Islandský výbor pro osobní jména [1] ( Isl. Mannanafnanefnd [2] ) je veřejný a státní orgán na Islandu , který vede oficiální registr islandských osobních jmen a povoluje do něj zapisovat nová jména, která jsou přijatelná z hlediska pohled na národní kulturu.
Výbor byl založen v roce 1991 [2] a skládá se ze 6 osob: tři jsou jmenováni na 4leté funkční období ministrem spravedlnosti , jednoho jmenuje Institut islandských studií a po jednom je z filozofických a filozofických fakult. právo Islandské univerzity [3] .
Hlavním úkolem výboru je zkoumání nových islandských osobních jmen, která nejsou zahrnuta v oficiálním registru islandských osobních jmen ( Isl. Mannanafnaskrá ). Ke konci roku 2012 tento rejstřík obsahoval 1712 mužských jmen a 1853 ženských jmen [4] . Zkušební řízení pro nové jméno začíná posouzením jeho slučitelnosti s tradicemi islandského jazyka [5] a také posouzením eufonie [6] . V souladu s článkem 5 islandského zákona o osobních jménech [7] musí jména odpovídat pravidlům islandské gramatiky (ve které všechna podstatná jména včetně vlastních jmen mají gramatický rod ), gramatický rod jména se musí shodovat s rodem nositel jména [6] . Jména by se měla psát pouze písmeny islandské abecedy .
Islandský herec a politik Jon Gnarr (starosta Reykjavíku v letech 2010–2014), narozený jako Jon Gunnar Kristinsson, podal v roce 2005 žádost o změnu svého druhého jména na „Gnarr“, jak mu v dětství říkala jeho matka, a odstranění z jeho jména, složka „Kristinsson“, odvozená od jména jeho otce. Výbor vyhověl první části jeho žádosti, ale zamítl druhou [8] . Jon Gnarr také nebyl schopen oficiálně pojmenovat svou dceru „Camilla“ v hláskování „Camilla“ po její babičce, protože písmeno „C“ není součástí islandské abecedy [9] .
Výbor odepřel Blær Bjarkardóttir Rúnarsdóttir ( Isl. Blær Bjarkardóttir Rúnarsdóttir ), narozené v roce 1997, registraci jejího dětského jména Blær, s odůvodněním, že podstatné jméno mužského rodu Blær (islandština pro „lehký vánek“ lze použít pouze jako jméno) . Blair (v oficiálních dokumentech uváděna jako „Stúlka“ – islandsky „dívka“) a její matka Björk Eidsdottir napadli rozhodnutí Výboru pro osobní jména u soudu s tím, že jméno Blær používal islandský spisovatel Nobel. laureát Halldoror Laxness jak pojmenovaný po hrdince jeho románu Ryba umí zpívat (Brekkukotsannall) [10] [11] [12] . Na Islandu je již pod jménem Blær registrována jiná žena [13] , přičemž v islandštině existují dva typy skloňování - mužský a ženský - pro toto jméno [14] .
Dne 31. ledna 2013 rozhodl soud v Reykjavíku ve prospěch Blaira a Björk Eidsdouttir a zrušil rozhodnutí výboru, když rozhodl, že Blær může být mužské i ženské jméno a Blair Bjarkardouttir Runarsdouttir má ústavní právo na své jméno, čímž byl zamítnut. obvinění vlády z porušení ochrany islandského jazyka [15] . Po rozhodnutí soudu islandský ministr vnitra potvrdil, že vláda se proti verdiktu neodvolá k tamnímu nejvyššímu soudu [16] [17] . Předseda výboru pro osobní jména a také mluvčí ministerstva vnitra uvedli, že případ Blair by mohl přimět vládu k přehodnocení stávajícího zákona o osobních jménech [18] .
Výbor odmítl schválit jména Duncana a Harriet Curdewových, dětí narozených na Islandu britskému otci a islandské matce, protože jejich jména nesplňovala kritéria pro islandský jmenný rejstřík [19] . Tyto děti dostaly zpočátku pasy s „náhražkami“ za vlastní jména – „Drengur“ („chlapec“) a „Stúlka“ („dívka“). V roce 2014 však islandské úřady odmítly obnovit Harrietin pas, aniž by uvedly jméno přijatelné podle islandského práva [20] . Protože se rodina Curdewových chystala cestovat do Francie, rodiče získali britské pasy pro Duncana a Harriet a oznámili, že podají formální stížnost proti akcím Výboru pro osobní jména [21] .
| islandský | ||
|---|---|---|
| Obecná informace |
| |
| vlastní jména |
| |
| Historie a literatura | ||
| Organizace a rozvoj |
| |
| související témata | Islandský znakový jazyk | |