Namibijští Němci ( něm. Deutschnamibier ), historicky Němci jihozápadu , něm. Südwesterdeutsche jsou potomci etnických německých kolonistů , kteří se usadili na území dnešní Namibie .
Jejich podoba sahá až do roku 1883, kdy německý obchodník Adolf Lüderitz koupil od místního vůdce část jižního pobřeží Namibie a založil město Lüderitz . Německá vláda, zaujatá získáváním zámořských kolonií, toto území brzy anektovala a dala mu název Německá jihozápadní Afrika ( německy Deutsch-Südwestafrika ). Počet Němců, kteří se tam následně přestěhovali, byl malý: byli to vojáci, obchodníci, těžaři diamantů a koloniální úředníci.
V 1915, během First světová válka , Německo ztratilo jihozápadní Afriku (vidět historii Namibie ); na konci války se země stala jihoafrickým mandátním územím . Němečtí osadníci směli zůstat a až do získání nezávislosti v roce 1990 si němčina zachovala svůj oficiální status.
V současné době je jediným úředním jazykem Namibie angličtina . Navzdory tomu stále asi 30 000 Namibijců německého původu (asi 2 % populace země) a přibližně 15 000 černých Namibijců (z nichž mnozí, jako příznivci SWAPO , strávili část svého života v NDR a po nezávislosti se vrátili do své vlasti) mluvit buď německy , nebo kreolsky „namibijská černá němčina“ ( Kuhendeutsch ). [1] Na rozdíl od počtu německy mluvících v Namibii je počet Namibijců německého původu obtížné odhadnout (částečně kvůli skutečnosti, že někteří z nich se během apartheidu rozhodli klasifikovat jako Afrikánci ).
Němečtí Namibijci uchovávají německou kulturu po celé zemi, což zahrnuje německé střední školy, kostely a média. Televize, hudba a knihy z Německa jsou v komunitě populární. Není neobvyklé, že němečtí Namibijci studují na univerzitách nebo technických školách v Německu. Německý jazyk přetrvává navzdory skutečnosti, že afrikánština je mnohem více používaným místním jazykem a angličtina dominuje všemu od vládních úřadů po etikety výrobků. Na rozdíl od Jižní Afriky se němečtí Namibijci nerozpustili do místních anglických a afrikánských komunit. Navzdory tomu všichni namibijští Němci mluví plynně afrikánštinou a obecně dobře ovládají angličtinu.
Většina německy mluvících lidí žije v hlavním městě Windhoek a také v malých městech jako Swakopmund , Lüderitz a Otjiwarongo , kde jsou pozoruhodné památky typické německé architektury. Mnoho namibijských Němců je prominentních v obchodě, zemědělství a turistice, stejně jako ve vládě: například prvním starostou Windhoeku po získání nezávislosti byl Němec.
Zájmy komunity vyjadřuje jediný německy psaný africký deník Die Allgemeine Zeitung . Největším náboženským vyznáním země je luteránská církev , kde se také udržuje německý jazyk.
Navzdory důležité roli v historii a kultuře země počet namibijských Němců rok od roku klesá, zejména kvůli nízké porodnosti mezi nimi. Na rozdíl od jiných afrických bílých populací přitom místní Němci emigrují do Evropy nebo Ameriky jen zřídka; mnohem častěji se raději stěhují do Jižní Afriky.
Podle sčítání lidu z roku 2001 mluvilo německy pouze 1,1 % namibijských rodin (3654 rodin), což je mnohem méně než u afrikánštiny (39481 nebo 11,4 %) nebo angličtiny (6522 nebo 1,9 %) [2] .
Podle sčítání lidu v roce 2011 0,9 % namibijských rodin doma používalo němčinu (4 359 rodin), zatímco 10,4 % mluvilo afrikánštinou (48 238) a 3,4 % mluvilo anglicky (15 912). Německy mluví pouze 0,3 % venkovského obyvatelstva Namibie a 1,7 % v městských oblastech. Maximální koncentrace je v centrální části země, tedy ve správních regionech Erongo (2,8 %), Khomas (2,6 %) a Ojosondjupa (1,4 %) [3] .
Mezi namibijskými Němci byli jejich původní básníci, umělci ( Adolf Jentzsch ), sportovci ( Monika Dahl , Eric Hoffmann , Jörg Lindemeier , Oliver Risser , Friedhelm Sack , Manfred Starke , Sandra Starke ), kteří se proslavili v zahraničí, ale i významní místní politici ( Klaus Dirks ) a lidskoprávní aktivisté ( Anton Lubowski ). Neoficiálním symbolem komunity je „Píseň lidu jihozápadu“ ( německy Südwesterlied ), kterou v roce 1937 složil Heinz Anton Klein-Werner pro místní skautskou organizaci [4] ; melodie refrénu je převzata z německé "Song of the Tankmen" z roku 1933 ( de:Panzerlied ).
| Etnické skupiny Namibie | |
|---|---|
| Domorodý | Khoisanské národy Nama Křováci Damara Hotentoti ahoj Bantuské národy Ovambo Herero Losi Himba Yeen Chokwe Zemba Masubia Kavango subia Tswana pygmejové Twa |
| diaspory | Běloši ( Němci , Židé ) čínština Angolané |
| barevný | Basters barevný |