paprskoploutvých ryb | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
vědecká klasifikace | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Doména:eukaryotaKrálovství:ZvířataPodříše:EumetazoiŽádná hodnost:Oboustranně symetrickéŽádná hodnost:DeuterostomyTyp:strunatciPodtyp:ObratlovciInfratyp:čelistiSkupina:kostnatá rybaTřída:paprskoploutvých ryb | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Mezinárodní vědecký název | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Actinopterygii Klein , 1885 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Podtřídy a infratřídy | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Geochronologie se objevil před 420 miliony let
vymírání paleogénu ◄Triasové vymírání ◄Hromadné permské vymírání ◄Devonské vymírání ◄Ordovik-silurské vymírání ◄Kambrická exploze |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Rejnoploutví [1] ( lat. Actinopterygii ) je třída ryb ze skupiny kostnatých ryb [2] [3] . Drtivá většina známých moderních druhů ryb (přes 20 000 nebo asi 95 %) jsou paprskoploutví [4] . Žijí v mořských a sladkých vodách po celém světě. Mnoho paprskoploutvých ryb je předmětem rybolovu [5] . Velikosti dnes žijících druhů se pohybují od 8 mm ( Paedocypris ) do 11 m ( pásovka ) a hmotnost dosahuje 2300 kg ( měsíční ryba ). Vědecký název třídy pochází z jiné řečtiny. ἀκτίς „paprsk“ a πτερόν „pírko, křídlo“ a souvisí se stavbou ploutví těchto ryb (u párových ploutví chybí centrální osa bazálních prvků kostry) [6] .
Nejstarší nález fosilních paprskoploutvých ryb je starý 420 milionů let (konec siluru ). Jedná se o dravou rybu Andreolepis hedei z řádu Palaeonisciformes . Pozůstatky tohoto druhu byly nalezeny v Rusku , Švédsku a Estonsku [7] .
V období permu a triasu byly rozšířeny paprskoploutvé ryby s ganoidními šupinami . Asi před 200 miliony let byly nahrazeny kostnatými rybami [4] , mezi které v současnosti patří drtivá většina (95 %) moderních ryb [6] . V průběhu dlouhé evoluce , doprovázené širokým adaptivním zářením , vznikla široká škála paprskoploutvých ryb [5] .
Na rozdíl od lalokoploutvých ryb, další třídy kostnatých ryb, paprskoploutví mívají kostnatou páteř a jen málo z nich si zachovává notochord nebo jeho zbytky [4] . Maxilární aparát má pohyblivé skloubení s lebkou. Kůže je pokryta šupinami (ganoidní, cykloidní nebo ctenoidní), někdy nahá nebo pokrytá kostěnými pláty. Choanae chybí. Ploutve jsou párové, svalnaté laloky na bázi jsou pouze u vícepernaté. Počet hřbetních ploutví se pohybuje od 1 do 3 (nejčastěji 1). U starých zástupců je ocasní ploutev heterocerkální, zatímco u mladších zástupců je homocerkální. Obvykle se vyskytuje plavecký měchýř [5] . Anální a urogenitální otvory jsou obvykle odděleny [4] .
Třída paprskoploutvých ryb se dělí na dvě podtřídy : chrupavčité ganoidy neboli chrupavčité ryby (Chondrostei) a novoploutvovité (Neopterygii) [2] . První podtřída zahrnuje řády ryb, které jsou staršího původu. Většina oddílů patří do mladší skupiny – novoploutvovité ryby. V této podtřídě se rozlišují 2 infratřídy : kostní ganoidi (Holostei) a kostnaté ryby (Teleostei).
Podtřída chrupavčitých ganoidů neboli chrupavčitých ryb (Chondrostei) zahrnuje 2 moderní a 12 fosilních řádů [8] [9] :
Podtřída Novoploutvovité ryby (Neopterygii)
Fosilní řády kostnatých ryb [23] :
Fosilní řády paprskoploutvých ryb s neurčitou příslušností do podtříd [24] :
Fosilní druhy s neurčitou příslušností:
Slovníky a encyklopedie | |
---|---|
Taxonomie | |
V bibliografických katalozích |
Kostnaté ryby (Osteichthyes) | |||||
---|---|---|---|---|---|
Království Zvířata Typ strunatci Podtyp Obratlovci Skupina Ryba | |||||
Paprsčité ryby (Actinopterygii) |
| ||||
Laločnaté ryby (Sarcopterygii) |
|