Státní strukturou Dánska je politický systém Dánska , státu v Evropě , fungujícího na principech parlamentarismu , zastupitelské demokracie a konstituční monarchie .
Hlavou státu je podle ústavy a ústavních zákonů král ( královna ) . Formálně má hlava státu veškerou zákonodárnou, výkonnou a soudní moc. Prakticky od roku 1901 se zavedením nezávislosti parlamentu došlo k oddělení složek moci. Král (královna) vykonává nejvyšší moc prostřednictvím jmenované vlády, má právo rozpustit parlament. Podle ústavy představují násilné činy proti Folketingu zradu.
Král (královna) je nejvyšší velitel dánských ozbrojených sil .
Od 14. ledna 1972 je královnou Dánska Margrethe II .
Volební právo mají občané Dánska - muži a ženy, kteří dosáhli věku 18 let (podle volební reformy z roku 1978).
Nejvyšším zákonodárným orgánem je jednokomorový dánský parlament (Folketing), volený občany země na 4 roky. Rozhodnutí parlamentu jsou konečná a nikomu se nezodpovídají.
Od roku 1953 je parlament jednokomorový a má 179 členů, z toho:
O parlamentní volby se ucházejí strany, které byly v minulých volbách zařazeny do Folketingu. Ostatní strany jsou připuštěny k volbám, pokud nasbírají podpisy 1/175 z celkového počtu voličů, kteří se zúčastnili předchozích voleb. Aby byla strana zvolena do parlamentu, musí získat alespoň 2 % hlasů z celkového počtu voličů.
V důsledku voleb 12. listopadu 2007 vstoupily do Folketingu tyto strany:
Z Faerských ostrovů byli zvoleni:
Z Grónska byli zvoleni:
Výkonná moc v Dánsku náleží dánské vládě v čele s předsedou vlády. Král (královna) jmenuje předsedu vlády na základě mínění lidí zastoupených vůdci parlamentních stran. Kandidatura na premiéra prochází hlasováním o důvěře v parlamentu. Formálně se schvaluje pouze předseda vlády, ale obvykle se složení budoucího kabinetu ministrů určuje předem. Ústava vyžaduje, aby většina parlamentu nebyla „proti“ návrhu, a nevyžaduje většinu „pro“, proto se v Dánsku nejčastěji volí menšinová vláda. Vláda je odpovědná parlamentu. Pravidlem je jmenování ministrů z řad poslanců, výjimky jsou poměrně vzácné.
Od roku 2015 je předsedou vlády Dánska Lars Løkke Rasmussen ( Venstre Party ).
V případě potřeby se může shromáždit Státní rada Dánska , která zahrnuje krále (královnu), korunního prince nebo korunní princeznu, když dosáhnou plnoletosti, a také všech ministrů. Státní rada má především reprezentativní funkce, ale může projednávat nejdůležitější návrhy zákonů a události vlády.
Divize dánské vlády se nazývají ministerstva, v jejichž čele stojí ministři. Formálně mají všichni členové vlády stejná práva a žádný z nich nemá právo dávat příkazy jinému ministrovi, ale současný systém dává předsedovi vlády místo „prvního mezi rovnými“ ( lat. primus inter pares ). V Dánsku neexistuje žádná praxe „juniorských“ ministrů.
Ministerstva jsou stálé civilní instituce pro plánování, organizaci a kontrolu v oblastech svého profilu. Ministerstva působí mimo politiku a změna kabinetu nevede ke změně ministerstva. Činnost ministerstva řídí stálý tajemník . Ministr má zpravidla navíc osobní sekretariát, který se mění při změně ministra.
Od roku 2010 vysílá televizní kanál DR1 seriál Vláda , v jehož středu je příběh ženy dánské premiérky .
Soudní systém zahrnuje Nejvyšší soud Dánska, 2 soudy druhé instance (pro Island a pro ostrovy) a nižší soudy.
Soudci v Dánsku jsou jmenováni králem (královnou) a jsou zcela nezávislí na vládě a parlamentu. Soudci by se ve své činnosti měli řídit pouze zákony a soudní praxí. Před rokem 1999 byl proces jmenování formalizován a řešen ministrem spravedlnosti, ale po obvinění z nepotismu a korporátní zaujatosti ministerstvo vytvořilo dvě kvaziautonomní nestátní struktury pro koordinaci a organizaci jmenování soudců.
Zbavení postavení soudce je možné pouze v případech mimořádného protiprávního jednání nebo v případě déletrvající fyzické neschopnosti soudit.
Nejstarší členové Nejvyššího soudu a soudci speciálně zvolení Folketingem na 6 let tvoří Vrchní soud, který projednává případy obvinění ministrů z velezrady.
Evropské země : Státní systém | |
---|---|
Nezávislé státy |
|
Závislosti |
|
Neuznané a částečně uznané státy |
|
1 Většinou nebo zcela v Asii, podle toho, kde je nakreslena hranice mezi Evropou a Asií . 2 Hlavně v Asii. |