Ben Sirah

Ben Sirah
Datum narození 190 před naším letopočtem E. [jeden]
Místo narození
Datum úmrtí 2. století před naším letopočtem E. [2]
obsazení spisovatel
Jazyk děl hebrejština
Logo Wikisource Pracuje ve společnosti Wikisource

Ježíš (Yeshua - heb. ישוע ‏‎) Ben-Sirach nebo Ben-Sira , v synodálním překladu Bible - Ježíš syn Sirachův  - autor starozákonní knihy, známý pod řeckým jménem " Ježíšova moudrost, syn Sirachův “ nebo latinský název „Církevní“ a napsaný kolem roku 290 [3] nebo 170 př. Kr. E. [4] . Kniha má poučný charakter a odráží život a názory vznešených Židů helénského období . V judaismu a protestantismu to není považováno za kanonické , ale apokryfní .

Ben-Sirachovi se připisuje i autorství textu " Abeceda " (zachovala se středověká kopie z období 8.-10. století).

O Benu Sirahovi

Jméno

Pokud jde o skutečné jméno Ben-Sirach, je známo, že v Talmudu a Midraši je nazýván pouze hebrejským příjmením . נסירא ‏‎, a jeho vlastní jméno tam není nikde k nalezení. Příjmení odpovídá řeckému Σειράχ nebo Σιράχ a syrskému סירא nebo סירא, přičemž druhé (zajatý, vězeň) je lidovou etymologií slova סירא. Ale řecký překlad má ("l, 27") také Ben-Sirachovo vlastní jméno: ἰησοῦς ὑιὸς σειράχ ὁ ἰροσολυμείτυς , a nejstarší rukopisy přidávají po σειράρ skloně ἐλεζάρου

Ben-Sirachovo vlastní jméno je tedy Joshua nebo Ježíš a byl synem Eleazara a Jeruzaléma ; řecký překladatel ho ve své „Předmluvě“ k překladu nazývá stejným vlastním jménem – „můj dědeček Ježíši“ ( ὁ πάππος μου Ἰησοῦς ).

Ale hebrejský text má ve stejném verši "L, 27": אלעזד נן םידא שמעין נן ישוע נן a na konci knihy שנקןא ינקןא יןןוא יןןוא יעשוא שששא שמעין נן ישוע נן Podobně se Ben-Sirach nazývá Saadia-gaon v Sefer Gagalui ( Sefer ha-Galui ) a nápisech syrského překladu; název tohoto překladu v Polyglotech zní hebr. שמעין נתנא דישוע נד ‏‎. Protože je těžké připustit, že se vnuk (nebo potomek) mýlí v samotném jménu svého předka, je třeba přiznat, že skutečné jméno Ben-Sirach bylo Joshua ben-Eleazar Ben-Sirach a že jméno Simon spadalo do verš "L, 27" (odtud do konce knihy) z verše 24 téže kapitoly: יאמ עם שמעין חםדו, po kterém byly později uvedeny verše 25-26, které jsou zcela irelevantní, takže dříve, když verš 27 stále následoval bezprostředně po verši 24, bylo takové chybné opakování Simonova jména docela možné.

Vědec

Ze života Ben-Siraha je známo pouze to, že byl učenec (ἀναγιγνώσκων סופר), velmi dobře obeznámený s veškerým židovským písmem své doby (viz vnukova „Předmluva“), že jako téměř všichni „ sofer “ ve své době byl učitelem a měl školu (בית מדרש, „LI, 23“), a jak ukazuje hebrejský text, byl spokojen se svými studenty (publikum, LI, 27; řecký překladatel četl נישועתי místo ננישייי a syrský נתשונתי).

Cestovatel

Ben-Sirach s ohledem na řecký překlad a ne na syrský jazyk hodně cestoval (XXXI, 12; srov. také řecký překlad LI, 13, s původní hebrejštinou); každopádně Ben-Sirahovy velké životní zkušenosti svědčí o seznámení se s různými zeměmi a národy, a toho bylo možné dosáhnout jedině dlouhým cestováním.

Povolání

Některé verše (např. LI, 1-12) ukazují, že Ben-Sirahův život byl opakovaně ohrožován, a pokud se budeme řídit řeckým a latinským překladem, bylo toto nebezpečí kdysi způsobeno tím, že Ben-Sirah byl před králem pomlouván (verš „ LI, 6"), zřejmě před Ptolemaiem IV (220-204 př.nl).

Ben-Sirach se vší pravděpodobností zastával významné veřejné postavení (viz XXXVIII, 24 a srov. XXXIX, 4). Domněnka, že byl lékařem, je podle autorů EEBE nepodložená; názor, že byl knězem, se nejspíše zakládá na omylu písaře Codexu Sinaiticus (místo ἱερεύς ὁ Σολυμείτης je třeba číst Ἰεροσολυμείτυς).

Kniha Ben-Sirach

Církevní otcové Eusebius (asi 263–340) a Jeroným (342–419/420), kteří psal v řečtině, nazvali tuto knihu také „Všechno ctnostná moudrost “ ( starořecky Πανάρετος Σοφτία nebo Ή Παςάρετία , ο Alexandrie , která z ní velmi často citovala výroky, ji nazývala „Písmo“ ( jiné řecky Γραφή ), „Moudrost“ ( Σοφία ) a „Vychovatel“ ( Παιδαγωγός ). Církevní otcové píšící latinsky, počínaje Cypriánem, nazývali knihu „Ecclesiasticus“ ( lat.  Ecclesiasticus ).

Nebylo by těžké určit dobu sestavení knihy Ben-Sirach, kdyby se vědělo, který ze dvou veleknězů Simon Oniads ( hebr. שמעין יוחנן ; חוניו ‏‎ - Όννίας  řecký název Jonan , hebr. יוחנן ‏‎) Ben-Sirach popisuje s takovým nadšením až 24 veršů (L, 1-24). Taková nadšená odpověď naznačuje, že Ben-Sirach znal tohoto Simona ben-Jochanana osobně, ačkoli samotný popis byl sestaven až po smrti velkého velekněze.

Obsah knihy se obecně shoduje s obsahem židovské „moudrosti“ ( hebr. חכמה ‏‎ ), odpovídající řeckému Sofii , neboli filozofii obecně, ale v podstatě se od ní zásadně liší. „Moudrost Ježíše, syna Sirachova“ je především praktická moudrost, výsledek každodenní zkušenosti a učení všech svatých mudrců starověku: Ben-Sirach učí, jak by se mladí lidé měli chovat ke starým, rodiče k dětem, manžel k manželka, pán na otroka atd. jak se chovat v přítomnosti mocných tohoto světa, ve společnosti, u jídla atd. Mluví ο ke všem vrstvám obyvatelstva: ο zemědělcům, ο řemeslníkům, ο písařům , ο lékařů, a také ο vztah mezi chudými a bohatými , poučuje o státních a společenských aktivitách, jednání s přáteli apod. Velký prostor přitom věnuje podnětům náboženského charakteru: ο potřeba vykonat rituály, ctí kněze a přinášejí dary a také v celých kapitolách kreslí Boží velikost, projevující se v životě přírody i lidí, opěvuje Jeho spravedlnost, která není vždy lidské mysli přístupná, a v písních ho chválí za Jeho dobré skutky. Ben-Sirach zároveň oslavuje židovský národ, modlí se za jeho vysvobození od nepřátel a za oslavení jeho i Jeruzaléma a nakonec celý oddíl své knihy (XLIV - L) věnuje „oslavě otcové vesmíru“ (שנח אנות העולם); tam procházejí všichni hrdinové židovských dějin v řadě, počínaje Enochem a konče současníkem autora, veleknězem Simonem, takže čtenář v těchto kapitolách odkrývá celou židovskou historii ve tvářích. Kniha obecně odráží život a názory vznešených Židů z helénského období.

Přednosti knihy vedly k tomu, že aniž by byla židy kanonizována, byla často citována v Talmudu a Midraši a byla ochotně čtena nejen křesťany v různých překladech, ale i Židy v originále až do 11. , díky čemuž byl tento originál zachován, byť v neúplné podobě.

Poznámky

  1. ↑ OCLC. Záznam #22934570 // VIAF  (pl.) - [Dublin, Ohio] : OCLC , 2003.
  2. ↑ Gran Enciclopèdia Catalana  (kat.) - Grup Enciclopèdia Catalana , 1968.
  3. ↑ Prof. P. A. Jungerov. "Úvod do Starého zákona. Kniha moudrosti Ježíše, syna Sirachova. . www.sbible.ru. Datum přístupu: 10. dubna 2015. Archivováno 8. května 2014.
  4. ↑ Ben-Sira Wisdom – článek z elektronické židovské encyklopedie

Literatura

  Přejděte na položku Wikidata  Slovníky a encyklopedie