Arg-e Bam | |
---|---|
Datum založení / vytvoření / výskytu | 5. století před naším letopočtem E. |
Stát | |
Správně-územní jednotka | Kerman [1] |
Umístění | |
Vyroben z | adoba |
stav dědictví | Světové dědictví a íránské národní dědictví [d] [1] |
Délka |
|
Náměstí |
|
Kritéria světového dědictví | (ii) [d] , (iii) [d] , (iv) [d] a (v) [d] |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Světové dědictví UNESCO , položka č. 1208 rus. • angličtina. • fr. |
Arg-e Bam ( persky ارگ بم , „pevnost Bam“) je největším a nejstarším příkladem perské pevnosti z nepálených cihel . Tato největší budova z nepálených cihel na světě se nachází na Velké hedvábné stezce v íránském městě Bam ( provincie Kerman ).
Památku tvoří architektonické stratifikace různých epoch, včetně restaurátorských efektů poválečného období. Nejstarší vrstvou bamské citadely je Panenská pevnost, jejíž stavba byla zahájena v 7. století pravděpodobně Sasánovci [2] . Uvnitř pevnosti se nachází několik mauzoleí z 12. století a 38 strážních věží, stejně jako rezidence guvernéra Safavidů a katedrální mešita z 18. století. Unikátní stará budova pro získávání a skladování ledu. [2] Hradby Arg-e Bam byly více než jednou přestavěny; jsou obklopeny příkopem širokým 10-15 metrů.
Bamův zlatý věk skončil ve 12. století v důsledku invazí turkických nomádů a později Mongolů . Počátek obnovy bamské citadely byl položen Tamerlánem . Klíčem k jeho prosperitě byly podzemní zavlažovací kanály - kyarizes , z nichž nejstarší byly vybudovány před naším letopočtem.
Zemětřesení v Bamu (2003) si vyžádalo životy 26 tisíc [2] obyvatel města a vážně poškodilo 80 % budov. V obavách o stav citadely UNESCO narychlo zařadilo Bam a jeho kulturní krajinu na seznam světového dědictví a zároveň jej zapsalo na seznam světového dědictví pod hrozbou zničení (z posledního jmenovaného vymazáno v roce 2013).
Arg-e Bam v roce 2016
V bibliografických katalozích |
---|