| Yassy jazyk | |
|---|---|
| země | Maďarsko |
| vyhynulý | konce 17. století |
| Klasifikace | |
| Kategorie | Jazyky Eurasie |
| Indoíránská větev íránská skupina Východoíránská podskupina | |
| Jazykové kódy | |
| ISO 639-1 | — |
| ISO 639-2 | — |
| ISO 639-3 | ysc |
| IETF | ysc |
| Glottolog | jass1238 |
Jazyk Yas je jazyk maďarského Yas , je potomkem skythsko -sarmatského a alanského jazyka . Často označovaný jako dialekt osetského jazyka v anglicky psané literatuře .
Známý pouze z literárních památek uchovávaných v Národní knihovně pojmenovaných po Istvánu Széchenyi . Na konci 17. století již Yasové zcela ztratili svůj jazyk a přešli na maďarštinu .
Nagy Gyula Nemeth četl pomník na základě přepisu Antona Feketeho takto:
1. da ban horz nahechsa Sose [z?]
2. panis carnis brodiu(m)
3. khevef fit baza zana wi[u]um
4. Jayca (v? w? m?) she karcen [?] pises [o?]
5. dan aqtia manaona furme(n)tum
6. Zabar auena huwaz fenu(m)
7. Karbach arpa huvar kovu (?)les
8. casa (fo fej tc) cocta Orae boza tabak
9. scutela Chugan olla odok colftjar
10. Gist fomagium Charif
11. vay karak pulltis
12. Caz auca kuraynu molen???
13. lapi(de)s Bah ecus acha fuv
14. Gal Bos fvs oves
15. Ere fo[a?]ca(n) khvnge ad (ev?)f suporc(us)
16. saca capar vas bidellu(m)
17. docega vacca Gu(?)za doctillu[?i?]s
18. Bucha pacta [1] .
Většinu slov Yas lze snadno srovnat s moderním osetským jazykem , zejména s jeho archaickou formou, dialektem Digor. Příklady:
| Yassky | Železný dialekt | Digorský dialekt | maďarský | ruština |
|---|---|---|---|---|
| Zákaz | bon | bon | zdřímnutí | den |
| Základna | bas | základna | levy | polévka |
| Ano | bæx | bæx | lo| hle | kůň |
| carif | carv | carv | vaj | olej |
| Cugan | cængæt | cigon (cigojnæ) | fazek | litina (pánev) |
| Dan | don | don | viz | voda |
| Da | dæ | dæ | svázaný | vaše |
| Docega | dugæ | doggæ (ghog) 'mléko' (kráva) | tehen | kráva |
| vejít se | fyd | fid | hus | maso |
| Fus | fys | fusak | juh | ovce |
| Gal | gal | gal | okoř | býk |
| Gizt | ænqyzt | ænghizt (fermentovaný) | prohlídka | tvaroh |
| Xecav | xicaw | xecaw | gazda | mistr |
| Xuvar | xor | xwar | ezer | proso |
| Xuvas | xos | xwasæ | kasza | seno |
| Ajka | ajk | ajkæ | tojas | vejce |
| Kafsen | kæf, kæsag | kaesalgae | borso | ryby, kaviár |
| Karak | kark | kark | tyuk | kuře |
| Karba | kærvædz (druh ječmene) | arpa | ječmen | |
| Casa | kas | kasae | casa | Ovesná kaše |
| Kurajna | kwyroj | kurojnae | malom | mlýn |
| Khever | khæbær | khæbær | kenyer | chléb |
| Manuona | maenæw | mænæwæ | buza | pšenice |
| Na | ne | næxe | mink | náš |
| Odog | Widyg | edug | kanál | lžíce |
| Oras | khwymael | waeras | sorfeleseg | kvass |
| Osa | nás | horší | aszony | žena |
| Qaz | qaz | qaz | lud | husa |
| Sabar | sysey | zatxæ | zab | oves |
| Saka | sægh | sæghæ | kecske| kecske | koza |
| Sana | saen | rozumný | bor | víno |
| Tabax | tæbægh | tæbægh | tal | talíř |
| Vas | tyč | waess | borju | tele |
Jazyk Yas je příbuzný alanskému jazyku středověku. Výraz daban horz odpovídá osetskému digor . dæ bon xwarz „dobrý den“ a také na slova, která byzantský spisovatel Tsets uvedl jako Alanian. Ze zákazu pravopisu vyplývá, že již na počátku 15. stol. v jazyce maďarských Alanů přechod z a na o před nosovkami ještě nenastal. Slovník také neobsahuje žádné hrdelní zvuky, které se vyvinuly v moderní železné osetii pod vlivem kabardštiny a ingušštiny a také gruzínštiny .
Alanské fráze v „Theogonii“ byzantského autora Johna Tsetse (XII. století), byly objeveny v roce 1927 maďarským byzantologem I. Moravčikem v rukopise Barberinus (XV století), který se nachází ve Vatikánské knihovně [2] , v roce 1930 od něj poprvé vychází ta část díla, která obsahuje pozdravné formule napsané na základě středověké řecké minuskuly v různých jazycích, se kterými Komnenos Byzantium přišel do styku ve 12. století : „ Skythian“ (ve skutečnosti v jazyce Polovtsian Comans ), „Persian“ , turecko-seljuk ), latina, arabština, ruština, židovská a alanská. Jedná se tedy o jedinou písemnou památku Alaniana , jehož etno-lingvistickou příslušnost dokládá jak osoba, která ji zapsala, tak je v naší době potvrzena názorem íránských vědců. Překlad z řečtiny a latiny přepis frází-pozdravů v "barbarských" jazycích vydal S. M. Perevalov [3] :
τοις Άλανοις προσφθέγγομαι κατά' την τούτων γλώσσαν
[Oslovuji Alany v jejich jazyce:]
καλή' ήμερα σου, αυ'θέτα μου, αρχόντισσα, πόθεν είσαι;
["Dobré odpoledne, můj pane, archontisso, odkud jsi?"]
ταπαγχας μέσφιλι χσινά κορθι καντά, και ταλλα.
[Tapankhas mesfili khsina korthi kanda a tak dále]
αν δ'εχη Άλάνισσα παπαν φίλον, α'κουσαις ταύτα.
[Pokud má Alánka (svatého) otce jako milence, uslyšíte toto:]
Ουκ αίσχύνεσαι, αυθέντριά μου, να' γαμη το μουνίν σου παπάς
[„Nestydíte se, má paní? Koneckonců, tvůj otec s tebou má spojení “]
To je φάρνετζ κίντζι μέσφιλι καιτζ φουα σαουγγε.
[Το 'farnetz kintzi mesfili kaitzfua saunge.']
Jazyk těchto frází, poněkud zkreslený středořeckým přenosem, je archaickou verzí osetského jazyka. Takže "Tapankhas" ("dobrý den") odpovídá železnému "dæ bon xorz", digorskému "dæ bon xwarz" - "ať je tvůj den dobrý." Je pozoruhodné, že zcela podobná fráze - výše zmíněný "daban horz" - byla nalezena v Iasijském glosáři z roku 1422.