Kalendář Armelin

Kalendář Armeline  je projekt světového kalendáře , který v roce 1888 vyvinul francouzský astronom Gaston Armeline .

Historie

28. února 1887 se konalo 2. zasedání Francouzské astronomické společnosti , na kterém byla vyhlášena soutěž na vytvoření světového kalendáře [1] . Soutěž vyhrál projekt kalendáře vyvinutý astronomem a básníkem Gastonem Armelinem [1] . Později byl tento kalendářní projekt diskutován ve Francouzské akademii věd [2] .

V roce 1914 začala Mezinárodní astronomická unie (IAU) z rozhodnutí Mezinárodního obchodního kongresu vyvíjet jednotný standardní světový kalendář [3] . V roce 1922 schválila IAU návrh armelínského kalendáře jako takového kalendáře [3] .

V roce 1923 byl zorganizován Mezinárodní výbor pro reformu kalendáře, který pracoval v Ženevě při Společnosti národů [3] . V roce 1937 tento výbor předložil k projednání Společnosti národů návrh armelínského kalendáře, který předtím schválily vlády 70 zemí [3] , včetně Sovětského svazu , Indie a Francie . Vypuknutí druhé světové války však pozastavilo práce na celosvětové reformě kalendáře [3] .

V roce 1953 v OSN navrhla delegace z Indie vrátit se k problematice standardizace kalendářů, jelikož jen v Indii podle odhadů UNESCO v té době existovalo asi 40 kalendářů a 5 různých historických a chronologických období [3] . V důsledku toho byl na 18. zasedání Hospodářské a sociální rady OSN v roce 1954 schválen návrh světového kalendáře vycházející z armelínského kalendáře, který byl navržen k projednání na Valném shromáždění [3] .

Vzhledem k tomu, že kalendář v důsledku zahrnutí dalších dnů narušuje kontinuitu počítání dnů v týdnu, vyskytly se však proti jeho přijetí od různých náboženských organizací i zastánce zachování tzv. tradicemi. Jako výsledek, v roce 1956, kvůli negativnímu postoji Vatican , spojený s výskytem dvojitých sobot (“dvojitý Sabbath”) v kalendáři, kalendář byl odmítnut [3] .

V současné době jsou plány na zavedení tohoto kalendáře do každodenního používání vlastně zmrazeny.

Podstata kalendáře

Rok v armelínském kalendáři je rozdělen do čtyř čtvrtletí po 91 dnech. V prvním měsíci každého čtvrtletí, tedy v lednu, dubnu, červenci a říjnu – každý 31 dní, ve zbývajících měsících – každý po 30 dnech. Každé datum odpovídá konkrétnímu dni v týdnu. Týden začíná v neděli a každý rok a čtvrtletí začíná ve stejný den. Po sobotě 30. prosince následuje nečíslovaný a bezejmenný Nový rok následujícího roku a až po něm - neděle 1. ledna. V přestupných letech po sobotě 30. června následuje přestupný den ("Den míru a přátelství národů"), po němž následuje neděle 1. července.

Únor, květen, srpen a listopad začínají ve středu a březen, červen, září a prosinec začínají v pátek.

Existují modifikace kalendáře Armelin, ve kterých týden, čtvrtletí a rok začínají pondělí, Nový rok a přestupné dny jsou považovány za 31. prosince a 31. června atd., ale všechny si zachovávají hlavní rysy, výhody a nevýhody prototypu.

Hlavní výhodou kalendáře Armelin je jeho stálost, vázání dnů v týdnu na určitá data v měsíci, což vám umožňuje mít jeden kalendář pro všechny roky a ne 14, jako u moderního chronologického systému. Nevýhodou tohoto kalendáře je, že zavedené další dny jsou vyjmuty z týdenního i měsíčního účtu, to znamená, že jsou bez dat [4] .

* Den přestupného roku.
** Den míru a přátelství národů je každoroční mezinárodní svátek.

Seznam osob citovaných různými zdroji jako autoři kalendáře

• G. Armelin (1888). Po sobotě 30. prosince následuje neočíslovaný a bezejmenný Nový rok a až po něm - neděle 1. ledna. V přestupných letech po sobotě 30. června následuje přestupný den ("Den míru a přátelství národů") , po němž následuje neděle 1. července.
• Elizabeth Achelis (New York, 1930). "Světový kalendář". Den přestupného roku (červen W) je vložen po 30. červnu a den konce roku (světový den)  je vložen po 30. prosinci. Tento 12měsíční kalendář byl vyvinut rozhodnutím Mezinárodního obchodního kongresu z roku 1914 a byl silně propagován mnoha příznivci. V roce 1930 E. Achelis zorganizoval World Calendar Association, která od roku 1931 vydává Journal of Calendar Reform.
• W. Edwards (Honolulu, Havaj). "Věčný kalendář". Jediný rozdíl je v tom, že ve čtvrtletí mají první dva měsíce každý 30 dní a třetí měsíc má 31 dní. Názvy vložených dnů: Nový rok a přestupný rok.

Poznámky

1. ↑ 1 2 Flammarion, G. C. Gaston Armelin . // L'Astronomy, sv. 56, 1942, str. 169-169.
2. ↑ Campbell WW Máme reformovat kalendář? // Publications of the Astronomical Society of the Pacific, 1919. S. 150-157.
3. ↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 Morozov S. L. Jednotný univerzální kalendář a jeho aplikace ve světové ekonomice, astronavigaci a náboženství v éře čtvrté průmyslové revoluce : abstrakt dis. ... doktor ekonomie: 08.00.13 / Morozov Sergey Lvovich; [Místo ochrany: Střed. ekonom.-mat. Ústav RAS (CEMI)]. - Moskva, 2017. - 55 s.
4. ↑ Kalendář Volodomonov N. V.: Minulost, přítomnost, budoucnost. 2. vyd., prereb. a doplňkové - M .: Nauka, 1987. S. 42-43.

Literatura

• Volodomonov N. V. Kalendář: minulost, přítomnost, budoucnost . - Ed. 2. - M . : Věda . Ch. vyd. Fyzikální matematika lit., 1987. - S. 42-43. - 80. léta. - 310 000 výtisků.
• Khrenov L. S., Golub I. Ya. Čas a kalendář. - Ed. 2. - M . : Věda . Ch. vyd. Fyzikální matematika lit., 1989. - S. 94-95. — 128 str. - 250 000 výtisků.  - ISBN 5-02-014072-4 .
• Klimishin I. A. Projekty kalendářů // Kalendář a chronologie. - Ed. 3. - M . : Věda . Ch. vyd. Fyzikální matematika lit., 1990. - S. 313-315. — 478 s. - 105 000 výtisků.  — ISBN 5-02-014354-5 .

Odkazy

• Armelin G. Reforme du calendrier . // L'Astronomie , 1888, t. 7, str. 347-349. - článek G. Armelina popisující kalendář  (fr.)