Di Giacomo, Salvatore

Salvatore Di Giacomo
Datum narození 12. března 1860
Místo narození Neapol
Datum úmrtí 4. dubna 1934 [1]
Místo smrti Neapol
Státní občanství  Itálie
obsazení dramatik , básník , spisovatel
Směr realismus , verismus
Jazyk děl Neapolský dialekt
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Salvatore Di Giacomo ( italsky: Salvatore Di Giacomo ; 1860–1934) byl italský básník , prozaik a dramatik , který psal převážně v neapolském dialektu . Ve své poezii a próze pravdivě a lyricky ukázal chudobu, vášeň a drama neapolského života [1] .

Spolu s Ernesto Murolo, Libero Bovio a E. A. Mario byl tvůrcem tzv. zlatého věku neapolské písně.

Raná kariéra

Krátce studoval medicínu, hlavně aby uspokojil otcovy touhy, ale vzdal se jí pro život básníka. V roce 1880 založil literární časopis Fantasia a jako mnoho mladých spisovatelů měl pestrou praxi, pracoval v tiskárně , jako novinář a některé ze svých raných básní publikoval v neapolském deníku Morning. Napsal dokonce sérii příběhů pro mládež.

Vždy miloval knihovny, stejně jako literární a historická studia, během své kariéry založil „Oddělení Lucca“ v Národní knihovně v Neapoli a zastával pozici asistenta knihovníka v Knihovně konzervatoře San Pietro a Maiella. Spolu s Benedettem Crocem vytvořil literární časopis „Most Noble Neapol“.

Hry a texty

Di Giacomovy hry, jako San Francesco a Assunta Spina , jsou hořkými příběhy života v Neapoli na přelomu století : desetiletí trvající obnovy města, které přesídlilo desítky tisíc lidí, jejichž zdraví zničila dřina, prostituce. , zrada , vězení, zločin. Jako skladatel napsal pro slavný neapolský festival „Songs of Piedigrotta“ .

Autor knihy o historii divadla "San Carlino" (Neapol).

Hraje

Poznámky

  1. ↑ 1 2 Uspořádání // Velká sovětská encyklopedie  : [ve 30 svazcích]  / kap. vyd. A. M. Prochorov . - 3. vyd. - M  .: Sovětská encyklopedie, 1969-1978.

Literatura

  Přejděte na položku Wikidata  Tematické stránky
Slovníky a encyklopedie