Daurský jazyk

daurský jazyk
země Čína
Regiony Vnitřní Mongolsko , Heilongjiang , XUAR
Celkový počet reproduktorů 96 100 (od roku 1999) [1]
Postavení hrozí vyhynutí
Klasifikace
Kategorie Jazyky Eurasie

Altajská rodina (diskutabilní)

Mongolská rodina
Jazykové kódy
ISO 639-1
ISO 639-2 tutovka
ISO 639-3 dta
WALS dgr
Atlas světových jazyků v ohrožení 450 , 451 , 449 a 1431
Etnolog dta
Seznam LINGVISTŮ dta
ELCat 3181 a 8569
IETF dta
Glottolog daur1238

Dahurský jazyk (Dagur, Dakhur, Takhur) je jazykem Daurů . Odkazuje na severní nebo východní mongolské jazyky podle různých klasifikací. Úzce souvisí s mongolštinou , na základě čehož se vedly diskuse o tom, zda je dahurština samostatným jazykem nebo dialektem mongolštiny. Má řadu rysů, které jej odlišují od jiných mongolských jazyků - zejména rozmanitější fonetiku .

Skrz historii, dahurský jazyk měl úzké kontakty s mongolským jazykem a Tungus-Manchu jazyky , zvláště solon dialekt jazyka Evenki . V oblasti slovní zásoby je charakteristický značný počet výpůjček z mandžuských , čínských a také tungusko-mandžuských jazyků [2] .

Daurové jsou uznáváni jako potomci Khitanů . Konstrukci moderního dahurského jazyka na khitan však brání extrémně nízká úroveň znalosti khitanského jazyka [3] .

Distribuce

Dříve Daurové obývali území na levém břehu Amuru, počínaje sedmnáctým stoletím se stěhovali do jižnějších oblastí. V roce 2003 zbylo jen asi 400 amurských daurů [4] . Většina Daurů v současné době žije na řece Nenjiang v Číně a jsou geograficky rozděleni do tří skupin – v oblasti města Qiqihar ( provincie Heilongjiang ), městské části Hulun-Buir ve Vnitřním Mongolsku a hrabství Chuguchak. Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang . V daurském jazyce existují čtyři hlavní dialekty: Butkha (severní Nengjiang), Qiqihar (jižní Nengjiang), Hailar a Xinjiang. Největší z dialektů je Butkha: mluví jím cca. 48 % dopravců.

Aktuální stav

Jazyk se používá především v každodenním životě, vysílání se provádí . Více než dvě třetiny mluvčích jsou dvojjazyčné nebo trojjazyčné a mluví také čínsky a/nebo mongolsky .

V Číně má dahurský jazyk status regionálního jazyka. Počet rodilých mluvčích mezi mladými lidmi zároveň klesá, a to především díky výuce v čínštině na školách. Počet nosičů tak v roce 1990 činil cca. 120 000 lidí, v roce 1999 - 96 100 lidí, dnes stále klesá.

Manchu jazyk byl dříve používán jako literární jazyk . Počínaje 80. lety byl vyvinut systém psaní založený na pinyinu . Také mongolské písmo se v současnosti používá k psaní dahurského jazyka [2] .

Psaní

Mandžuské písmo se historicky používalo pro daurský jazyk . Dodnes je jazyk nespisovný [5] . Opakované pokusy byly vytvořeny další systémy psaní, včetně těch založených na cyrilici (v roce 1956) a dvakrát (ve 20. a 80. letech 20. století) na latinské abecedě ( za základ byl vzat systém přepisu pinyin ).

Azbuka obsahovala písmena A a, B b, C c, D g, D d, E e, E e, F f, Z z, I i, Y d, K k, L l, M m, H n , O o, P p, R p, C s, T t, U y, F f, X x, C c, H h, Sh w, b, s, b, E e, Yu yu, I i [6 ] .

Latinská abeceda byla představena v roce 1981. V některých školách Morin-Dava-Daursky Academy of Arts a Shilin-Gol byl používán k výuce dětí. V polovině 80. let bylo používání této abecedy ukončeno kvůli malému počtu daurů [6] .

Dopis POKUD Dopis POKUD Dopis POKUD Dopis POKUD Dopis POKUD Dopis POKUD
A [A] ei [ei] iu [iu] m [m] n [n] ch [ t'h ]
E [E] eu [əu] ua [ua] F [F] s [s] sh [ʂ]
i [ɪ] oi [oi] uaa [ ua ] proti [proti] l [l] y [j]
tj [je], [jə] IA [IA] uai [uai] w [w] r [r] G [G]
Ó [Ó] iaa [ ial ] ue [ue] d [d] q [ʧ] k [k]
u [u] iao [iau] ui [ui] t [t] j [ʤ] ng [ŋ]
ai [ai] io [io] b [b] z [ts] X [ʃ] h [X]
ao [au] joo [ io ] p [p] C [ tsh ] zh [tʂ]

Typologické charakteristiky

Míra svobody vyjadřování gramatických významů

Dahurian může být nazýván mírně syntetickým jazykem:

(1) EUR am-AAr var-bei
choroba ústa- INST zadejte - NPST
Nemoc vstupuje (vstoupí) ústy
(2) os au-gaanie yau-seng
voda přinést- CONV.PURP jít- PERF
Šel nabrat vodu

Povaha hranice mezi morfémy

Daurština může být klasifikována jako aglutinační jazyk s příponou. Takže ve slovních formách se rozlišují samostatné časové a personálně-numerické ukazatele, v nominálních - samostatné ukazatele čísla a případu [2] :

(3) mart-gui-maa
zapomenout- IMPF -2PL
[zapomněl jsi
(4) biteg-sul-d-shiny
kniha- PL-DAT-POSS.2SG
tvé knihy

Na hranici morfému však existují alternace (přípona je ovlivněna koncovkou předchozí slabiky) [2] :

(5) yau-sem-by
jít -PERF-1SG
[Přišel jsem
(6) yau-sen-sh
jít -PERF-2SG
[Jste přišli
(7) yau-seng
jít- PERF
[On] přišel/[Ona] přišla

Označení místa

Ve frázi přivlastňovacího jména

V přivlastňovací substantivní frázi je pozorováno jak závislé značení (vlastník obdrží indikátor genitivu), tak i značení závislé na vrcholu (vlastník je označen pádem genitivu a posedlý obdrží přivlastňovací příponu) [2] .

(8) aca-ii magel-yiny
otec - GEN klobouk - POSS.3SG
Otcova čepice
(9) mor-ii kuly-iny
kůň- GEN noha- POSS.3SG
koňská noha
(10) nálada-ii larc
dřevo- GEN list
List stromu
V predikaci

V predikaci je označování závislé na vrcholu obvykle, i když ne vždy: sloveso souhlasí s podmětem v osobě a čísle, předmět může, ale nemusí být označen v závislosti na hodnotě kategorie určitosti (podrobněji o označování předmětu, viz. níže):

(11) baa bit(e)g-ee uji-yaa-bei-baa
1PL.EXCL' kniha- REFL péče- PROGR- NPST -1PL.EXCL
Učíme se lekce

Reflexní značka nahrazuje přivlastňovací příponu, pokud vlastník odpovídá předmětu predikace.

(12) en xuu-sul-ii bii tani-bei
tento' člověk -PL-GEN 1SG Naučte se - NPST
Znám tyhle lidi

Kódování rolí

V daurském jazyce existuje kódování rolí nominativ-akuzativní nebo neutrální typ, v závislosti na jednoznačnosti objektu. Neurčitý pacient přechodného slovesa obdrží neoznačený případ. Agent tranzitivního slovesa a jediný aktant intranzitivního slovesa se chovají stejně . Zvláště je označen určitý patiens přechodného slovesa [7] [8] .

Konstrukce s neurčitým agens nepřechodného slovesa:

(13) euro am-AAr var-bei
choroba ústa- INST zadejte - NPST
Nemoc vstupuje (vstoupí) ústy

Konstrukce s určitým agens nepřechodného slovesa:

(14) a.k.a. ende ir-bei
Starší bratr tady jít- NPST
Přichází (přichází) sem starší bratr

Konstrukce s neurčitým pacientem nepřechodného slovesa:

(15) os bacil-seng
voda var- PERF
Voda se vařila

Konstrukce s určitým pacientem nepřechodného slovesa:

(16) acaa kertee aa-bei
otec lhát být - NPST
otec lže

Konstrukce s neurčitým pacientem přechodného slovesa:

(17) aul mory mogoo bei
hora kůň trápení- NPST
Hora trápí (bude trýznit) koně

Konstrukce s určitým patiensem přechodného slovesa

(18) deu-miny ter xuu-y tani-bei
mladší bratr- POSS:1SG tento člověk - GEN Naučte se - NPST
Můj mladší bratr zná (bude vědět) tohoto muže

Základní slovosled

Základní slovosled v dahurštině je SOV (kde S je předmět, O je přímý předmět, V je sloveso) [9] [2] [10] :

(19) deu-miny ter xuu-y tani-bei
mladší bratr - POSS.1SG tento člověk - GEN Naučte se - NPST
Můj mladší bratr zná (bude vědět) tohoto muže

Nepřímé sčítání předchází přímé:

(20) evee min ugin-de krk shinken sběrač xii-j uku-seng
matka - POSS.1SG dcera - DAT jeden Nový župan do- CONV.IMPF dát- PERF
Moje matka ušila pro svou dceru nový župan.

Sloveso jako celek zaujímá zpravidla poslední pozici ve větě :

(21) bii kailaar-aas ir-sem-by
1SG Hailar- ABL přijít -PERF-1SG
Pocházím z Hailaru

Jazykové vlastnosti

  1. Rozlišuje se inkluzivní a výlučná první osoba množného čísla: kromě samostatných zájmen baa - 'my: mluvíme, ale neposloucháme / posloucháme', 'bied' - 'my: mluvíme a posloucháme / nasloucháme', existují i ​​samostatné indikátory osob pro sloveso ( -baa a -daa ) a samostatné přivlastňovací přípony.
  2. Bohatá sada kabrioletů (až osmnáct)
  3. Tři řady imperativů:
  • rozkazovací způsob přímý - vyjadřující záměr (v 1. osobě tvořený příponou -yaa ), přímý údaj (v druhé osobě tvořený příponou -tw ) nebo povolení či přání (ve třetí osobě tvořený příponou -tgai );
  • nepřímé - vyjadřující odložení žádoucího jednání nebo zdvořilosti (tvořené pomocí přípony -gaang );
  • neurčitý imperativ - vyjadřující neurčitost (tvořený pomocí přípony -gui ) [2] .

Seznam zkratek

  • 1SG - první osoba
  • 2SG - druhá osoba
  • 3SG – třetí strana
  • ABL - ablativní (separativní případ)
  • CONV - převést
  • DAT - dativ (dativní případ)
  • EXCL - exkluzivní (nezahrnuje reproduktor)
  • GEN - genitiv (genitiv)
  • IMPF - nedokonalé
  • NPST - minulý čas
  • PERF - dokonalý
  • POSS - přivlastňovací přípona
  • PROGR - progresivní
  • PURP - Účel
  • REFL - reflexní

Poznámky

  1. Dahurština na stránkách Ethnologue . Získáno 10. května 2008. Archivováno z originálu 3. února 2013.
  2. 1 2 3 4 5 6 7 Juha Janhunen. Mongolské jazyky. Taylor & Francis e-Library, 2005.
  3. Gruntov I. A., Mazo O. M. Klasifikace mongolských jazyků podle lexiko-statistických údajů  // Otázky jazykové příbuznosti. - 2015. - T. 13 , no. 3 . - S. 206-207 . — ISSN 2073-6320 . Archivováno z originálu 10. dubna 2022.
  4. Juha Janhunen. Mongolské jazyky. - Taylor & Francis e-Library, 2005. - S. 129.
  5. Mongolské jazyky ​​v encyklopedii celého světa . Získáno 10. května 2008. Archivováno z originálu 13. září 2007.
  6. 1 2 Minglang Zhou. Mnohojazyčnost v Číně: politika psaní reforem pro menšinové jazyky. Berlin, 2003. ISBN 3-11-017896-6 .
  7. Juha Janhunen. Mongolské jazyky. - Taylor & Francis e-Library, 2005. - S. 138.
  8. Jazyk Todaeva B. Kh . - Hlavní vydání východní literatury nakladatelství "Nauka", 1986. - S. 39-42.
  9. Jazyk Todaeva B. Kh. Dagur // Jazyky světa: mongolské jazyky. Moskva: Indrik, 1997.
  10. Jazyk Todaeva B. Kh . Hlavní vydání východní literatury nakladatelství "Nauka", 1986.

Literatura

  • Juha Janhunen. Mongolské jazyky. Taylor & Francis e-Library, 2005.
  • Üjiyediin Chuluu (Chaolu Wu). Úvod, gramatika a ukázkové věty pro Dagur // Sino-Platonic Papers, č. 56, 1994.
  • I. A. Gruntov, O. M. Mazo. Klasifikace mongolských jazyků podle lexiko-syntaktických dat // Problematika lingvistického příbuzenství, 13/3, 2015.
  • B. Kh. Todaeva. Dagurština Hlavní vydání východní literatury nakladatelství "Nauka", 1986.
  • B. Kh. Todaeva. Jazyk Dagur // Světové jazyky: mongolské jazyky. Moskva: Indrik, 1997.

Odkazy