Kechimemesi | |
---|---|
Noty taneční hudby ze sbírky "Ázerbájdžánské taneční melodie" Saida Rustamova (Baku, 1937) [1] | |
Směr | Lidový tanec |
Velikost | 6/8, 3/4 |
Tempo | Allegro |
původ | Ázerbájdžánské lidové tance |
Kechimemesi ( ázerbájdžánský : Keçiməməsi ) je ázerbájdžánský lidový tanec [2] .
Hudební velikost je 6/8 a 3/4 [3] . Tempo je Allegro [2] [1] . Fret - Rust [2] [3] . Zápisky taneční hudby, zaznamenané ázerbájdžánským skladatelem Saidem Rustamovem , vyšly v roce 1937 ve sbírce „Ázerbájdžánské taneční melodie“ [1] . Sovětský etnomuzikolog Viktor Beljajev v předmluvě ke sbírce napsal, že taneční melodie je jedním z příkladů ázerbájdžánské národní hudební tvořivosti v oblasti taneční melodie [4] .
Tanec má tři části. Tanec střídá hudební takty 6/8 a 3/4, což zase vytváří pocit rychlosti a rytmu [3] .
Tanec tradičně hrají muži. Pohyby tance v souladu s jeho melodií jsou rychlé a emotivní [2] . Ruský etnograf P. Vostrikov ve svém článku „Hudba a píseň mezi aderbejdžanskými Tatary“ [cca. 1] , publikované v roce 1912 ve „ Sbírce materiálů pro popis lokalit a kmenů Kavkazu “, poznamenal, že existuje několik tanců, které jsou mezi Ázerbájdžánci velmi populární (autor - "Aderbeijan Tatars"), jsou velmi populární, jeden jehož se v ázerbájdžánštině (autor - „v tatarštině“) nazývá „kechi-mamasi“ [5] .
Tanec mezi Tatary
Tanec mezi Aderbeidzhan Tatary jsou dvojího druhu: rychlý (lezginka) a hladký. První provozují mladí lidé a to druhé ženy. Existuje několik tanců, které jsou mezi lidmi velmi oblíbené. V tatarštině se jim říká takto: "uzun-däpa" (... - dlouhá rokle), "geyrats" (...), "mirzai" (...), "jeyrans" (...), "sultani" (...), "kechi-mäsi" (...) a několik dalších. Tyto tance se líbí především ženám. Taneční umění u mužů spočívá především v rychlých pohybech nohou, u žen ve schopnosti pohybovat se plynule a neznatelně jako minutová ručička na hodinách.
Ázerbájdžánské lidové tance | |||
---|---|---|---|
|