Sankce v hospodářském styku jsou zákonem stanovené právní důsledky neplnění nebo nesprávného plnění právních aktů v oblasti hospodářských vztahů podnikatelským subjektem , důsledkem hospodářské odpovědnosti.
Hospodářská sankce je definována jako opatření státního donucení stanovené legislativními akty, které má povahu majetkového a (nebo) nemajetkového dopadu a je uplatňováno vůči podnikatelskému subjektu za spáchání hospodářského deliktu. Hospodářským deliktem je navíc třeba rozumět protiprávní jednání (jednání či nečinnost) podnikatelského subjektu, vyjádřené neprovedením nebo nesprávným provedením legislativních aktů upravujících hospodářské vztahy.
Funkce sankce jsou:
Sankce jsou tedy opatřením vlivu na podnikatelský subjekt, který porušil zákon, ovlivňují jej jako opatření pro vymáhání práva, vybízejí porušovatele , aby přestal s porušováním a předcházel škodě, a také jej finančně postihují.
Sankce jsou rozděleny do typů podle toho, od koho pocházejí:
Sankce mohou být stanoveny zákonem nebo smlouvou .
Pro uplatnění sankcí není nutné se obracet na soud , mohou je uplatnit subjekty samostatně. V důsledku toho jsou sankce rozděleny do typů v závislosti na pořadí provádění: uplatňovány u soudu nebo nesporně.
Sankce v hospodářském styku se dělí na druhy podle forem projevu jejich následků v určitých právních vztazích:
Majetkové sankce zabezpečují nepříznivé důsledky pro podnikatelské subjekty, které porušily práva a oprávněné zájmy svých protistran , a to v následujících formách - náhrada ztráty a zaplacení penále .
Podstatou náhrady škody je, že její činnost směřuje k obnovení majetkového stavu oběti na úkor majetku pachatele. Náhrada ztráty bude následovat, pokud podnikatelský subjekt, jehož práva byla porušena, utrpěla ztrátu. Ztrátami se v tomto případě rozumí výdaje, které oběť vynaložila nebo bude muset vynaložit na navrácení porušeného práva, jakož i ušlý příjem, který by tato osoba získala za normálních podmínek, kdyby její právo nebylo porušeno (ztráta zisk). Pokud porušovatel získal v důsledku porušení příjem, má oběť právo požadovat spolu s dalšími ztrátami náhradu ušlého zisku ve výši, která není nižší než tento příjem. Ztráty jsou zpravidla plně kompenzovány, i když zákonem nebo dohodou může být stanovena menší částka (článek 15 občanského zákoníku Ruské federace).
V souladu s Čl. 311 Občanského zákoníku Běloruské republiky penále (pokuta, sankční úrok) je peněžní částka stanovená zákonem nebo dohodou, kterou je dlužník povinen zaplatit věřiteli v případě nesplnění nebo nesprávného plnění závazku. zejména v případě prodlení s plněním. [2]
Pokuta je dvojího druhu - zákonná a smluvní a je uplatňována v závislosti na postupu jejího stanovení. Zároveň je třeba upozornit, že pokud si smluvní strany ve smlouvě smluvní pokutu nesjednaly, pak bude uplatněna v souladu s právním řádem.
Kromě toho se trest dělí na:
Pokuty a penále se liší způsobem jejich výpočtu. Pokuta se vybírá jednorázově a je stanovena pevnou peněžní částkou nebo procentem z určité částky a penále se vybírá procentem z nesplněné části povinnosti za každý den prodlení se splněním povinnosti.
Právní úprava počítá i s takovou formou majetkových sankcí, jako je placení úroků za nesplnění peněžitého závazku (str. 366 Občanského zákoníku Běloruské republiky).
Zákonodárce předvídal i případ, kdy ztráty způsobené věřiteli nebo výše dluhu, zvýšená o inflaci , převyšuje výši úroků připadajících na věřitele, má právo požadovat po dlužníkovi náhradu ztráty, popř . dluh, zvýšený s přihlédnutím k inflaci, v části přesahující tuto částku. Nestanoví-li právní předpis nebo dohoda pro výpočet úroku kratší lhůtu, účtuje se úrok za použití cizích peněžních prostředků až do dne, kdy bude částka těchto peněžních prostředků uhrazena věřiteli.
V současné době se v právní literatuře diskutuje o právní povaze úroků – ať už jde o formu náhrady škody nebo o majetkové sankce či jiné formy občanskoprávní odpovědnosti.
Opatření provozního dopadu jsou sankce uplatňované za účelem zajištění plnění povinností subjektů při jejich hospodářské činnosti, které jsou nemajetkové povahy. Tato opatření vlivu nemají pro subjekt majetkové důsledky, proto by se měla nazývat opatřeními provozního vlivu.
Dělí se do dvou skupin:
Jako opatření provozního dopadu aplikovaná na podnikatelské subjekty v legislativě lze uvést následující:
Právní předpisy Běloruské republiky zmiňují různé druhy odpovědnosti : občanskoprávní, trestní, správní. Kromě toho dekret prezidenta Běloruské republiky ze dne 15. listopadu 1999 č. 673 „O některých otázkách ke zlepšení koordinace činnosti regulačních orgánů Běloruské republiky a postupu při uplatňování hospodářských sankcí jimi“ zavedl pojmy hospodářská odpovědnost a hospodářské sankce.
Hospodářská sankce je definována jako opatření státního donucení stanovené legislativními akty, které má povahu majetkového a (nebo) nemajetkového dopadu a je uplatňováno vůči podnikatelskému subjektu za spáchání hospodářského deliktu. Hospodářským deliktem je navíc podle odst. 2 vyhlášky ze dne 15. listopadu 1999 třeba rozumět protiprávní jednání (jednání či nečinnost) podnikatelského subjektu vyjádřené neplněním nebo nesprávným prováděním právních předpisů upravujících hospodářské vztahy . [3]