Oppenheim, David ben Abraham

David ben Abraham Oppenheim
Datum narození června 1664 [1]
Místo narození
Datum úmrtí 12. září 1736( 1736-09-12 ) [2] [1] [3] (ve věku 72 let)
Místo smrti
Země
obsazení rabín , sběratel
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

David ben Abraham Oppenheim ( červen 1664 [1] , Worms - 12. září 1736 [2] [1] [3] , Praha [1] [4] [3] ) - talmudista , spisovatel, veřejný činitel, bibliofil a kabalista , Vrchní rabín pražský , zemský rabín Čech a Moravy .

Životopis

David ben Abraham Oppenheim pocházel z urozené židovské rodiny, jejíž kořeny sahají až ke starozákonnímu králi Davidovi . Všichni jeho předci byli rabíni . Otec rabín Abraham Oppenheim (1633-1693) dal svému synovi všestranné vzdělání. Jeho hlavními učiteli byli: slavný rektor rabínské školy, rabi Gershon Ulif Ashkenazi a rabi Yaakov Ashkenazi. V 17 letech se oženil s dcerou židovského soudce z Hannoveru Berendsem Lefmannem (1634-1714). V roce 1684 jako dvacetiletý složil zkoušku a stal se rabínem. V roce 1691, ve věku 27 let, nastoupil do funkce zemského rabína Moravy a Nikolsburgu . Zatímco učil v chederu , shromáždil kolem sebe mnoho studentů. V roce 1698 dostal pozvání od brestlitevské židovské obce a stal se brestským rabínem.

Vysoký původ, bohatství, skvělé vzdělání a konexe ve dvorské sféře (jeho strýc Samuel Oppenheimer byl dvorním bankéřem a finančním agentem ve Vídni a tchán Berends Lefman byl finančním agentem v Hannoveru) postavily Oppenheim na první místo mezi židovské osobnosti v Německu . V roce 1702 se stal vrchním rabínem v Praze a v roce 1718 byl zvolen zemským rabínem českým . Jeho volbu schválil zvláštním dekretem rakouský císař Karel IV.

Jeruzalémská komunita poctila Oppenheima titulem „Rabbi Svatého města“ a on podepisoval své knihy titulem „Rabbi Izraele a mnoha komunit a oblastí diaspory“. Oppenheim byl považován za muže obeznámeného se všemi odvětvími rabínské a halachické literatury a mnoho tehdejších rabínů se na něj obracelo se složitými otázkami náboženského práva.

Zemřel 12. (23.) září 1736. Byl pohřben v Praze na Starém židovském hřbitově .

Knihy

David ben Abraham Oppenheim zanechal mnoho prací o různých odděleních talmudské vědy, biblické exegeze , kabale ; liturgická díla, z nichž většina nebyla publikována.

Z Oppenheimových děl byly vytištěny následující knihy:

Knihovna

Oppenheim měl slavnou knihovnu 6000 tištěných knih a 1000 ručně psaných knih, mezi nimiž byla díla hebrejského psaní v různých odvětvích a v různých jazycích. Slangová literatura, ke které se tehdejší vědci chovali s despektem, nacházela v osobě Oppenheima až do druhé poloviny 19. století téměř jediného sběratele. Významnou část této knihovny dostal darem od Samuela Oppenheimera , kterému se podařilo získat sbírky židovských knih ukradených rakouskými vojáky ve Francii . Oppenheim nařídil všem tiskařům, aby pro něj tiskli knihy na nejlepší papír nebo pergamen. Snil o tom, že svou knihovnu zveřejní, ale obával se, že cenzura zabaví mnoho jeho knih. Po smrti Davida ben Abrahama Oppenheima přešla knihovna na jeho syna Josepha, který ji zastavil hamburskému senátorovi za 50 000 marek. V roce 1829 jej zakoupila Oxfordská knihovna .

Rodina

Mezi potomky Oppenheima: rabín Joseph Melamed (1859-1932), teoretický fyzik Julius Robert Oppenheimer (1904-1967).

Poznámky

  1. ↑ 1 2 3 4 5 6 Databáze českého národního úřadu
  2. ↑ 1 2 David ben Abraham Oppenheim // Encyklopedie Brockhaus  (německy) / Hrsg.: Bibliographisches Institut & FA Brockhaus , Wissen Media Verlag
  3. ↑ 1 2 3 4 Archiv výtvarného umění – 2003.
  4. ↑ 1 2 Wurzbach D. C. v. Oppenheim (auch Oppenheimer), David  (Němec) // Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich : enthaltend die Lebensskizzen der denkwürdigen Personen, welche seit 1750 in den österreichischen Kronländern geboren wurden oder.wirk 56 21. - S. 75.

Odkazy

  Přejděte na položku Wikidata  Slovníky a encyklopedie
Genealogie a nekropole