Kerimová, Sedaget Kayinbekovna

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 6. prosince 2021; kontroly vyžadují 14 úprav .
Sedaget Kayinbekovna Kerimova
lezg. Sedaket Kayinbegan rush Kerimova
Datum narození 30. března 1953 (ve věku 69 let)( 1953-03-30 )
Místo narození Gusarský okres , Ázerbájdžánská SSR
občanství (občanství)
obsazení spisovatel , novinář , publicista , básník , dramatik , překladatel , skladatel
Jazyk děl Ázerbájdžánština , Lezgi a ruština
Ocenění
Ctěný pracovník kultury Ázerbájdžánu - 2005
sedagetkerimova.com

Sedaget Kayinbekovna Kerimova ( ázerbájdžánská Sədaqət Qayınbəy qızı Kərimova , Lezg. Sedakyet Kayinbegan rush Kerimova  ; 30. března 1953 , Gusar , ázerbájdžánská veřejná spisovatelka, veřejná skladatelka, divadelní skladatelka, Lezright, SSR ) Píše ve třech jazycích: lezgi , ázerbájdžánština a ruština . Ctěný pracovník kultury Ázerbájdžánu (2005).

Od roku 1997 do dnešního dne je šéfredaktorem Lezgi novin Samur, vycházejících v Baku. Tvůrce a umělecká vedoucí souboru písní a tanců Lezgi "Suvar" , který vedla 20 let (1996-2016). Scénárista, skladatel a producent prvního Lezgiho celovečerního filmu „Cold Sun“. Je autorem a režisérem desítek dokumentárních, hudebních, etnografických filmů o životě a životě manželů Lezginových. Desítky písní, jejichž slova a hudba patří S. Kerimové, jsou v podání mnoha slavných zpěváků Ázerbájdžánu.

Životopis

Sedaget Kerimova se narodila 30. března 1953 v oblasti Gusar v Ázerbájdžánské SSR . V roce 1969 absolvovala Qusarskou střední školu č. 1, v roce 1974 promovala na Fakultě žurnalistiky Ázerbájdžánské státní univerzity . Ve svých studentských letech pracovala jako korespondentka na volné noze pro noviny "Azerbaijan Genjleri" ( "Mládež Ázerbájdžánu" ). Od roku 1974 byla 17 let v řadě dopisovatelkou novin „Rada Kendi“ Ústředního výboru Komunistické strany Ázerbájdžánu. Poté pracovala jako vedoucí oddělení novin „Ázerbájdžán“, zástupkyně šéfredaktora novin „Gunai“. Od roku 1997 je S. Kerimová šéfredaktorkou Samurských novin.

Od školních let začaly její básně, příběhy a články pravidelně vycházet v republikových publikacích.

S. Kerimová je autorkou 30 vydaných knih, které zahrnují básně, básně, příběhy, novely, romány a hry autorky. Pod jejím perem vycházely knihy prózy v ázerbájdžánštině: „Tichý pláč“ („Səssiz haray“), „Jedna jarní noc“ („Bir yaz gecəsi“), „Blissful“ („Hal“), „Při západu slunce“ („Qürub“), „White Sorrow“ („Ağ qəm“), „Alien Pain“ („Özgə ağrısı“) a básnické sbírky: „Smutné trylky“ („Qərib quşun nəğməsi“), „Podívejte se do své duše“ ( „Qəlbinə boylan, šílenec!“).

Její básnické knihy vyšly v jazyce Lezgi: „Play Lezginka“ („Lezginkadal iliga“), „Vstaň, tancuj vesmír Lezginky“ („Karag dunya, „Lezginkadal“ kyuleriz“), „Další jaro“ („Mad sa ghatfar"), "Slunce se směje" ("Rag hurezva"), "Na godekan pocitů" ("Gyisserin kimel"), knihy prózy: "Cold Sun" ("Kayi rag"), "Ley's Song" (" Leyan mani"), "Ztracený deník" ("Kvahyai yik'argan").

Její knihy poezie a prózy „Za sedmi horami“, „Blazhnaya“, „Medvědí déšť“, „Dums of My Patterns“ vyšly v ruštině.

Je autorkou encyklopedie "KtsIar, ktsIarviyar - Qusar, qusarlılar" ("Kusars, Kusars"), kterou napsala v Lezgi a Ázerbájdžánu. Tato jedinečná kniha o 700 stranách obsahuje cenné materiály o historii, etnografii, vzdělání, tradicích a zvycích národa Lezgi. Zajímavé jsou autorovy studie historika, lingvisty, novináře, překladatele a také člověka, který Kusar dobře zná a je s ním hluboce spjat. Pro odborníky zabývající se studiem lezgi a ázerbájdžánského jazyka je tato kniha cenným nálezem.

V roce 2003 vydal známý spisovatel-novinář Muzaffar Melikmammadov publicistickou knihu s názvem Sedaget vyprávějící o životě a díle S. Kerimové. V roce 2013 vydalo Nobelovo informační centrum Ázerbájdžánské republiky bibliografickou knihu „Život a dílo Sedaget Kerimové“.

A v roce 2014 vydala Ázerbájdžánská národní knihovna knihu „Sedaget Karimova. Bibliografie“, věnovaná životu a dílu autora.

V roce 2017 vyšla v Turecku její kniha „Lezgie“, kterou do turečtiny přeložil Abdullah Kubala.

Lezgskému folklóru se věnují dvě knihy S. Kerimové „Můj poetický lid“. Vydavatelem první knihy je Folklorní ústav Ázerbájdžánské akademie věd, který zahrnuje lezginská lidová čtyřverší shromážděná autorkou i jejich překlad do ázerbájdžánu, který provedla. A druhou podobnou knihu s názvem „Zari Khalq“ vydalo nakladatelství „Ázerbájdžán“ v jazyce Lezgi.

Sedaget Kerimova spolu s Muzaffarem Melikmammadovem sestavila a vydala slovníky Lezgi-Ázerbájdžán a Ázerbájdžán-Lezgi.

S. Kerimová je také skladatelkou. Hudbu píše vlastními slovy. Texty a noty 100 jejích písní jsou obsaženy v její knize s názvem Zi Maniyar (My Songs) (2018).

Ceny a ceny

Poznámky

  1. Dekret prezidenta Ázerbájdžánské republiky ze dne 21. července 2005 č. 925 „O udělování čestných titulů zaměstnancům ázerbájdžánského tisku“ . Získáno 6. prosince 2021. Archivováno z originálu dne 6. prosince 2021.
  2. Životopis .
  3. SEZNAM KRAJANŮ OCENĚNÝCH VLÁDNÍ KOMISÍ PRO ZAHRANIČÍ V ROCE 2012
  4. Výnos hlavy Republiky Dagestán ze dne 14. září 2017 č. 232 „O udělování státních vyznamenání Republiky Dagestán“
  5. Seznam krajanů oceněných v roce 2019 Diplomem Vládní komise pro krajany v zahraničí

Odkazy