Dzud nebo svrab ( Mong. itch ), také hladovění [1] [2] - přírodní katastrofa v pasteveckých oblastech, především v Mongolsku , kde hospodářská zvířata nemohou najít potravu pod sněhovou pokrývkou a velké množství zvířat umírá na hladovění a nachlazení. Termín se také používá pro různé meteorologické podmínky, zejména v zimě, které fatálně brání pastvě dobytka. Mongolská ekonomika je již dlouho silně závislá na pastevectví a silné dzudy mohou stále způsobovat hospodářské krize a problémy se zajišťováním potravin v zemi.
Místní někdy rozlišují černé, bílé a železné (ledové) zudy. Černý zud se vyskytuje v důsledku nedostatečné potravy v létě a v chladných zimách, kdy mnoho zvířat umírá hlady. Bílý zud se vyskytuje v důsledku velmi silného sněžení, které činí pastviny nedostupnými pro hospodářská zvířata, což také způsobuje těžké hladovění zvířat. Železný dzud, nazývaný také ledový dzud, nastává po dešti, který zmrzne a pokryje zemi ledem, který brání zvířatům v přístupu ke spásající potravě.
V důsledku zud často umírá více než milion kusů dobytka. Například rekord z roku 1944 (7 milionů hlav [3] ) byl překonán v 21. století.
Tradiční metody ochrany hospodářských zvířat před takovým nepříznivým počasím zahrnují sušení a skladování posekané trávy během letních měsíců a sběr ovčího a kozího hnoje do suchých hořlavých bloků zvaných „hnůj“. Sušená tráva může být krmena zvířatům, aby se zabránilo hladovění zud. Trus je složen do podoby stěny, která by mohla zvířata chránit před studeným větrem, aby vydržela drsné podmínky. Kizyak se obvykle používá jako palivo. Tyto metody se praktikují dodnes v extrémních západních částech Mongolska a na územích, která byla dříve součástí Dzungar Khanate .
| Přírodní katastrofy | |
|---|---|
| Litosférický | |
| atmosférický | |
| požáry | |
| hydrosférický | |
| biosférický | |
| magnetosférický | |
| Prostor | |