| Dimitrios Papanikolis | |
|---|---|
| řecký Δημήτριος Παπανικολής | |
| Portrét Papanikolis. Obraz od Dionysia Tsokose | |
| Datum narození | 1790 |
| Místo narození | |
| Datum úmrtí | 1855 |
| Místo smrti | |
| Země | |
| obsazení | kapitán požární lodi |
| Mediální soubory na Wikimedia Commons | |
Dimitrios Papanikolis ( řecky Δημήτριος Παπανικολής , 1790 , ostrov Psara , Řecko - 1855 ) - řecký námořník, hrdina řecké revoluce , kapitán první řecké hasičské lodi, kterému se podařilo zapálit tureckou vlajkovou loď.
Papanikolis se narodil na ostrově Psara v roce 1790. Již v raném věku podnikal plavby na lodi svého otce Georgios a účastnil se bitev s barbarskými korzáry ( Alžír ).
V 15 letech osiřel a vydal se na moře na cizí lodi, ale v 19 letech se stal kapitánem. Dva roky před revolucí, v roce 1819, jeho loď ztroskotala u ostrova Kea , a proto do začátku revolučních událostí pracoval jako lodník na lodi svého strýce, kapitána Apostolise.
S vypuknutím revoluce v roce 1821 řečtí kapitáni a majitelé lodí proměnili své obchodní lodě na „válečné“ lodě – to jednoduše znamenalo nainstalovat na lodě několik dalších děl. Naštěstí pro Řecko přítomnost korzárů ve Středozemním moři a boj proti nim umožnil Řekům v předrevolučním období legálně vyzbrojit své lodě a na začátku revoluce měli řečtí obchodní námořníci určité zkušenosti s válčením.
24. května 1821 zahnala flotila ozbrojených řeckých lodí pod velením admirála Apostolise osamocenou vlajkovou loď zaostávající za tureckou armádou do zátoky Eres na ostrově Lesbos . Byla to dvoupatrová fregata se 74 děly ráže 40 liber. Všechny pokusy řeckých lodí přiblížit se a potopit fregatu se svými 16librovými děly skončily marně. Vojenská rada kapitána dospěla k závěru, že jediným způsobem, jak dosáhnout cíle, je použití hasičských lodí, ale s požárními loděmi nikdo neměl skutečné zkušenosti.
Na samém počátku řecké revoluce neměl kapitán Georgios Kalafatis z Psary své vlasti co nabídnout kromě své staré lodi, ale jeho loď byla tak pomalá, že se rozhodl přeměnit ji na požární. Ivan Afanas mu v tom pomohl (pravděpodobně Afanasjev). Je jisté, že to byl Rus, ale není známo, jaký osud ho do Psary přivedl. Dalo by se předpokládat, že zůstal u expedice na souostroví , ale pokud věříte tvrzení řeckého historika Philemonase, že Afanasyev byl ještě naživu a žil v Aténách v roce 1861, pak mu mělo být daleko přes sto, což je nepravděpodobné. O tomto Rusovi nejsou žádné další informace.
Na vojenské radě kapitána byl slyšen G. Patatukas , který získal relativní zkušenosti s vybavením hasičských lodí ve Francii. Spolu s Afanasjevem dostal loď, aby ji vybavil na požární loď. Ve stejné době byla z ostrova Psara vyžádána požární loď Kalafatis.
Kapitán Georgios Theoharis převzal velení požární lodi vybavené Patatukas a Aafanasyev. Posádce požární lodi se podařilo v noci přiblížit k fregatě, zapálit požární loď, naskočit do člunu a uniknout pod palbou Turků, ale požární loď, pravděpodobně kvůli nedostatku zkušeností, se ukázala jako špatně upevněná a shořela zbytečně, k výkřikům radosti z fregaty a břehu, kde se shromáždili ozbrojení Turci. Pesimismus a sklíčenost zachvátily řecké posádky.
Kapitán Hadzitrianthafillou z ostrova Lemnos dal svou loď pod požární loď. Patatukas a Afanasiev se vrátili do práce. Mezitím se přiblížila také Kalafatisova požární loď. Admirál Apostolis svěřil velení první hasičské lodi svému synovci Papanikolisovi. Papanikolis a Kalafatis se tentokrát rozhodnou zaútočit během dne.
27. května v 06:00 se celá řecká flotila vydala k fregatě a začala přestřelka neškodná pro fregatu. Turci nic netušili, když k nim v 6:45 šly kouřem 2 lodě, které se nelišily od „bojových“ lodí. Kalafatis zaútočil jako první. Podařilo se mu zajistit svou požární loď do středu fregaty, ale požární loď, kterou vybavili on a Afanasyev, se začala naklánět a klesat s malým plamenem.
Nastal kritický okamžik nejen pro konkrétní bitvu, ale i pro další osud války na moři. Pokud se ani tentokrát řecké flotile nepodaří potopit jedinou osmanskou loď za ideálních podmínek, bude jen malá naděje na úspěch v námořní válce.
Ohnivá loď Papanikolis se pod palbou přiblížila k fregatě. První, kdo připevnil hák k otvoru pro zbraně, byl kormidelník hasičské lodi Theophilopoulos. Papanikolis chladnokrevně velí – dobře si zapněte háčky! Posádka skočí do člunu a zapálí požární loď. Turci se snaží rozpoutat firewall a uhasit oheň, ale nedaří se jim to, i přes začínající slabý déšť. Fregata vzlétne do vzduchu. Turci na břehu se rozprchnou. Možná je za tím několik staletí nashromážděná nenávist vůči Turkům, ale pro historickou pravdu je třeba poznamenat, že s tonoucími Turky nebylo slitování. Z řeckých lodí byly spuštěny čluny a námořníci skončili s Turky ve vodě a zachránili pouze křesťany, kteří sloužili nebo byli zajati Turky.
Od této minuty má řecká flotila nový řecký oheň . Ohnivé lodě se staly hlavní zbraní řecké flotily v bojích s mnohem silnějším nepřítelem. Panteon řecké flotily doplnilo několik desítek kapitánů požárních lodí. Řekové sice nebyli průkopníky v používání požárních lodí v plachetní flotile, ale pouze v letech řecké osvobozenecké války v letech 1821-1829. požární stěny byly používány v takovém měřítku, kdykoli během dne a proti lodím v kotvišti, na kotvě, na cestách [1] [2] [3] .
Jména členů posádky následujících firewallů je třeba hledat v archivech. Posádka hasičské lodi Papanikolis (většinou psariotů) je však zaznamenána v řecké historiografii. Zde jsou jejich jména podle seznamu posádky z 27. května 1821 [4] :
Papanikolis se vyznamenal v mnoha následujících bitvách, zejména v bitvě u Gerontas v srpnu 1821.
Na konci války v roce 1829 získal Papanikolis 1/3 brigy „Nelson“ a pracoval na ní až do roku 1833, kdy brigu koupilo řecké námořnictvo . Papanikolise nechal kapitán v brig. V roce 1836 briga narazila na útesy poblíž ostrova Zakynthos a utopila se. Papanikolis šel do zálohy až do roku 1841, kdy dostal velení korvety Amalia.
Během ústavní revoluce 3. září 1843 zastupoval ostrov Psara v Národním shromáždění.
V roce 1846 byl jmenován předsedou námořního soudu. Tuto funkci zastával až do své smrti v roce 1856 [5] .
Kromě ulic v mnoha městech v Řecku nesoucích jeho jméno byly po Papanikolisovi pojmenovány tři ponorky řeckého námořnictva :