Mortus

Mortus (z lat.  mortuus ) - sluha v případě pacientů s karanténními nemocemi , zejména morem [1] . K povinnostem mortusu patřilo i čištění mrtvol [2] . Objevili se v západní Evropě ve středověku , obvykle se oblékali do plátěných nebo kožených obleků nasáklých dehtem . Během morových epidemií jezdily po ulicích celé oddíly mortusů, háky sbíraly mrtvoly ležící na ulicích a ukládaly je na speciální vozy. V Rusku mortusy působily během epidemií  - moru v letech 1771 a 1817 a epidemie cholery v roce 1830 [3] .

Podle cestovních zápisků německého geografa I. G. Kohla se ve 30. letech 19. století v přístavu Oděsa lidem, kteří kontrolovali náklad podezřelý z moru (zejména bavlna ) , říkali mortusy . Tuto práci obvykle vykonávali lidé, kteří byli vnímáni jako již ztracení ve společnosti, obvykle odsouzení k vyhnanství na Sibiři [4] . Pochodněm, kteří se účastnili pohřebních průvodů , se také říkalo mortusy [5] .

Viz také

V kultuře

Poznámky

  1. "mortus lat. průvodčí u moru; odsouzený nebo odsouzený k péči o mrtvoly, k moru. Dahl's Dictionary , článek "Stain" Archivováno 20. září 2011 na Wayback Machine
  2. Ruská státní knihovna: MORTUS (lat.). Služebník pro ty, kteří trpí morem, který také odstraňuje mrtvoly mrtvých . Slovník cizích slov obsažených v ruském jazyce. Chudinov A. N. , 1910, s. 549
  3. Mortus // Encyklopedický slovník Brockhause a Efrona  : v 86 svazcích (82 svazcích a 4 dodatečné). - Petrohrad. , 1890-1907.
  4. JG Kohl , Rusko
  5. "Mortus" Archivováno 5. března 2016 na Wayback Machine . Slovník ruských historismů. T. G. Arkadyeva, M. I. Vasilyeva, V. P. Pronichev, 2005
  6. Eugene Nero: Comix Zone (Sega Mega Drive) Archivováno 19. září 2016 na Wayback Machine . Video návod. Youtube, 29.10.2014