Islám ve Švýcarsku

Islám ve Švýcarsku  je po křesťanství druhým největším procentem náboženské komunity v moderním Švýcarsku . Podle sčítání lidu z roku 2001 bylo v zemi registrováno 310 807 muslimů (4,3 % populace země). V roce 2009 žilo v zemi 400 000 muslimů, tedy asi 5,0 % populace země. Většina muslimů žije v německy mluvící části Švýcarska, zejména ve velkých městech ( Basilej , Bern , Curych atd.), v každém z nich je podíl muslimů 5–8 %. Ve frankofonní romanci je muslimská přítomnost významná pouze v Ženevě (5 %). Nejméně muslimů žije v italsky mluvícím kantonu Ticino na jihu země (1,8 % obyvatel). Většina muslimů v zemi jsou první a druhá generace přistěhovalců a většina (přes 88 %) jsou lidé bez státní příslušnosti . Převažující etnické skupiny ve složení muslimů jsou lidé z území bývalé SFRJ ( Jugoslávie ) (různí muslimští Slované ( Bosňáci ) a Albánci (především z Kosova , Sandžaku a dalších regionů) 56,4 %; rovněž 20,2 % tvoří imigranti z Turecka ( Turci i Kurdové ), zbývajících 23,4 % pochází z jiných zemí Asie, Afriky, SNS a dalších.

Historie

První muslimové (Arabové a Berbeři) se v zemi objevili v 10. století, pocházeli z území tzv. Fraxinetu , jedné z pirátských základen ve Středozemním moři. Po roce 1945 do země dorazil značný počet gastarbeiterů a také političtí a ekonomičtí uprchlíci z muslimských zemí ( Balkán , Malá Asie ). Větší příliv muslimů usnadnil i fakt, že německy mluvící kantony byly v jugoslávském konfliktu na straně muslimů. První Mahmudova mešita byla v zemi postavena v roce 1963  v Curychu . V roce 1978 financovala Saúdská Arábie stavbu druhé mešity v Ženevě. V současné době mají 4 mešity v zemi minarety, přičemž v zemi zjevně není dostatek plnohodnotných mešit, vzhledem k vysokému nárůstu počtu muslimů. K tomu slouží sklady, opuštěné budovy, sklepy domů. V roce 2009 se konalo švýcarské referendum o minaretech , ve kterém 58 % obyvatel země jako celku hlasovalo proti novým minaretem. Mnoho frankofonních kantonů přitom zákaz minaretů naopak nepodpořilo.

Viz také

Odkazy