Draculova dcera

Novým scénáristou byl jmenován Garrett Fort, který dříve pracoval na scénáři Frankensteina a Draculy .

Casting

Drákulova dcera byla první hlavní rolí Glorie Holdenové. Ze svého jmenování prý byla velmi nešťastná. Jako mnoho herců se Holden díval na horory s despektem. Viděla také, jak Bela Lugosi na mnoho let po Drákulovi uvízl v podobě monster a neustále dostával role pouze v hororu. Herečka se bála, že se po této roli stane také rukojmím obrazu. Kritik Mark Clark věří, že ironicky to byla Holdenova nechuť k roli, která vedla k tak vysoké kvalitě jejího výkonu. "Její pohrdání rolí se promítá do jakési sebenenávistnosti, která se k její problémové postavě dokonale hodí [15] ."

Ve filmu měly původně hrát Bela Lugosi a Jane Wyatt . Universal také oznámilo, že se ve filmu objeví Boris Karloff a Colin Clive , kteří si zahráli ve filmu Frankenstein a Nevěsta Frankensteina [16] a že Cesar Romero bude hrát Dr. Gartha [17] . Podle The Hollywood Reporter, Universal původně chtěl Herberta Marshalla jako Shandora, ale později povolal roli Irvinga Pichela [17] . Zpočátku deklarované hvězdy ve filmu nehrály. Místo Bela Lugosiho byla v jedné ze scén do rakve umístěna vosková figurína, která opakovala vzhled herce. Některé zdroje uvádějí, že Lugosi dostal za použití jeho podoby zaplaceno 4 000 $, ale jediným potvrzeným záznamem o jakékoli finanční dohodě je dopis, ve kterém Lugosi dovoluje, aby byl jeho vzhled zdarma použit ve voskové bustě [16] .

Natáčení

Natáčení Draculovy dcery začalo 4. února 1936, než Garrett Fort dokončil scénář . Natáčení bylo urychleně zahájeno, jakmile vypršela filmová práva Universal, na základě dohody se Selznickem [19] . Scénář byl dokončen až ve třetím týdnu natáčení [20] . Film byl dokončen 10. března 1936 [21] . Film byl natočen podle plánu sedm dní v týdnu, stál přibližně 50 000 $ za jeden týden natáčení a na konci natáčení byl rozpočet 278 380 $ [22] .

"Dracula's Daughter" byla poslední v prvním cyklu hororového filmu Universal, na kterém se začalo pracovat ve 20. letech. Veřejně Universal uvedl, že to bylo proto, že britský zákaz hororových filmů by příliš ukrojil z příjmů, které by takové filmy mohly přinést . [23] Ve skutečnosti byl cyklus pozastaven, protože krátce před natáčením Draculovy dcery ztratila rodina Laemmle kontrolu nad Universalem. Kvůli překročení nákladů na řadu obrazů musel Laemmle Jr. 1. listopadu 1935 zaplatit 1 000 000 $. Peníze pocházely od finančníka Johna Cheevera Cowdina, šéfů Standard Capital Corporation a od filmového producenta Charlese R. Rogerse. Půjčka byla zajištěna, ale když ji Universal nedokázal splatit, studio převzala společnost Standard Capital Corporation. Stalo se tak 4. března 1936. Rogers následoval Laemmle Jr. jako hlava společnosti. Nesnášel hororové filmy, a proto po vydání Draculovy dcery jejich výrobu uzavřel a dále se soustředil na muzikály [24] . Universal se k hororovému žánru vrátil až po třech letech, dokud nevyšel film Son of Frankenstein z roku 1939 .

Další aspekty výroby

Make-up Glorie Holdenové navrhl vizážista Jack Pierce a výtvarník vizuálních efektů a pozdější dvojnásobný držitel Oscara John P. Fulton. Zkombinovali speciální osvětlení s šedo-zeleným make-upem pro poslední scény Holdena , čímž vytvořili bledost, která silně kontrastovala s konvenčnějším nahým make-upem v jiných scénách . Heinz Roemheldsložil filmovou hudbu a Albert S. D'Agustinorestauroval kulisy Draculova hradu Charles D. Halla vytvořili nové, jako například: London Bridge, bažinu, kde bylo spáleno tělo Drákuly, a pokoj hraběnky Zaleski [26] .

Kritika a vliv filmu

The New York Times poskytly Draculovým dcerám solidní, i když poněkud ožehavou recenzi. S odkazem na „mrazivé události“ ve filmu a s poznámkou, že „Gloria Holden je úžasně podmanivá netopýrka“, dochází k závěru, že film je „docela děsivý“ a zároveň „roztomilý malý hororový obrázek“. [ 27] Variety byly také pozitivní o filmu samotném a zejména o výkonu Glorie Holden [28] . Navzdory uznání kritiky nebyl film tak úspěšný jako první díl s Belou Lugosim.

O několik let později byly recenze Draculovy dcery ostře rozděleny. Entertainment Weekly , recenzující film po jeho vydání na VHS , jej nazval „jedním z nejuspokojivějších upířích filmů, které kdy byly natočeny“. Popisuje režisérův vizuál jako „bujný, evokující a plný toho správného gotického šerosvitu“ a poznamenává, že „Gloria Holdenová jako upírská protagonistka rozhodně vyzařuje aristokratickou erotiku.“ EW dochází k závěru, že tento film je lepší než Lugosiho původní Drákula [29] .

Ryan Cracknell z Apollo Movie Guide také chválí Holdenovo herectví, ale podotýká, že film „dnes nevypadá tak dobře“. Cracknell s odkazem na pomalé tempo filmu a „příliš dlouhé dialogy“ přirovnává film k tomu, že „čtení učebnice není ta nejvzrušující věc na světě, ale dává vhled a pohled na základy raných hororových filmů a filmů natočených více než o půl století později.“ mají s ním mnoho podobností“ [30] . S tím souhlasí i Michael W. Phillips Jr., který film označil za „výrazné zlepšení předlohy, ale stále ospalý, příliš se spoléhá na nucenou komedii a málo na napětí nebo děs.“ Phillips, stejně jako ostatní recenzenti, chválí výkon Holdena, stejně jako Irvinga Pichela, ale výkon zbytku herce označuje za slabý. [31]

Autorka hororů Anne Riceová citovala Draculovu dceru jako přímou inspiraci pro její vlastní homoerotickou fikci o upírech . V románu Queen of the Damned Rice pojmenoval bar po filmu Draculova dcera . Autor Ramsey Campbell , pod pseudonymem Carl Dreadstone, napsal novelizaci filmu s názvem Dracula's Daughter, který byl publikován v roce 1977 [34] . V roce 1985 vyšla kniha převyprávějící události filmu ve verzi pro nezletilé od Carla R. Greena, Williama R. Sanforda a Howarda Schroedera [35] . Někteří recenzenti spekulovali, že obraz sloužil jako inspirace pro film Suncent Boulevard , přičemž si všimli některých podobností mezi filmy [36] . Film Michaela Almerada Nadia z roku 1994 je neoficiálním remakem Draculovy dcery .

Lesbické podtexty

Lesbická upírka má v literatuře zavedený trend od novely Carmilla z roku 1872 od Josepha Sheridana Le Fanu . "Dracula's Daughter" byl prvním filmem s takovým obrazem na plátně a položil základ pro všechny následující filmy na toto téma [38] . Lesbický podtext filmu byl zřejmý od začátku, což administraci PCA způsobilo velké znepokojení. Šéf PCA Breen věnoval zvláštní pozornost scéně mezi hraběnkou a její modelkou Lily, která napsala: "Bude to vyžadovat velmi opatrné zacházení, aby se zabránilo jakékoli pochybné vůni [39] ." Den před natáčením scény požádal Harry Zehner z Universalu Brina, aby přečetl hrubý sestřih scény. V reakci na to Brin napsal:

Současný návrh je... Lilyiny nahé pózy budou změněny. Předvede svůj krk a ramena a nebude tam žádný náznak toho, že by se svlékla, a nebude ani odhalena její postava. Bylo také uvedeno, že po současné nedokončené scéně bude následovat další scéna, ve které bude Lily převezena do nemocnice a bude zjištěno, že byla napadena upírem. Celá sekvence scén bude zpracována tak, aby se zabránilo jakémukoli náznaku zvrácené sexuální touhy ze strany Marie nebo jejího pokusu o sexuální útok na Lily. [39] .

Gay filmový historik Vito Russo ve své knize The Celluloid Closet poznamenal , že Universal v některých svých filmových reklamách zdůraznil přitažlivost hraběnky Zaleski pro ženy pomocí sloganu "Zachraňte ženy z Londýna před Draculovou dcerou!" Dále citoval hraběnku Záleskou jako ukázku „podstaty homosexuality jako predátorské slabosti“ [40] . Někteří recenzenti té doby se chopili a odsoudili lesbický obsah filmu, včetně New York World-Telegram, který zaznamenal hraběnčinu tendenci poflakovat se a „koukat na hezké mladé dívky“ [40] . Jiní novináři si nevšimli vůbec žádného podtextu, jak radil New York Times : "Určitě vezměte děti s sebou." [27] . Entertainment Weekly popisuje setkání mezi hraběnkou a Lily jako „tak horké, že je nemožné si představit, jak to prošlo cenzory 30. let“ [29] , zatímco Time Out London najde jen „jemný náznak“ homosexuality [41] . Hororový specialista Skal poznamenává, že scéna začala být vnímána jako „klasická lesbická sekvence, i když zjevně negativní“ [42] .

Další lesbickou scénou, které se dostalo méně kritické pozornosti, je situace, kdy hraběnka drží Janet v zajetí. Hraběnka Zaleska, popisovaná jako „nejdelší nikdy nenafilmovaný polibek“, „se láskyplně vznáší nad Janet... vznáší se... a vznáší se... pomalu klesá, aby políbila ležící Janet...“, dokud akci nepřeruší příchod Dr. Garth . _

The Bright Lights Film Journal poznamenal, že "v hlavní roli Gloria Holdenová téměř sama přetvořila upíra z 20. let jako hluboce působivého pijavice." On také kreslí implicitní srovnání mezi Countess Zaleska snažit se vyléčit její vampirismus přes psychiatrii a tradiční psychiatrie je bývalý postoj k homosexualitě jako duševní nemoci [44] .

Poznámky

1. ↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 Rhodos, 2018 , str. 24.
2. ↑ 12 Skal , 1993 , pp. 196–198.
3. ↑ Curtis, 1998 , pp. 254-255.
4. ↑ Curtis, 1998 , s. 258.
5. ↑ Curtis, 1998 , pp. 260-261.
6. ↑ 1 2 3 Rhodos, 2018 , str. 27.
7. ↑ Rhodos, 2018 , str. 28.
8. ↑ 1 2 Curtis, 1998 , s. 260.
9. ↑ Skal, 1993 , s. 196.
10. ↑ Rhodos, 2018 , str. třicet.
11. ↑ Robertson, 1993 , pp. 65-66.
12. ↑ Skal, 1993 , s. 198.
13. ↑ Rhodos, 2018 , str. 39.
14. ↑ Skal, 1993 , pp. 198-199.
15. ↑ Clark, 2011 , str. 184.
16. ↑ 1 2 Rhodos, 1997 , s. 219.
17. ↑ 12 Mank , 1999 , s. 365.
18. ↑ Mank, 1999 , str. 356.
19. ↑ Skal, 1993 , s. 199.
20. ↑ Mank, 1999 , str. 357.
21. ↑ Mank, 1999 , str. 358.
22. ↑ Senn, 1996 , str. 361.
23. ↑ Johnson, 1997 , s. 7.
24. ↑ Johnson, 1997 , s. 129.
25. ↑ Upíři, příšery, hrůzy! (anglicky)  // New York Times. - 1936. - 1. března. - S. 147-148 .
26. ↑ Bansak, 2003 , str. 113.
27. ↑ 1 2 Nugent, Frank S. . OBRAZOVKA; 'Dracula's Daughter' debutuje v Rialtu a dokazuje, že je odštěpkem starého bloku.  (anglicky) . Archivováno z originálu 18. července 2018. Staženo 17. července 2018.
28. ↑ Clark, 2011 , str. 188.
29. ↑ 12 Simels , Steve . Dracula's Daughter  (anglicky) , Entertainment Weekly  (11. prosince 1992). Archivováno z originálu 26. ledna 2021. Staženo 17. července 2018.
30. ↑ Ryan Cracknell. Draculova dcera (nedostupný odkaz) . Průvodce filmem Apollo . Získáno 17. července 2018. Archivováno z originálu 18. července 2018. (neurčitý) 
31. ↑ Phillips, Jr., DCERA Michaela W. DRACULY . goatdog.com (7. listopadu 2008). Získáno 17. července 2018. Archivováno z originálu 9. října 2020. (neurčitý)
32. ↑ Hoppenstand, 1996 , s. čtrnáct.
33. ↑ Skal, 1993 , s. jedenáct.
34. ↑ Melton, 1994 , str. 791.
35. ↑ Carl R. Green, William R. Sanford, Howard Schroeder. Draculova dcera . — Edice Knihovní vazba. - Mankato, Minnesota, USA: Crestwood House, 1985-02-01. — ISBN 9780896862609 . Archivováno 2. června 2008 na Wayback Machine
36. ↑ Keesey, 1997 , str. 82.
37. ↑ Abbott, 2009 , str. 145.
38. ↑ Tudor, 1989 , str. 31.
39. ↑ 1 2 Neumírejte se divit. — DRACULA DCERA, 1936, rež. Lambert Hillier .... Don't Die Wondering.. Staženo 17. července 2018. (neurčitý)
40. ↑ 1 2 Russo, 1987 , str. 48.
41. ↑ Recenze Draculovy dcery. Recenze filmu - Film  (anglicky)  (nedostupný odkaz) . Získáno 17. července 2018. Archivováno z originálu 6. února 2009.
42. ↑ Skal, 1993 , s. 200
43. ↑ Ellis Hanson. Out Takes: Essays on Queer Theory and Film . - Duke University Press, 1999. - S. 198-199. — 380 s. — ISBN 0822323427 . Archivováno 18. července 2018 na Wayback Machine
44. ↑ Queer Horror: Decoding Universal's Monsters - Bright Lights Film Journal  (anglicky) , Bright Lights Film Journal  (1. prosince 1998). Staženo 18. července 2018.

Literatura

• David J Skal. The Monster Show: Kulturní historie hororu . - Norton, 1993. - 432 s. — ISBN 9780393034196 .
• James Curtis. James Whale: Nový svět bohů a monster . - Faber & Faber, Limited, 1998. - 456 s. — ISBN 9780571199389 .
• Robertson, James Crighton. The Hidden Cinema: Britská filmová cenzura v akci 1913-1972 . - London Ua: Routledge, 1993. - 212 s. — ISBN 9780415090346 .
• Mark Clark. Úsměv, úšklebek a výkřik: Skvělé herecké výkony v hororovém kině . — Dotisk vydání. - Jefferson, NC: Mcfarland, 2011. - 272 s. — ISBN 9780786464197 .
• Gary Hoppenstand, Ray Broadus Browne. Gotický svět Anne Riceové . - Popular Press, 1996. - 272 s. — ISBN 9780879727086 .
• J. Gordon Melton. The Vampire Book: The Encyclopedia of the Undead . - Detroit: Visible Ink Press, 1994. - 945 s. - ISBN 0-8103-2295-1 .
• Pam Keesey. Vamps: ilustrovaná historie ženské fatale . - Cleis Press, 1997. - 182 s. - ISBN 1-57344-026-4 .
• Stacey Abbott. Celuloidní upíři: Život po smrti v moderním světě . - University of Texas Press, 2009. - 279 s. — ISBN 9780292784499 .
• Andrew Tudor. Monsters and Mad Scientists: Kulturní historie hororového filmu . - Oxford: John Wiley & Sons, 1989. - 248 s. — ISBN 9780631169925 .
• Vito Russo. Celuloidová skříň: Homosexualita ve filmech . - Harper Collins, 1987. - 387 s. — ISBN 9780060961329 .
• Gary Don Rhodes. Lugosi: Jeho život ve filmech, na jevišti a v srdcích milovníků hororu . - McFarland, 1997. - 431 s. — ISBN 9780786427659 .
• Gregory W. Mank. Ženy v hororových filmech, 30. léta 20. století . - McFarland, 1999. - 424 s. — ISBN 9780786405534 .
• Bryan Senn. Golden Horrors: An Illustrated Critical Filmography of Terror Cinema, 1931-1939 . - McFarland, 1996. - 536 s. — ISBN 9780786401758 .
• Tom Johnson. Censored Screams: Britský zákaz hollywoodského hororu ve třicátých letech . - McFarland, 1997. - 226 s. — ISBN 9780786403943 .
• Edmund G. Bansak. Fearing the Dark: Kariéra Val Lewtona . - McFarland, 2003. - 586 s. — ISBN 9780786417094 .
• Gary D. Rhodes, Tom Weaver, Michael Lee, David Colton. Draculova dcera . - BearManor Media, 2018. - 453 s.

Odkazy

• EOFFTV  — série Universal Dracula
•  Draculova dcera v AllMovie
• Draculova dcera  v Rotten Tomatoes _

Tematické stránky	AllMovie AlloCine ČSFD Filmová spřízněnost Internetová filmová databáze Shnilá rajčata Katalog hraných filmů AFI