Aruz nebo Arud je kvantitativní systém veršování , založený na střídání dlouhých a krátkých slabik , který vznikl v arabské poezii a stal se rozšířeným v perské a turkické poezii.
Teorie aruzy byla vyvinuta v 8. století arabským filologem Khalil ibn Ahmed al-Farahidi al-Basri . Všechny poetické památky klasické arabské a perské literatury jsou zapsány v tomto systému. Prvním dílem v turkické poezii napsané Aruzem je báseň Yusufa Khasse Hadjiba Balasaguniho „Kutadgu bilig“ („Znalosti, které dávají štěstí“), vytvořená v 11. století .
Podle počtu se slabiky v Aruzštině dělí na dvě skupiny – krátké (otevřená slabika s krátkou samohláskou, U) a dlouhé (otevřená slabika s dlouhou samohláskou nebo uzavřená slabika s krátkou samohláskou, -). Kombinace dlouhých a krátkých slabik tvoří nohu ( arab. ركن rukn) – rytmotvorný prvek verše. Existuje až 8 hlavních stop, označených arabsky. تفاعيل tafāʕīl ( arabské jednotné číslo تفعيلة tafʕīlat), slova složená z kořene f-ʕ-l a dalších písmen.
U - - فعولن [faʿūlun] - U - فاعلن [fāʿilun] U — — — مفاعيلن [mafāʿīlun] — U — — فاعلاتن [fāʿilātun] — — U — مستفعلن [mustafʿilun] — — — U مفعولات [mafʿūlātu] U-UU-مفاعلتن [mufāʿalatun] UU – U – متفاعلن [mutafāʿilun]Z výše uvedených stop tvoří 16 bahrů (metrů, arabsky بحر baħr). Každý z nich má jiný kmen ( arab. أصل 'asˤl), obsahující od jedné do tří stop a určitý počet opakování (od jedné do čtyř) ve verši (verš sestávající ze slov tafail, používaný k označení velikost, se nazývá „váha“, arabsky وزن wazn). Každý takt má „klíč“ ( arabsky مفتاح miftāħ), což je bayt (pár, arabsky بيت bayt), ve kterém sadr (první polovina, arabsky صدر sˤadr) je výraz obsahující jméno a jméno Bahra, ajuz (druhá polovina, arabsky عجز ʕajuz) obsahuje vazn. Pojem bakhr také zahrnuje melodii ( arab. نغمة naɣmat), používanou při recitaci veršů v chorálu (zejména při zpěvu nasheeds ).
| Ne. | Velikost | Základna (tafail) | Základ (schéma) | Váha | Klíč |
|---|---|---|---|---|---|
| jeden | الطويل At-Tawil |
فعولن مفاعيلن | U U - - - | 2 | له دون البحور فضائلٌ فعولن مفاعيلن فعولن مفاعلن |
| 2 | المديد Al-Madid |
فاعلاتن فاعلن | - U U - | 2 | لمديد الشعر عندي صفاتُ فاعلاتن فاعلن فاعلاتن |
| 3 | البسيط Al-Basit |
مستفعلن فاعلن | - - U U - | 2 | إن البسيط لديه يبسط الأملُ مستفعلن فاعلن مستفعللن نع |
| čtyři | الوافر Al-Wafir |
مفاعلتن مفاعلتن فعولن | U - UU - / U - UU - / U - - | jeden | بحور الشعر وافرها جميل مفاعلتن مفاعلتن فعولن |
| 5 | الكامل Al-Kamil |
متفاعلن | UU-U- | 3 | كمل الجمال من البحور الكامل متفاعلن متفاعلن متفاعلن |
| 6 | الهزج Al-Khazaj |
مفاعيلن | U — — — | 3 | على الأهزاج تسهيل مفاعيلن مفاعيلن |
| 7 | الرجز Ar-Rajaz |
مستفعلن | — — U — | 3 | في أبحر الأرجاز بحرٌ يسهل مستفعلن مستفعلن مستفعلن |
| osm | الرمل Ar-Ramal |
فاعلاتن | — U — — | 3 | رمل الأبحر ترويه الثقات فاعلاتن فاعلاتن فاعلاتن |
| 9 | السريع As-Sari' |
مستفعلن مستفعلن مفعولات | — — U — / — — U — / — — — U | jeden | بحرٌ سريع ماله ساحل مستفعلن مستفعلن فاعلن |
| deset | المنسرح Al-Munsarikh |
مستفعلن مفعولات مستفعلن | — — U — / — — — U / — — U — | jeden | منسرح فيه يضرب المثل مستفعلن مفعولات مفتعلن |
| jedenáct | الخفيف Al-Khafif |
فاعلاتن مستفعلن فاعلاتن | — U — — / — — U — / — U — — | jeden | يا خفيفاً خفّت به الحركات فاعلاتن مستفعلن فاعلاتن |
| 12 | المضارع Al-Mudari' |
مفاعيلن فاعلاتن | U U - - | jeden | تعدّ المضارعات مفاعيلُ فاعلاتن |
| 13 | المقتضب Al-Muqtadab |
مفعولات مستفعلن | - - - U U - | jeden | اقتضب كما سألوا مفعلات مفتعلن |
| čtrnáct | المجتث Al-Mujtass |
مستفعلن فاعلاتن | - - U U - - | jeden | أن جثت الحركات مستفعلن فاعلاتن |
| patnáct | المتقارب Al Mutakarib |
فعولن | U — — | čtyři | فعولن فعولن فعولن فعول |
| 16 | المحدث Al-Muhdass tj . الخبب al-Khabab, tj. المتدارك Al-Mutadarik |
فاعلن | — U — | čtyři | حركات المحدث تنتقل فعلن فعلن فعلن فعل |
Nohy však mohou podléhat metrickým změnám (tzv. zihafs ), které se scvrkají hlavně na to, že některé slabiky mohou mít libovolnou délku (X). S ohledem na tuto okolnost lze obecné schéma, například metrového tawilu , napsat přibližně takto:
U-X | U-XX | U-X | U-XXV metrech vafir a kamil existují i zihafy jiného druhu, spočívající v nahrazení dvou po sobě jdoucích krátkých slabik jednou dlouhou ( UU ):
U- UU- | U- UU- | U - - wafir UU - U - | UU -U- | UU - U - CamilleJsou povoleny i některé další metrické změny spojené se ztrátou určitých slabik atp.
Tento systém v podstatě odpovídá klasické arabské verzi aruzu. Spolu s ní se vyvinula i perština, turkština a další varianty aruzu (nehledě na to, že např. v turkických jazycích se samohlásky neliší délkou). Tyto varianty aruzu se výrazně liší od arabských a vyžadují další zvážení.