Gabriele Veneziano | |
---|---|
Gabriel Veneziano | |
Datum narození | 7. září 1942 [1] (ve věku 80 let) |
Místo narození | |
Země | |
Vědecká sféra | teoretická fyzika |
Místo výkonu práce | College de France |
Alma mater | |
vědecký poradce | Harry J. Lipkin [d] |
Známý jako | zakladatel teorie strun |
Ocenění a ceny |
![]() |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Gabriele Veneziano ( italsky Gabriele Veneziano ; narozen 7. září 1942 , Florencie , Itálie ) je italský teoretický fyzik , zakladatel teorie strun .
V letech 1968 až 1972 pracoval v MIT a CERN . V roce 1972 se stal profesorem fyziky na Weizmannově institutu a v roce 1976 mu bylo nabídnuto místo v teoretickém oddělení CERN ve švýcarské Ženevě , kde působil více než 30 let. V současné době předsedá katedře částicové fyziky , gravitace a kosmologie na Collège de France v Paříži , Francie .
Kvantová teorie strun vznikla v roce 1968, kdy mladý Gabriele Veneziano dokázal popsat silnou interakci hadronů pomocí myšlenky kvantových strun . Veneziano objevil, že amplituda párového rozptylu vysokoenergetických pionů je popsána velmi přesně jednou z beta funkcí zavedených Eulerem . Tato amplituda, známá jako Venezianská amplituda, je nyní interpretována jako rozptylová amplituda tachyonů odpovídajících čtyřem otevřeným strunám.
Venezianova práce se stala výchozím bodem pro výzkum zaměřený na vysvětlení mechanismu silné interakce na základě kvantové teorie strun ve vzdálenostech řádu jednoho fermiho . Nástup kvantové chromodynamiky , ve skutečnosti alternativní vysvětlení mechanismu silné interakce, vedl k dočasnému poklesu zájmu o teorii strun až do 80. let 20. století. Veneziano v současné době pracuje v oblasti strunové kosmologie .
![]() | ||||
---|---|---|---|---|
Slovníky a encyklopedie | ||||
|