Náčelník štábu letectva Spojených států

Náčelník štábu letectva Spojených států
Angličtina  Náčelník štábu letectva Spojených států

Vlajka náčelníka štábu letectva Spojených států

Od 6. srpna 2020 náčelník štábu funkce letectva Spojených států amerických
zastává
generál Charles Brown
Pracovní pozice
Hlavy Velitelství USAF
Forma odvolání pane generále
Rezidence Pentagon
Kandidatura prezident USA
Jmenován potvrdil americký Senát
Funkční 4 roky (přeměnitelné)
Objevil se 26. září 1947
První Generál Karl Spaats
webová stránka af.mil/AboutUs/AirForceS…

Náčelník štábu letectva (CSAF ) je  nejvyšší důstojnická funkce v letectvu Spojených států . Je členem Sboru náčelníků štábů a vojenským poradcem Rady národní bezpečnosti USA , ministra obrany USA a prezidenta USA .

Jmenování, podřízení a úkoly k řešení

Náčelník štábu letectva Spojených států je jmenován prezidentem Spojených států a potvrzen Senátem Spojených států . V souladu s Chartou je jmenován z řad generálů [1] .

Náčelník štábu letectva Spojených států je přímo podřízen ministru letectva Spojených států (také označovaný jako ministr letectva ) a pomáhá mu ve vojenských záležitostech týkajících se letectva. Zodpovědný za organizaci, výcvik a vybavení více než 700 000 vojáků, leteckých národních gard a civilních sil sloužících v americkém letectvu, včetně zahraničí. Pod vedením ministra letectva určuje přidělení sil a prostředků z amerického letectva k jednotnému velení [2] . Také plní další povinnosti předepsané podle 10. zákoníku § 8033 nebo schválené ministrem letectva Spojených států amerických.

Náčelník štábu letectva Spojených států je administrativní funkcí a není oprávněn k operačnímu velení letectva Spojených států . Od 6. srpna 2020 je náčelníkem štábu letectva generál Charles Brown .

Seznam náčelníků štábů letectva

Před vytvořením pozice, generál Henry Harley Arnold sloužil jako úřadující náčelník armády a letectva během druhé světové války . Později byl za svého života povýšen do hodnosti generála letectva.

Ne. Náčelník štábu Fotka Začátek sil Konec úřadu Pozice v letectví
jeden Carl Andrew Spaats 26. září 1947 29. dubna 1948 Stíhací pilot
2 Hoyt S. Vandenberg 30. dubna 1948 29. června 1953 Pilot stíhačky
a pilot bombardéru
3 Nathan Fareigut Twining [3] 30. června 1953 30. června 1957 Pilot stíhačky
a pilot bombardéru
čtyři Thomas D. White 1. července 1957 30. června 1961 Stíhací pilot
5 LeMay, Curtis Emerson 30. června 1961 31. ledna 1965 pilot bombardéru
6 John Pole McConnell 1. února 1965 31. července 1969 Stíhací pilot
7 John Daley Rhine 1. srpna 1969 31. července 1973 pilot bombardéru
osm George S. Brown [3] 1. srpna 1973 30. června 1974 pilot bombardéru
9 David Charles Jones 1. července 1974 20. června 1978 pilot bombardéru
deset Lew Allen 1. července 1978 30. června 1982 pilot bombardéru
jedenáct Charles Gabriel 1. července 1982 30. června 1986 Stíhací pilot
12 Larry D. Wilch 1. července 1986 30. června 1990 Stíhací pilot
13 Maisk J. Dugan 1. července 1990 17. září 1990 Stíhací pilot
(a asi.) John Michael Loch 18. září 1990 29. října 1990 Stíhací pilot
čtrnáct Merrill McPeak 30. října 1990 25. října 1994 Stíhací pilot ( Petrel
Squadron )
patnáct Ronald Fogleman 26. října 1994 1. září 1997 Stíhací pilot
16 Michael Rhine 6. listopadu 1997 5. září 2001 Stíhací pilot
17 John P. Jumper 6. září 2001 2. září 2005 zkušební pilot
osmnáct Tád Michael Mosili 2. září 2005 1. srpna 2008 Stíhací pilot
19 Norton A. Schwartz 12. srpna 2008 10. srpna 2012 Vojenský dopravní pilot
dvacet Mark Welsh 10. srpna 2012 1. července 2016 Stíhací pilot
21 David Goldfein 1. července 2016 6. srpna 2020 Stíhací pilot
22 Charles Brown 6. srpna 2020 v pozici Stíhací pilot

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Náčelníci štábu: Složení a funkce , 10. statut, paragraf 151. Archivováno z originálu 19. ledna 2012. Staženo 18. září 2008.
  2. ↑ Unified Command: Guidance and Support , 10th Code, paragraf 165. Archivováno z originálu 3. ledna 2009. Staženo 18. září 2008.
  3. ↑ 1 2 Působil také jako předseda sboru náčelníků štábů :