Obec Marneuli

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 6. července 2016; kontroly vyžadují 52 úprav .
obec Gruzie  (AE úroveň 2)
Větší státní znak Gruzie.svg
obec Marneuli
náklad. მარნეულის მუნიციპალიტეტი
Erb
 Vlajka
Země  Gruzie
okraj Kvemo Kartli
Administrativní centrum Marneuli
Obyvatelstvo ( odhad 2018 ) 106 454 lidí [1]   (2.)
Hustota osoba/km²
Jazyková skladba Ázerbájdžánština, gruzínština, arménština
Etnické složení Ázerbájdžánci 83,8 %
Gruzínci 8,6 %
Arméni 7,0 %
Rusové 0,2 %
Řekové 0,1 % [2]
Zpovědní složení Muslimové , ortodoxní , arménští AC [3]
Náměstí 935 km²   (58.)
41°27′49″ s. sh. 44°48′39″ východní délky e.
Gamgebeli (hlava) Zaza Dekanoidze
Kód ISO 3166-2 37
HASC kód GE.KK.MN
Index FIPS GG35
http://www.marneuli.gov.ge/  (geo)
Mapa území:
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Obec Marneul ( Cargo . _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Administrativním centrem je Marneuli .

Historie

Obec se nachází v centrální části historického regionu Kvemo Kartli. Po zhroucení středověkého gruzínského království v 16. století patřilo k nezávislému království Kartli , poté Kakheti . Staré hrabství Borchaly bylo obýváno hlavně Armény, Azery (v tomto období nazývanými Tatary) a Řeky; správní centrum se nacházelo v Shulaveri, od roku 1925 zvané Shaumyani (neplést se současnou vesnicí Shulaveri, která byla postavena kolem stejnojmenné železniční stanice postavené na počátku 20. století, asi sedm kilometrů od historického Shulaveri).

Oblast Borchala vznikla v roce 1929 jako součást Tiflis Okrug , od roku 1930 pod přímou podřízeností Gruzínské SSR. 18. března 1947 byl přejmenován na region Marneuli . V letech 1951-1953 byla součástí regionu Tbilisi . 2. ledna 1963 byla zrušena, místo ní vznikl průmyslový region Marneuli . 23. prosince 1964 byla obnovena oblast Marneuli.

Populace

K 1. lednu 2018 žilo v obci 106 454 obyvatel [4] , k 1. lednu 2014 - 130,6 tisíce obyvatel [5] .

Podle sčítání lidu v roce 2002 žilo v okrese (obci) 118 221 lidí. K 1. lednu 2008 to bylo 122,5 tisíce lidí. [5] , k 1. lednu 2010 - 126,3 tisíce lidí. [6]

Etnické složení podle sčítání lidu z roku 2002 [2]
Ázerbájdžánci 98 245 83,10 %
Gruzínci 9503 8,04 %
Arméni 9329 7,89 %
Rusové 523 0,44 %
Řekové 396 0,33 %
Osetinci 47 0,04 %
Abcházci 29 0,02 %
Ukrajinci 29 0,02 %
jiný 120 0,10 %
Celkový 118 221 100,00 %
00 Etnické složení při sčítání v roce 2014
Ázerbájdžánci 87 371 83,77 %
Gruzínci 8952 8,58 %
Arméni 7291 6,99 %
Rusové 230 0,22 %
Řekové 182 0,17 %
Ukrajinci 49 0,05 %
Osetinci 43 0,04 %
Asyřané 24 0,02 %
jiný 158 0,15 %
Celkový 104 300 100,00 %

Správní členění

Archeologie

Starobylé osady Shulaveri Gora , Sioni a Tsopi jsou v obci Marneuli. Podle těchto sídlišť jsou pojmenovány archeologické kultury Sioni-Tsopi-Ginchi a Shulaveri-Shomu z raného a středního eneolitu jižního Kavkazu.

Sioni Settlement

Osídlení Sioni v obci Marneuli sahá až do počátku 5. tisíciletí před naším letopočtem. E. období eneolitu. [7] Patří do kultury Sioni-tsopi-ginchi .

Keramika byla nalezena na sídlišti, které je blízké Shomutepe (kultura Shulaveri-Shomu). Vliv keramiky Sioni je na Kavkaze poměrně rozšířen - v lokalitách Darkveti (Gruzie), Odishi (Abcházie) a Zamok (u Kislovodsku).

Seznam sídel

Obec zahrnuje 74 osad, včetně 1 města , 1 osady ( gruzínsky დაბა - daba ) a 72 vesnic : [8] [9]

Město/vesnice Počet
v roce 2002 ,
os.		 Ázerbájdžánci
%
_
_		 Gruzínci
%		 Arméni
%		 Řekové
%
město Marneuli ( gruzínsky მარნეული ) 25 000 70 [10] 9
Osada Shaumyani ( gruzínsky შაუმიანი ) 3630
Agamedli ( gruzínské აღამედლი ) 2867 100
Adjiiskendi ( gruzínské აჯიისქენდი ) 750 100
Azizkendi ( gruzínské აზიზქენდი ) 2170 100
Akkulari ( gruzínské ახყულა ) 150 99
alawari ( gruzínské ალავარი ) 288 97
Algeti ( geo . ალგეთი ) 5017 99
Ambarovka ( gruzínsky ამბაროვკა ) 1249 96
Araplo ( geo . არაფლო ) 1118 100
Akhali-Dioknisi ( gruzínština ახალი დიოკნისი ) 296 100
Akhali-Lalalo ( gruzínsky ახლო ლალალო ) 805 100
Akhali-Mamudlo ( gruzínsky ახალი მამუდლო ) 758 99
Ahkerpi ( geo . ახქერფი ) 742 96
Baydari ( geo . ბაიდარი ) 1236 100
Baitalo ( geo . ბაითალო ) 400 100
Beitarapchi ( gruzínské ბეითარაფჩი ) 483 100
Burdazori ( gruzínsky ბურდაძორი ) 58 91
Barma ( geo . ბურმა ) 200 91
Verkhviani ( geo . ვერხვიანი ) 0
Gulbagi ( gruzínské გულბაღი ) 273 99
Damia ( gruzínština დამია ) 334 100
Damia-Giaurarchi ( gruzínsky დამია-გიაურარხი ) 1815 100
Dashtapa ( gruzínsky დაშთაფა ) 1462 97
Janhoshi ( gruzínsky ჯანხოში ) dvacet 40 55
Didi-Beglari ( gruzínské დიდი ბეგლარი ) 200 100
Didi-Muganlo ( gruzínské დიდი მუღანლო ) 1815 100
Yenikendi ( gruzínština ენიქენდი ) 492 100
Zemo-Kulari ( gruzínské ზემო ყულარი ) 1704 98
Zemo-Sarali ( gruzínské ზემო სარალი ) 1135 100
Ilmazlo ( gruzínsky ილმაზლო ) 1033 100
Imiri ( geo . იმირი ) 1445 93
Imirchala (dříve Bailari) ( gruzínština იმირჭალა )
Kapanakhchi ( gruzínské ქაფანახჩი ) 1383 100
Kasumlo ( geo . კასუმლო ) 2921 99
Kachagani ( gruzínské ყაჩაღანი ) 5037 98
Kvemo-Kulari ( gruzínské ქვემო ყულარი ) 628 96
Kvemo-Sarali ( gruzínské ქვემო სარალი ) 1745 99
keshalo ( gruzínské ქეშალო ) 3322 100
Kizil-Ajlo ( gruzínsky ყიზილ-აჯლო ) 7124 98
Kirach-Muganlo ( gruzínsky ქირაჩ-მუღანლო ) 1155 99
Kirihlo ( geo . კირიხლო ) 1262 100
Kirmizkendi ( gruzínské ყირმიზქენდი ) 1072 19 78
Kirovka ( geo . კიროვკა ) 706 98
Kudro ( gruzínsky ყუდრო ) 43 100
Kurtlari ( geo . ქურთლარი ) 1711 100
Kushchi ( geo. კუშჩი ) 452 99
Lezhbadini ( gruzínské ლეჟბადინი ) 1538 100
Meore-Kesalo ( gruzínské მეორე ქესალო ) 1587 100
Metsamula ( gruzínsky მეწამულა ) 163 34 55
Molaoglu ( geo . მოლაოღლი ) 1180 100
Norgyugi ( geo . ნორგიუღი ) 567 22 63
Opreti ( geo . ოფრეთი ) 158 9 osm 78
Saimerlo ( geo . საიმერლო ) 1470 99
Patara – Beglari _ _ 395 100
Pirveli-Kesalo ( gruzínské პირველი ქესალო ) 1622 100
Sabirkendi ( geo . საბირქენდი ) 3713 100
Sadakhlo ( gruzínsky სადახლო ) 9486 97
Seidhojalo ( gruzínské სეიდხოჯალო ) 527 100
Sioni ( gruzínština სიონი ) 351 62 33
Tazakendi ( gruzínské თაზაქენდი ) 2230 100
Barma-Tazakendi ( gruzínština თაზაქენდი ) 433 99
tamarisi ( gruzínsky თამარისი ) 1690 88
Tekali ( gruzínské თექალი ) 1682 97
Ulashlo ( geo . ულაშლო ) 859 100
Khanji-Gazlo ( gruzínsky ხანჯი-გაზლო ) 436 99
Khikhani ( geo . ხიხანი ) 304 100
Khodjorni ( geo . ხოჯორნი ) 842 21 78
Hohmeli ( gruzínština ხოხმელი ) 81 95
Khutor-Lezhbadini ( gruzínština ხუტორ-ლეჟბადინი ) 177 100
Tserakvi ( gruzínské წერაქვი ) 248 93
Tsereteli ( geo. წერეთელი ) 2206 89
Tsopi ( gruzínské წოფი ) 746 62 34
Chanakhchi ( gruzínské ჩანახჩი ) 235 100
Shulaveri ( geo . შულავერი ) 1787 53 21 23

Poznámky

  1. ↑ Počet obyvatel regionů a obcí Gruzie na začátku roku v letech 1994-2018. (nedostupný odkaz) . Národní statistická služba Gruzie . Získáno 29. října 2018. Archivováno z originálu 23. července 2018.    (Angličtina)
  2. ↑ 1 2 Etnické složení Gruzie podle sčítání lidu v roce 2002  (angl.)
  3. ↑ Konfesní složení Gruzie podle sčítání lidu v roce 2002  (angl.)
  4. ↑ Počet obyvatel regionů a obcí Gruzie na začátku roku v letech 1994-2018. (nedostupný odkaz) . Národní statistická služba Gruzie . Získáno 29. října 2018. Archivováno z originálu 23. července 2018.    (Angličtina)
  5. ↑ 1 2 Počet obyvatel regionů a obcí Gruzie na začátku roku v letech 2006-2016. (nedostupný odkaz) . Národní statistická služba Gruzie . Získáno 30. dubna 2016. Archivováno z originálu 22. července 2014.    (Angličtina)
  6. ↑ Statistický výbor Gruzie. Počet obyvatel na začátku roku v letech 2000-2010 Archivováno 16. července 2011 na Wayback Machine 
  7. ↑ Palumbi G. Předběžná analýza prehistorické keramiky z Aratashenu (Arménie) . Les cultures du Caucase (VIe–IIIe millenaires avant notre ere). Paříž, 2007 (Palumbi, 2007).
  8. ↑ Archivovaná kopie (odkaz není dostupný) . Datum přístupu: 25. prosince 2010. Archivováno z originálu 27. srpna 2013. 
  9. ↑ Sčítání lidu Gruzie 2002. Obyvatelstvo venkovských sídel (Census_of_village_population_of_Georgia)  (Gruzínsko) - S. 213-216
  10. ↑ Překážky bránící regionální integraci regionu Kvemo Kartli v Gruzii

Odkazy