Allorqui, Joshua

Joshua Allorca
Země

Joshua ben Joseph ibn Vives Allorki (al-Lorquí, to znamená z města Lorca ; XIV-XV století) - španělský rabín [1] a lékař, který konvertoval ke křesťanství a byl pokřtěn v Geronimo de Santa Fe ( lat.  Hieronymus (Geronimo) de Santa Fé ), a proslavil se svou účastí v náboženském sporu v Tortose (1413-1414), který se konal na žádost antipapeže Benedikta XIII [2] .

Také známý jako Joshua Alorca [1] a Joshua Lorca [2] . Pro jeho křesťanskou horlivost a neklid ho bývalí souvěrci nazývali „megadef“ (vyčítavač) z počátečních písmen jeho křestního jména Maestro Geronimo de Santa Fé . Byl ztotožňován se stejnojmennou osobou, která svého času žila v Alcañis [3] , autorem slavného dopisu Pavlu z Burgosu [2] .

Životopis

Ibn Vives byl pokřtěn předtím, než Vincente Ferrer pronesl svá kázání v Lorce . Autoři EEBE se domnívají, že to nebyl rabín, ale španělští kronikáři to říkají; v každém případě měl dobré znalosti Talmudu a rabínského písma . Pomocí Talmudu tvrdil, že Mesiáš se již zjevil v osobě Ježíše . [2]

Byl ošetřujícím lékařem papeže Benedikta XIII ., který zahájil spor s učenými Židy v Tortose . Allorca na žádost Benedikta XIII. napsala dva protižidovské články nazvané „Tractatus contra perfidiam Judaeorum“ a „De judaeis erroribus ex Talmuth“. [2]

Rodina

Měl několik synů. Jeden z nich, Pedro (Pedro de Santa Fe), se těšil zvláštní přízni královny Marie . Druhý byl spojený s guvernérem Aragona a žil v Zaragoze ; tento syn „Apoštola z Tortos“, jak De los Ríos [4] nazývá Allorqui, se účastnil povstání proti inkvizitorovi Pedrovi Arbuesovi , byl zatčen spolu s dalšími Marranos , a aby se vyhnul hrůzám veřejného upalování, spáchal sebevražda ve vězení. Jeho mrtvola byla v roce 1486 veřejně spálena. Ostatní členové rodiny ibn Vives byli upáleni jako marranos v letech 1497 a 1499. [2]

Skladby

Obě pojednání byla vydána pod názvem „Hebraeomastix“ (doslova „Bičování Židů“; Curych, 1552; Frankfurt-on-M., 1602; Hamburk, bez data) a otištěna v „Bibliotheca magna veterum patrum“ (Lyon, sv. XXVІ), přetištěno v Kolíně nad Rýnem, 1618; do španělštiny byly přeloženy pod názvem: „Azote de los Hebreos“ [2] .

Odpovědi Allorcy na tyto články napsal Don Vidal Benveniste pod názvem „Kodesch ha-Kodaschim“ a Icaak Nathan ben Kalonimos v „Tochachat Mateh“ [2] .

Viz také

Poznámky

  1. ↑ 1 2 Albo, Joseph // Encyklopedický slovník Brockhause a Efrona  : v 86 svazcích (82 svazcích a 4 dodatečné). - Petrohrad. , 1890-1907.
  2. ↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 Ibn Vives Allorca, Joshua ben Joseph (Hieronymus de Santa Fé) // Židovská encyklopedie Brockhaus a Efron . - Petrohrad. , 1908-1913.
  3. ↑ Ibn-Vives Allorki, Joshua ben-Joseph (autor dopisu Pavlu z Burgosu) // Židovská encyklopedie Brockhaus a Efron . - Petrohrad. , 1908-1913.
  4. ↑ Hist. de los judios, III, 264

Odkazy

  Přejděte na položku Wikidata  Slovníky a encyklopedie
  • Židovský Brockhaus a Efron