jezera

Původní Bible používá hebrejské hydronymum. יַם -סוּף ‏‎ - „Rákosové moře“. Rákos a rákosí nerostou v Rudém moři , což umožňuje výzkumníkům zvážit verze o lokalizaci události na jezerech delty Nilu [3] :

• Jezero ležící na Suezské šíji : Velké hořké jezero nebo Malé hořké jezero [3] , bažinatá oblast u města Pelusium [3] , jezero Timsah , které byly v té době snad ještě spojeny průlivy s Červenou Moře .
• Jezero Manzala . V moderní vědě je „Yam-Suf“ nejčastěji ztotožňován se jménem „Pa-Suf“ nalezeným v egyptských dokumentech, které odkazuje na bažinatou oblast východně od města Per-Ramesses, kde, samozřejmě, ve starověku jeden z větví delty Nilu (dnes laguna Manzala), a kde začal exodus Židů z Egypta [3] .

Pracovníci amerického Národního centra pro výzkum atmosférya University of Colorado at Boulder , Carl Drews a Waking Khan potvrdili v počítačových simulacích [6] [7] [8] , že větry o síle hurikánu mohly dočasně rozdělit jezero Manzala na dvě části, kde pravděpodobně události exodu pravděpodobně proběhla. Analýza archeologických dat, satelitních snímků a geografických map umožnila Drewsovi a jeho kolegům s velkou přesností vypočítat, jaká byla hloubka této nádrže před 3000 lety. Východní vítr vanoucí rychlostí 100 km/h po dobu 12 hodin ( Př.  14:21 ) by pravděpodobně mohl zahnat jednu část jezera k západnímu břehu a vytlačit druhou část vod na jih k Nilu . Takové oddělení vod by umožnilo přejít jezero po širokém „průchodu“ (3-4 km dlouhém a 5 km širokém) s bahnitými břehy vytvořenými na jeho dně. "Průchod" mohl vydržet asi 4 hodiny, pak se vody zase uzavřely.

• Jezero Bardaville na severním pobřeží Sinajského poloostrova [3] , oddělené dlouhou a úzkou písečnou kosou od rozlohy Středozemního moře . Na jezeře Bardaville je větrem poháněný příval vody podobný tomu, který je popsán v Bibli ( Ex  14:21 ). Když hladina jezera stoupne, je spojeno průlivem s otevřeným mořem a mění se v mořský záliv. Když hladina klesne, dno průlivu se obnaží a kosa se změní na úzký suchozemský most uprostřed mořských vod (jezero Bardaville naplněné mořskou vodou vpravo a otevřené moře vlevo) z Nilu Delta do hlubin Sinajské pouště .

Směr větru

V překladech Bible existuje určitá neshoda ohledně směru větru ( Ex  14:21 ), což vede k různým verzím lokalizace.

• V původní hebrejštině se slovo קָדִים ‏‎ [ 9] [10] píše  - východní [11] [12] .
• Řecký překlad [13] [14] Septuaginty používá slovo νότῳ  - jižní [15] . Také v církevněslovanském překladu z řečtiny např. ve vydání z roku 1663 [16] [17] .
• Synodální překlad používá „východní“ ( Ex  14:21 ).

Viz také

• faraonů

Poznámky

1. ↑ EEBE, 1908-1913 .
2. ↑ MESBE, 1907-1909 .
3. ↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Rudé moře – článek z elektronické židovské encyklopedie
4. ↑ Flavius ​​​​Josephus . Starověký 2:322-23 // Židovské starožitnosti .
5. ↑ Dokument „Objev: Odhalení tajemství Bible. Exodus / Vysvětlení biblických záhad. Exodus. sledovat online
   Film ilustruje názor následujících odborníků: Dr. Robert Cargill z University of Iowa , Dr. Peter Williams Archivováno 21. dubna 2016 na Wayback Machine University of Cambridge , Colin Humphreys, ředitel newyorského ministerstva zdravotnictvíepidemiolog John Marroceánograf Doron Nofprofesor na Floridské státní univerzitě .
6. ↑ Carl Drews, Weiqing Han. Dynamika usazování větru u Suezu a východní  delty Nilu . Public Library of Science (30. srpna 2010). Archivováno z originálu 29. července 2016.
7. ↑ Rozdělení vod: Počítačové modelování aplikuje fyziku na únikovou cestu z Rudého moře  , AtmosNews , University Corporation for Atmospheric Research  (21. září 2010). Archivováno z originálu 26. května 2016.
8. ↑ Vědci chápou, proč se vody před Mojžíšem rozestoupily a „pohnuly“ Rudým mořem  – NEWSru.co.il, 22. září 2010.
9. ↑ Exodus. 14. ‏שְׁמוֹת ‏‎ . Meziřádkový překlad Bible - manuscript-bible.ru. (neurčitý)
10. ↑ Wikizdroj: Exodus 14, hebr. text
11. ↑ ‏ קָדִים ‏‎ . Meziřádkový překlad Bible - manuscript-bible.ru. (neurčitý)
12. ↑ Exodus 14, ruština. překlad s meziřádkovým hebr. originální . Bibleist.ru (neurčitý)
13. ↑ Wikizdroj: Exodus 14, Gr. text
14. ↑ Exodus. 14. Řecký text . Meziřádkový překlad Bible - manuscript-bible.ru. (neurčitý)
15. ↑ νότῳ . manuscript-bible.ru. (neurčitý)
16. ↑ Exodus 14. Překlad textu do 4 jazyků: řečtina, církev-slovanština. 1663, synodální, hebrejsky, latinsky. . (neurčitý)
17. ↑ Exodus. Naskenovaný text Bible v církevní slovanštině z roku 1663 . dlib.rsl.ru. Staženo: 12. července 2016. (neurčitý)

Literatura

• Rudé moře // Biblická encyklopedie Archimandrita Nicephora . - M. , 1891-1892.
• Rudé moře // Malý encyklopedický slovník Brockhause a Efrona  : ve 4 svazcích - Petrohrad. , 1907-1909.
• Rudé moře // Židovská encyklopedie Brockhause a Efrona . - Petrohrad. , 1908-1913.
• Rudé moře - článek z elektronické židovské encyklopedie

Slovníky a encyklopedie	biblický Brockhaus a Efron Židovský Brockhaus a Efron Malý Brockhaus a Efron Britannica (online)
V bibliografických katalozích	DNB : 043187382 VIAF : 236065026 WorldCat VIAF : 236065026