Opole ( Vladimirskoye Opole , Yuryevo Opole ) je přírodní (krajinná) a historická oblast nacházející se na části území regionů Vladimir a Ivanovo . Jedná se o roklinovou zvlněnou plošinu s absolutními výškami od 120 do 165 m a úrodnými šedými lesními půdami [1] . Historicky bylo Opole jedním z prvních a hlavních směrů slovanské kolonizace severovýchodního Ruska a stalo se politickým jádrem Rostovsko-Suzdalské země .
Území Opole je extrémní severovýchodní sníženina Smolensko-moskevské pahorkatiny , pokračující Klinsko-Dmitrovským hřebenem na východ a jih k přechodu do Klyazma-Nerlinské nížiny na severovýchodě a Meščerské nížiny na jihu. Na východě je Opole ohraničeno plošinou Oka-Tsnin .
Rozloha Opole je více než 200 km2 . Oblast se rozkládá přibližně 30 km od severu k jihu a 70 km od západu na východ.
Opole leží v povodí řek Nerl a Koloksha .
Okres zaujímá severozápadní část Vladimirské oblasti (téměř celé území Suzdalského a Jurjevsko-polského a malé části správních oblastí Kolčuginskij a Sobinskij ) a téměř celou oblast Gavrilovo-Posadskij na jihu oblasti Ivanovo.
Hlavní města jsou Vladimir , Suzdal , Sudogda , Yuryev -Polsky , Gavrilov Posad . Oblast starověkého zemědělství u města Pereslavl [2] .
Klima je poněkud kontinentálnější než ve Vladimiru : podle dlouhodobých údajů je průměrná lednová teplota v Jurjev-Polském -11,4 ° C a v červenci +18,2 ° C, zatímco ve Vladimiru -11,3 ° C, resp. +18, 0 °C a v Oleksandrivu , také mimo Opole -11,0 °C a +17,8 °C. Pokud jde o srážky, Suzdal se od Vladimira liší jen málo , zatímco Yuryev-Polsky je poměrně významný: 532 mm ve Vladimir za rok a 497 mm v Yuryev-Polsky a významný rozdíl v letních měsících přitahuje pozornost. Takže od června do srpna jsou průměrné srážky ve Vladimiru 209 mm a v Yuryev-Polsky - 188 mm. Relativně nízké množství letních srážek v Opole v kombinaci s vyššími teplotami způsobuje znatelný vláhový deficit.
Tento deficit je umocněn množstvím roklí v Opole , které zvyšují odtok vody. Suché větry jsou zde navíc pozorovány častěji než v jiných částech Vladimirské oblasti [3] .
Opolská vegetace má lesostepní vzhled, který oblast odlišuje od okolních lesních oblastí (odtud původ názvu). Primitivní opolská vegetace pravděpodobně „byla střídáním ploch dubových lesů s pásy stepních luk, přecházející místy v luční stepi“ [1] . Dubové lesy jsou silně vykáceny a většina stepních luk je rozoraná. Někdejší přirozenou vegetaci Opole lze posuzovat pouze podle několika dochovaných pozůstatků. Flóra Opole zahrnuje některé jižnější druhy neznámé nebo velmi vzácné v jiných oblastech regionu Vladimir :
Od pradávna se na území Pereslavlského Opole pěstovalo žito a oves , hrách a pohanka , později len a ječmen . Obec Bolshaya Brembola je považována za kolébku domácího pěstování brambor raných odrůd. [2]
Úrodná půda Pereslavlského Opole odměňovala rolnickou práci stonásobně. Rolník Golyšev z vesnice Ivanovskoje, Pereslavl Volost, již v roce 1922 dosáhl sklizně 114 liber žita, 139 liber ovsa a 933 liber brambor na desátek. V Uspenské zemědělské škole v roce 1920 nasbírali 25-30 centů ozimé pšenice, 50-60 centů sena, více než 500 centů krmných okopanin na hektar. [2]
Na takovém množství jídla bylo vyšlechtěno plemeno koní " sovětský těžký nákladní automobil " - zvířata nebývalé síly a obrovské vytrvalosti. [2]
V nebývale krutém a suchém roce 1981 dosáhli pereslavlští agrárníci průměrných výsledků. Na státním statku pojmenovaném po V. I. Leninovi sucho zničilo letní seno, a tak se od každé krávy dostalo jen 2,7 tuny mléka. Na farmě Savelievskaya nebyla dojivost vyšší než 3,1 tuny na krávu. [2]
Mezi půdami regionu převládají šedé lesní půdy (lidově nazývané „Vladimírské černozemě“), často ležící na sprašových hlínách, jemnozeměných horninách světle žluté nebo načervenalé barvy, která je při sušení velmi prašná. [1] Klasifikace půd v Opole je však jednou z nejkontroverznějších otázek v geografii půd v evropském Rusku .
Plodnost Pereslavl Opole spočívá na mohutném humusovém horizontu, který dosahuje mocnosti 30 centimetrů, průměrný obsah humusu je 3,5-5%. [2]
Naše Opole. Svaz místních pěstitelů Opol'ya . Získáno 23. prosince 2016. Archivováno z originálu 12. dubna 2018.