JE Bohunice

Jaderná elektrárna Bohunice  je jaderná elektrárna na západním Slovensku .

Stanice se nachází u obce Jaslovské Bohunice, 14 km severně od Trnavy .

Na území stanice se nachází energetický blok A1 s plynem chlazeným těžkovodním reaktorem společného sovětsko-československého projektu KS-150[1] [2] . KS - "selenový kotel", thorium se v sovětském jaderném projektu nazývalo selena reaktory se nazývaly kotle. Většina tehdejších koncepcí sovětských těžkovodních reaktorů zahrnovala volitelně možnost provozu v thoriovém cyklu . Fyzikální část návrhu reaktoru byla vyvinuta pod vedením A. I. Alichanova a V. V. Vladimirského v Ústavu teoretické a experimentální fyziky [3] . Vývoj TVEL pro KS-150 byl proveden v Charkovském institutu fyziky a technologie Akademie věd Ukrajinské SSR . Reaktor vyrobila Škoda a po 14 letech výstavby byl spuštěn v roce 1972.

Dva stupně (V-1 a V-2) se skládají ze dvou energetických bloků s vodou chlazenými jadernými reaktory sovětského typu VVER-440, každý. Vstupem Slovenska do Evropské unie byla podepsána dohoda o vyřazení dvou bloků V-1 z provozu. První reaktor byl odstaven v roce 2006 , druhý v roce 2008 [4] . V provozu jsou tak dva energetické bloky VVER-440 druhého stupně (V-2).

Nehody

Dne 5. ledna 1976 došlo po doplnění paliva k vážnému incidentu na bloku A1. Automatizace chybně ukázala, že jeden z nových palivových souborů je pevně usazen v sedadle, ale nebylo tomu tak. Po dodávce chladiva začalo do reaktorového sálu unikat chladivo, oxid uhličitý. Dva pracovníci, kteří včas nedodrželi pokyny pro mimořádné události, se udusili. Incident neměl za následek ozáření personálu ani poškození zařízení a reaktor byl brzy spuštěn.

Dne 22. února 1977 došlo na bloku A1 k nehodě, tentokrát nikoli vinou automatizace, ale chybou personálu. Čerstvý palivový soubor byl před naložením do AZ nedostatečně očištěn od silikagelu , který byl použit jako konzervační ochrana proti vlhkosti při přepravě a skladování souborů. Neodstraněný silikagel zablokoval mezery v sestavě, kterými se ochlazovaly palivové články, v důsledku toho došlo k lokálnímu propálení pláště paliva a do prvního a druhého okruhu reaktorové elektrárny se dostaly produkty radioaktivního štěpení. Po havárii, která byla zařazena do stupně 4 na Mezinárodní stupnici jaderných událostí (INES) , bylo rozhodnuto o zastavení provozu bloku A1, a to především z ekonomických důvodů [5] [6] .

Informace o pohonných jednotkách

Poznámky

1. ↑ Stručné historické pozadí . www.itep.ru _ NRC "Kurčatovský institut" - ITEP. Získáno 9. června 2018. Archivováno z originálu dne 24. února 2020. (neurčitý)
2. ↑ Historie JE A1 . www.javys.sk _ Společnost JAVYS as. Získáno 9. června 2018. Archivováno z originálu dne 29. září 2020. (neurčitý)
3. ↑ Abramov V. M., Baturov B. B., Bogdanov N. V. aj. První československá jaderná elektrárna A-1 s těžkovodním reaktorem KS-150 (vývoj a projekt) // Atomová energie: časopis. - 1974. - T. 36, čís. 2 (únor). - S. 113-124.
4. ↑ JE Bohunice na webu seogan . Získáno 18. února 2016. Archivováno z originálu 18. dubna 2021. (neurčitý)
5. ↑ Matel L., Kuruc J. Třicáté výročí havárie reaktoru v Jaderné elektrárně A-1 Jaslovské Bohunice  : [ ang. ] . - 2007. - 23 s.
6. ↑ Jaderná elektrárna A1 v Jaslovských Bohunicích na Slovensku . Získáno 16. října 2016. Archivováno z originálu dne 9. října 2019. (neurčitý)
7. ↑ BOHUNICE A1 na webu MAAE . Získáno 7. dubna 2022. Archivováno z originálu 7. dubna 2022. (neurčitý)
8. ↑ BOHUNICE-1 na webu MAAE . Získáno 7. dubna 2022. Archivováno z originálu 7. dubna 2022. (neurčitý)
9. ↑ BOHUNICE-2 na webu MAAE . Získáno 7. dubna 2022. Archivováno z originálu dne 19. února 2022. (neurčitý)
10. ↑ BOHUNICE-3 na webu MAAE . Získáno 7. dubna 2022. Archivováno z originálu 7. dubna 2022. (neurčitý)
11. ↑ BOHUNICE-4 na webu MAAE . Získáno 7. dubna 2022. Archivováno z originálu dne 19. února 2022. (neurčitý)