Arg-e Bam

Arg-e Bam
Datum založení / vytvoření / výskytu 5. století před naším letopočtem E.
Stát
Správně-územní jednotka Kerman [1]
Umístění
Vyroben z adoba
stav dědictví Světové dědictví a íránské národní dědictví [d] [1]
Délka
  • 1815 m
Náměstí
  • 180 000 m²
Kritéria světového dědictví (ii) [d] , (iii) [d] , (iv) [d] a (v) [d]
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Vlajka UNESCO Světové dědictví UNESCO , položka č. 1208
rus. angličtina. fr.

Arg-e Bam ( persky ارگ بم ‎, „pevnost Bam“) je největším a nejstarším příkladem perské pevnosti z nepálených cihel . Tato největší budova z nepálených cihel na světě se nachází na Velké hedvábné stezce v íránském městě Bam ( provincie Kerman ).

Památku tvoří architektonické stratifikace různých epoch, včetně restaurátorských efektů poválečného období. Nejstarší vrstvou bamské citadely je Panenská pevnost, jejíž stavba byla zahájena v 7. století pravděpodobně Sasánovci [2] . Uvnitř pevnosti se nachází několik mauzoleí z 12. století a 38 strážních věží, stejně jako rezidence guvernéra Safavidů a katedrální mešita z 18. století. Unikátní stará budova pro získávání a skladování ledu. [2] Hradby Arg-e Bam byly více než jednou přestavěny; jsou obklopeny příkopem širokým 10-15 metrů.

Bamův zlatý věk skončil ve 12. století v důsledku invazí turkických nomádů a později Mongolů . Počátek obnovy bamské citadely byl položen Tamerlánem . Klíčem k jeho prosperitě byly podzemní zavlažovací kanály - kyarizes , z nichž nejstarší byly vybudovány před naším letopočtem.

Zemětřesení v Bamu (2003) si vyžádalo životy 26 tisíc [2] obyvatel města a vážně poškodilo 80 % budov. V obavách o stav citadely UNESCO narychlo zařadilo Bam a jeho kulturní krajinu na seznam světového dědictví a zároveň jej zapsalo na seznam světového dědictví pod hrozbou zničení (z posledního jmenovaného vymazáno v roce 2013).

Viz také

Poznámky

  1. 1 2 3 4 Wiki Loves Monuments databáze památek - 2017.
  2. 1 2 3 Bamská citadela (Írán) . Získáno 23. května 2009. Archivováno z originálu 5. ledna 2016.