Jazyk nias

Nias
vlastní jméno Li Niha
země  Indonésie
Regiony Nias a přilehlé ostrovy
Celkový počet reproduktorů 480 000 (odhad z roku 1989) [1]
Klasifikace
Kategorie Jazyky Eurasie

Austronéská rodina

Malajsko-polynéská supervětev Západní rozsah Západní Sunda zóna Raná sútranská větev severní skupina
Psaní latinský
Jazykové kódy
ISO 639-1 —
ISO 639-2 nia
ISO 639-3 nia
WALS nia
Etnolog nia
Kód jazyka BPS 0025 5
IETF nia
Glottolog nias1242
Wikipedie v tomto jazyce

Jazyk Nias nebo jazyk Nias (Niassk. Li Niha , Indon. Bahasa Nias ) je austronéský jazyk, kterým se mluví v Indonésii , na ostrově Nias (u západního pobřeží Sumatry ) a na blízkých ostrovech Batu .

Celková populace Nias Island a Batu ostrovů v roce 1998 byla 639,675 [2] , ale odhady jde těžko dělat nyní, zatímco Nias ostrov byl hit velmi tvrdě tsunami 2004 .

Jazyk Nias má řadu rysů, které jej činí typologicky neobvyklým nejen na pozadí jiných austronéských jazyků, ale také mezi jazyky světa obecně.

Historie

Ostrov Nias je již dlouho centrem živého obchodu a nachází se na křižovatce námořních cest z jižní Asie do indonéského souostroví a do Malacca : první informace o ostrově Niyan na západ od Sumatry obsahují Peršané. obchodník Sulejman v roce 854 . První Evropané, kteří přišli na ostrov, byli Holanďané; na krátkou dobu byl v rukou Britů, ale pak se znovu stáhl do Nizozemí. Nizozemská koloniální správa zahájila na ostrově bouřlivou misijní činnost : v roce 1887 vyšel slovník jazyka Nias , v roce 1913  dva němečtí misionáři vydali jeho první gramatiku ; později se popisem jazyka Nias zabývali indonéští vědci a v posledních letech udělal hodně práce australský badatel Lee Brown.

Ačkoli je Nias nepopiratelně austronéský jazyk, otázka historie jeho mluvčích a jazyka samotného je velmi složitá. Nias je jediným ostrovem v oblasti, kde existuje megalitická kultura; v hmotné a duchovní kultuře národa Nias existuje mnoho rysů podobných těm, které jsou vlastní národům centrální části souostroví - například ostrovy Sulawesi [3] . Bernd Nothofer [4] také poukázal na zvláštní podobnost jazyka Nias s některými jazyky Sulawesi a na jihu Filipín a věřil, že v Niasu jsou zachovány zbytky jazyka předaustronéského obyvatelstva.

V současné době mnoho Niasů, zejména mladých, přechází na indonéštinu, i když celkově je zachování jazyka velmi uspokojivé; nicméně účinek, který měla katastrofa v roce 2004 na jazyk Nias, je stále nemožné posoudit.

Dialekty

V jazyce Nias existují tři dialekty : severní ( Indon. Nias Utara ), běžný na severu ostrova, včetně oblasti největšího města Gunungsitoli ; střední a jižní ( Nias Selatan ; jižně od ostrova a ostrov Batu).

Jazyková charakteristika

Mezi typologicky neobvyklé rysy jazyka Nias patří: dvoupadový systém, ve kterém označený není ergativní , ale absolutivní [5] [6] ; shoda slovesa s ergativním aktantem, ale ne s absolutivem (obvykle přítomnost prvního implikuje přítomnost druhého); přítomnost labiálně -labiálního chvění [ʙ] ; použití střídání počátečních souhlásek (podobně jako v keltských jazycích ) k vyjádření významu pádů; slovosled VOS .

Jiné znaky jsou naproti tomu u austronéské rodiny zcela běžné: vyjádření různých slovesných významů pomocí nosové předpony ; použití reduplikace k vyjádření různých aspektových významů; přítomnost „předkategoriálních kořenů “ ( termín W. Foleyho ), tj. takových kořenů , které mohou tvořit slova jakýchkoli částí řeči ; absence adjektiva jako zvláštní morfologické kategorie ( definice jsou vyjádřeny pomocí vztažných vět ).

Fonologie

Samohlásky

Samohláskové fonémy jazyka Niass jsou uvedeny na stole v pravopisné notaci a v transkripci IPA :

Samohlásky Nias
přední řada střední řada zadní řada
Nezničená zaoblený
Horní vzestup i u
Střední vzestup E ö ( ɤ ) Ó
spodní vzestup A

Kromě toho existuje v jazyce Nias mnoho dvojhlásek : jsou tvořeny sloučením dvou samohlásek různé výšky a nižší samohláska se stává slabičnou a vyšší se stává klouzavou .

Sada dvojhlásek je následující:

  • vzestupné dvojhlásky (s druhým slabičným prvkem): ia , io , ua , ue ;
  • sestupné dvojhlásky: ai , ae , ao , au , oi , ou , öi , öu .
Souhlásky

Souhlásková sada Nias je uvedena v následující tabulce; souhlásky jsou zastoupeny v ortografické notaci a (pokud se neshodují) v transkripci IPA:

Bilabiální Labiodentální labiovelární Zubní Alveolární Palatal Velární Glotální
explozivní    b t
d
ndr [d r ] * 		kg
_ 		[ ʔ]
afrikátů c [tʃ]
z [dʒ]
nosní m n
štěrbinový fv
_ 		s kh [x] h
Přibližné ß [ʋ] w l y [j]
Chvění mb [ʙ] r

Poznámka k tabulce:
* Lee Brown popisuje ndr v jižním dialektu jako znělý plosiv s chvějícím se odsazením (trillované uvolnění): foneticky je to jen plosive + chvění [7] ; pro severní dialekt je popisován jako retroflexní quaver [8] .

Accent

Struktura slabik je značně omezená, všechny slabiky mají tvar CV(V) (před samohlásky na začátku slova se automaticky vkládá ráz). Důraz obvykle padá na předposlední slabiku (až na několik výjimek, které jsou převážně ukazovací ).

Morfonologie

Mezi morfologickými procesy v jazyce Nias jsou nejrozšířenější dva: střídání souhlásek po nosových a střídání počátečních souhlásek. K nosní asimilaci dochází po některých předponách  - zejména slovesných, například po nedokonavé předponě ma- (která však sama může měnit podobu). V důsledku toho dochází k následujícím změnám:

Nosní asimilace v Niasu
originální zvuk Výsledek asimilace
b m
F
t n
s
C
d ndr
r
k G
kh

Kromě toho má jazyk Nias rozvinutý systém počátečních souhláskových alternací, zahrnujících především jména (také číslovky a zájmena , ale v těchto případech jsou fonologicky méně pravidelná). Systém střídání (pravopisně) je uveden v tabulce:

Počáteční alternace v Nias
originální zvuk Výsledek střídání
F proti
t d
s z
C
k G
b mb
d ndr
samohláska n + samohláska
g + samohláska

Jak vidíte, v kontextu, který vyžaduje střídání, je souhláska n nebo g připojena k samohláskám . Výběr souhlásky hlavně závisí na etymologii , ale tam jsou také fluktuace (zvláště mezi dialekty ).

V Niasu je běžná i reduplikace, například bago „rozdělit“ – babago „rozdělit“; tunö "vyprávět" - tutunö "vyprávět velmi podrobně"; ofökhö „být nemocný“ – ofökhöfökhö „být velmi nemocný“.

Morfologie

Nias má dvě hlavní třídy slov: podstatné jméno a predikát (odpovídající slovesům a přídavným jménům v jiných jazycích). Kromě toho v Niasu, stejně jako v jiných jazycích východní a jihovýchodní Asie , existují klasifikátory nebo počítání slov - speciální jednotky, s nimiž jsou ke jménům připojeny číslice, například da (pro lidi) a bulu (pro ploché předměty).

Slovesa spadají do dvou tříd: ta, která mají souhláskovou předponu v reálu (obvykle dvou- a třímístná slovesa) a ta, která nesouhlasí s jejich argumenty v reálu (většinou jednomístná). Malý počet slovesných tvarů může působit nejen jako plnohodnotná slovesa, ale také jako adverbiální odifikátory: ' ifuli „vrátit se“ nebo „dělat co“. znovu", ahori "dokončit" nebo "vše".

Malý počet kořenů je „předkategorických“, to znamená, že se z nich tvoří lexémy různých kategorií, například jedno- a dvoumístná slovesa nebo slovesa a jména: od -era , erai "počítat" a era'era " myslet“ se tvoří.

Existují také menší třídy: příslovce, zájmena, ukazovací prvky, částice s modálním a průkazným významem atd.

Sloveso

Slovesné lexémy lze tvořit pomocí různých předpon , infixů a přípon . Mezi nimi jsou následující:

  • Předpony tvořící nepřechodná slovesa:
    • a- (pahýl): abasö "být mokrý", basö "mokrý";
    • maN- ( ma + nosní asimilace) ( denominativa označující činnost obvykle spojenou s odvozeným jménem): mamu'ala "dát co.", bu'ala "dar";
    • mo- (vlastnictví toho, co znamená generativní slovo): modoi "být kostnatý", doi "kost, jehla";
    • te- , to- (výsledné): tesöndra "být nalezen", söndra "najít";
    • fa- (význam jednání): fali "tkát", fafali "tkát".
  • Předpony tvořící přechodná slovesa:
    • fe- ( příčinný ): förö "spát", feförö "uložit do postele";
    • o- ("udělat jako"): I o böhö mbara'a ha'a "Udělal ze sebe trůn v podobě jelena" ( böhö "jelen").

Přípony mohou mít významy aplikační (přeměna nepřímého předmětu nebo okolnosti na předmět přímý) a kauzativní, například alio „buď rychlý“, alio'ö „pospěš si“ (příčinný). Nejčastější přípony: -i'ö , -gö , -i , -ni ; jsou další.

Před slovesem lze použít několik modifikátorů v následujícím pořadí:

  1. modální prvky jako tola „být schopen“, tepaksa „potřeba“;
  2. negace;
  3. klitický dokonalý exponent ma ;
  4. ukazatele typu a času: alio "rychle".

Následující gramatické kategorie jsou vyjádřeny v samotném tvaru slova :

  1. realis / nerealis (nemá vlastní ukazatele; v závislosti na významu této kategorie zájmenné konkordantní prvky mění tvary);
  2. imperfektum (přesný význam závisí na vlastnostech slovesa a významu realis/irrealis): infix -um- , předpona maN- ;
  3. kompatibilita: mo- ;
  4. souhlas (s případným ergativním argumentem).

Existují analytické konstrukce s významem pokroku (prodlouženého času) a účelu.

Jméno

Hlavní morfologickou kategorií jména je případ . Nias má dva případy: ergativní a absolutivní . První není ve slovní formě nijak vyjádřen , druhý - počáteční alternací:

A-ukhu nidano
(stud)-být.horký voda. (absolutně)
"Voda je horká"
La-bunu mbashi
(3 pl., realis) - zabít prase. (absolutní)
"Zabili prase"

Kromě toho se jména s iniciálovou alternací objevují ve významu posesora v přivlastňovacích konstrukcích: la'ala'a guli mbuaya "barva krokodýlí kůže" ( uli "kůže", buaya " krokodýl"), podle polysémantické předložky khö a dalších předložek a po protislovech .

Ke střídání nikdy nedochází, pokud je jméno použito před slovesem (například pro dodatečné zvýraznění).

V některých typech vět (zejména v těch, kde má sloveso nedokonavý ukazatel) se výraz pádu mění "zrcadlově": ergativní prvky jsou vyjádřeny jménem s alternací, absolutivum - bez.

Syntaxe

Základní slovosled v Nias je VOS:

man-uri zawi Vasui
(nedokonalý).zachovat hospodářských zvířat Fasuy
„Fasui drží dobytek“

Pořadí prvků ve jmenné frázi je následující:

  1. hlavní jméno;
  2. majitel;
  3. ukazovací zájmeno ( deiktické );
  4. polohovací prvek (jistota);
  5. vztažné věty (včetně atributivních konstrukcí);
  6. číslovky a modifikátory.

Existuje analytická návratová (reflexivní) konstrukce: Ibiniö ya  – „skryl to“ – „skryl“.

Poznámky

  1. ↑ Ostrov Nias byl těžce zasažen tsunami v roce 2004 ; hodnocení je velmi obtížné
  2. ↑ BPS Kabupaten Nias, Nias dalam Angka (Nias v číslech). Gunungsitoli: 2000
  3. ↑ Zdroj: rozhovor s Lee Brownem Archivováno 12. ledna 2021 na Wayback Machine 
  4. ↑ Nothofer, Bernd. Vztah mezi jazyky Bariérových ostrovů a sulawessko-filipínskými jazyky // Tom Dutton & Darrell T. Tryon (eds.) Jazykový kontakt a změna v austronéském světě . Berlín; New York: Mouton de Gruyter, 1994, s. 389-409.
  5. ↑ Brown, Lea Nias // Nikolaus P. Himmelmann, K. Alexander Adelaar (Eds.) Austronéské jazyky Asie a Madagaskaru . Londýn; New York: Routledge, 2005, str. 562-587.
  6. ↑ Arkadiev, P. M. Funkčně-sémantická typologie dvoupadových systémů // Otázky lingvistiky, 2005, č. 4, s. 101-120.
  7. ↑ Brown, Lea Gramatika Nias Selatan . PhD diss., University of Sydney, 2001
  8. ↑ Catford, John C. Poznámky k fonetice Nias // Richard McGinn (ed.) Studies in Austronesian Linguistics . Athens, Ohio: Ohio University Center for International Studies, Center for Southeast Asian Studies, 1988, pp. 151-172.

Literatura

  1. Brown, Lea Gramatika Nias Selatan . PhD diss., University of Sydney, 2001.
  2. Brown, Lea Nias // Nikolaus P. Himmelmann, K. Alexander Adelaar (Eds.) Austronéské jazyky Asie a Madagaskaru . Londýn; New York: Routledge, 2005, str. 562-587.
  3. Halawa, T., A. Harefa a M. Silitonga Struktur Bahasa Nias . Jakarta: Pusat Pembinaan dan Pengembangan Bahasa, Departemen Pendidikan dan Kebudayaan, 1983.
  4. Laiya, Sitasi Z. Kamus Nias - Indonésie . Jakarta: Pusat Pembinaan dan Pengambangan Bahasa, 1985 (slovník).
  5. Patsch, Gertrud. Das Nias im historischen Vergleich // Zeitschrift für Phonetik Sprachwissenschaft und Kommunikationsforschung. 31 (1978): 58-72.
  6. Siregar, Ahmad Samin Morfologové a sintaksis bahasa Nias Jakarta: Pusat Pembinaan a Pengembangan Bahasa.
  7. Sundermann, H. Het Nieuwe Testament in het Niassisch vertaald door H. Sundermann. Zendeling. Soera Gamaboe'eola Li si Bohooe . Amsterdam: Nederlandsche Bijbelgenootschap, 1921 ( překlad Nového zákona ).

Odkazy

  Přejděte na položku Wikidata  V bibliografických katalozích