Beketová, Elizaveta Grigorievna
| Elizaveta Grigorievna Beketová | |
|---|---|
| Jméno při narození | Elizaveta Grigorievna Karelina |
| Datum narození | 1834 |
| Místo narození | Orenburg |
| Datum úmrtí | 1. října 1902 |
| Místo smrti | Petrohrad |
| Státní občanství | ruské impérium |
| obsazení | překladatel |
| Otec | Karelin Grigorij Silych |
| Manžel | Beketov Andrej Nikolajevič |
| Děti | Beketova Jekatěrina Andreevna , Beketova Maria Andreevna , Beketova Alexandra Andreevna |
 Pracuje ve společnosti Wikisource | |
Elizaveta Grigorievna Beketova (prosinec 1834 , Orenburg - 1. ( 14. říjen ), 1902 , Petrohrad ) - ruská překladatelka; dcera cestovatele G. S. Karelina , matka překladatelky a básnířky E. A. Beketové , překladatelka a básnířka M. A. Beketová , překladatelka A. A. Kublitskaja-Piottukh , babička A. A. Bloka .
Životopis
Vzdělání jsem získal sám. V roce 1854 se provdala za botanika a publicistu A. N. Beketova . Rodina udržovala zájem o literaturu. Ovlivnila formování Blokova uměleckého vkusu. Plynule ovládá hlavní evropské jazyky.
Překladatelská činnost
Od 50. let 19. století se věnovala překladatelské činnosti. Prvními významnými publikacemi byly překlady románů „Daniella“ od George Sandové a „Kabina strýčka Toma“ od G. Beechera Stowea , vydané jako přílohy časopisu Ruský Věstník v roce 1857 . "Mary Burton" přeložil E. Gaskell (" Čas ", 1861 ; č. 4-9 ), "Daniel Deronda" J. Eliot ( St. Petersburg, 1865 ; mnohokrát přetištěno).
Svou překladatelskou činnost zintenzivnila v 90. letech 19. století . Její překlady knih G. M. Stanleyho V divočině Afriky ( 1892 ) a Moji černí společníci a jejich výstřední příběhy ( 1894 ), román M Deland „Sidney“ ( 1895 ). Pro publikace G. F. Panteleeva přeložila díla Waltera Scotta , Charlese Dickense , Victora Huga , Honore de Balzaca , Olivera Goldsmitha , Williama Thackeraye , A. R. Lesage , F. Breta Harteho , Guye de Maupassanta , Gustava Flauberta Sentimentální výchova .
Krátce před svou smrtí také zpracovala populární eseje o anglické mechanice G. Yodsley, J. Stephenson a R. Stephenson, J. Nesmith v knize „Heroes of Labor. Série biografií sestavená Smilesem a dalšími. Za redakce Elizavety Beketové "(St. Petersburg, 1902 ); autory dalších biografií v knize jsou M. A. Beketova ( Kryštof Kolumbus a Abraham Lincoln ) a A. A. Kublitskaja-Piottukh ( M. V. Lomonosov ).
Zemřela 1. (14. října) 1902 v Petrohradě. Byla pohřbena na Smolenském pravoslavném hřbitově , v roce 1944 byl její popel znovu pohřben na Literárních mostech Volkovského hřbitova [1] .
Některé Beketovy překlady pokračovaly být přetištěny v padesátých létech a šedesátých létech , takový jako zkrácený překlad Dickensova Davida Copperfielda, Walter Scott je Ivanhoe .
Literatura
- Beketova, Elizaveta Grigoryevna // Encyklopedický slovník Brockhaus a Efron : v 86 svazcích (82 svazcích a 4 dodatečné). - Petrohrad. , 1905. - T. příd. I. - S. 237.
- Beketová, Elizaveta Grigoryevna // Stručná literární encyklopedie / Ch. vyd. A. A. Surkov . - M .: Sovětská encyklopedie , 1962. - T. 1.
- ruští spisovatelé. 1800-1917. Biografický slovník. T. 1: A - G. Moskva: Velká ruská encyklopedie, 1992. S. 203-204.
Odkazy
Poznámky
- ↑ Hrob E. G. Beketové na Volkovském hřbitově (nepřístupný odkaz) . Získáno 26. dubna 2012. Archivováno z originálu 3. prosince 2013.
 Slovníky a encyklopedie |
| |||
|---|---|---|---|---|
| Genealogie a nekropole | ||||
| ||||