Kamenná polévka

Kamenná polévka ( Kamenná polévka , Polévka z kamenů, Kaše z hrnce, Kaše ze sekery ) je evropská lidová pohádka, ve které hladoví tuláci přesvědčují každého z obyvatel města, aby se podělili o malé množství jídla a pak si jídlo připravili. pro každého. Příběh odráží morální hodnotu společného jednání. Mezi různými národy je kámen nahrazován jinými domácími nepoživatelnými předměty, takže tato bajka je známá také jako „ kaše se sekerou “, „knoflíková polévka“, „nehtová polévka“ a „polévka z polena“ .

Podle klasifikace Aarne-Thompson-Uther je příběh a jeho variace typu 1548 [1] .

Děj

Hladoví tuláci přicházejí do vesnice jen s prázdným hrncem a nikdo z vesničanů není ochoten se s nimi podělit o jídlo. Poté jdou tuláci k potoku, naberou vodu do hrnce, na stejné místo hodí kámen a zapálí. Jeden z obyvatel se ze zvědavosti ptá, co dělají. Tuláci odpovídají, že připravují velmi chutnou „kamennou polévku “ a tazatele rádi pohostí, ale chybí jim nějaké ingredience na vylepšení chuti.

Vesničan, který má zájem o svou budoucí porci polévky, ochotně poskytne tulákům například pár mrkví. Další vesničan se také zajímá o to, co se v hrnci vaří, a tuláci znovu vysvětlují, že do polévky chybí další přísada a on jim dává koření. A tak přicházejí další a další vesničané, kteří přidávají své ingredience. Nakonec se kámen vyjme z kotlíku a všichni (cizinci i vesničané) si pochutnávají na lahodné a výživné polévce. Přestože tuláci oklamali vesničany, aby se podělili, přesto se jim podařilo získat pokrm, o který se také střídali.

Variace

• Východoslovanská variace, ve které sekera slouží jako katalyzátor, je podobná severoevropským uspořádáním . Viz " Kaše ze sekyr ".
• Ve francouzské , maďarské , srbské a ruské verzi příběhu jsou poutníci vojáci vracející se domů.
  • Ve francouzské verzi se tři vojáci vracejí domů z napoleonských válek .
  • V maďarské verzi, jeden hladovějící voják čelí sérii útrap na cestě domů. Na konci příběhu, po snězení polévky, prodá kámen vesničanům.
• V ruské pohádce „ Kaše ze sekery “ požádal voják osamělou starou ženu, která žila na kraji vesnice, aby uvařila kaši ze sekery. Po jídle ovesné kaše se stará žena ptá: „Sluha! Kdy sníme sekeru?“, na což voják odpoví, že sekeru sní po cestě a vezme si ji s sebou.
• Srbská pohádka "Polévka z klínu" ( Serbo-Chorv. Klin Chorba ), kterou natočil Vuk Karadžič , se podobá té ruské, jen voják vaří polévku -čorba z ocelového klínu ( sekera - sekáček ).
• Johann Peter Hebel napsal německou verzi Chytrý poutník ( německy  Der schlaue Pilgrim , 1811), ve které mazaný poutník , zdánlivě na cestě do Jeruzaléma , oklame hostitelku, aby mu na oblázky krok za krokem přidala přísady do polévky .
• V severní Evropě a ve skandinávských zemích je příběh běžně známý jako „Nehtová polévka“ a hlavní hrdina (obvykle tulák ) přesvědčuje starou ženu, že jim oběma uvaří lahodnou hřebíkovou polévku, když přibije hřebík do krbu. , pak na něj pověste buřinku a pak už jen přidáte pár ingrediencí jako ozdobu. Díky tomu se žebrák i stařena dosyta najedí [2] [3] .
• V Portugalsku je poutníkem mnich a příběh se odehrává poblíž města Almeirina . Dodnes je „kamenná polévka“ ( port. sopa de pedra ) tradičním pokrmem v Almeyrinu [4] .
• V Toskánsku v Itálii vytvořila legenda o poutníkovi a kamenné polévce základ pro vynález receptu na polévku z aquacottového chleba .
• V čínské verzi tři mniši vařili kamennou polévku, zatímco zvědaví vesničané poskytovali přísady, jako je mrkev, rýžové víno, pepř, sůl atd.

Spolupráce na principu "kamenné polévky"

Existuje mnoho příkladů projektů kamenné polévky, kde něco velkého pochází z nahromadění mnoha malých příspěvků. Například:

• Dungeon Crawl Stone Soup  je počítačová hra, která vyrostla z opuštěného projektu díky příspěvkům mnoha programátorů;
• Stone Soup  je časopis o dětské literatuře vydávaný Children's Art Foundation v Kalifornii od roku 1973;
• Stone Soupercomputer  - počítač sestavený z mnoha malých dílů.

Adaptace