Wagnerova tuba | |
---|---|
Rohová tuba, Tenorová tuba, Bayreuthská tuba | |
Rozsah (a ladění) |
Rozsah pravopisu |
Klasifikace | Žesťový hudební nástroj |
Související nástroje | Lesní roh , Euphonium , Tuba |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Wagner tuba ( německy Wagnertuba , anglicky Wagner tuba , italsky Tuba wagneriana nebo Tuba di Wagner , francouzsky Tuba wagnerien ; název pochází ze jména skladatele Richarda Wagnera ) je žesťový hudební nástroj bastenorového rejstříku, spojující konstrukční prvky. lesního rohu a tuby . Název "Wagner tuba" není úplně správný, protože tento nástroj se designem blíží lesnímu rohu, navíc používá nátrubek na lesní roh , proto na něj v naprosté většině případů hrají profesionální hornisté. Správnější je klasifikovat jej jako druh rohu. Stávající název se však historicky vyvíjel v několika evropských jazycích najednou. Zvukově připomíná Wagnerova tuba eufonium , proto jej při absenci tohoto nástroje v orchestru eufonium často nahrazuje.
Vynález tohoto nástroje je připisován Richardu Wagnerovi, který jej poprvé použil ve svých dílech. Na designu Wagnerovy tuby se pravděpodobně podílel i vynálezce saxofonu Adolf Sax . Wagner tuba je zřídka používána skladateli. Nejznámějšími hudebními díly s účastí tohoto nástroje jsou tetralogie Richarda Wagnera „ Prsten Nibelungův “, symfonie Antona Brucknera č. 7 , 8 a 9 , balet Igora Stravinského „ Svěcení jara “, opery Richarda Strausse. „ Electra “ a „ Žena bez stínu “, stejně jako jeho „Domácí symfonie“, houslový koncert „In tempus praesens“ od Sofie Gubaiduliny .
Slovníky a encyklopedie |
|
---|---|
V bibliografických katalozích |
Dechové hudební nástroje ( aerofony ) | |
---|---|
Flétna | |
Rákos | |
náušníky | |
viz také |