Severoarománské dialekty

Severoarománské dialekty (také severoarománské dialektové pásmo , severoarománské dialekty ) jsou dialekty arumunského jazyka , běžné v různých oblastech severního, severovýchodního a některých dalších částí Řecka , v jižních oblastech Albánie a také v jihozápadních oblastech Republiky Makedonie . Oblast severoaromunských dialektů zahrnuje dialekty Farsherotian , Moskopolian a Museker , stejně jako dialekty Gopesh, Mulovishte, Byala de Sus a Byala de Jos. Severoarománské dialekty jsou protikladem k dialektům jihoarománské zóny dialektů , která zahrnuje gramosijské , pindské a olympské dialekty [1] [2] .

Obecné informace

Severoaromunská nářeční zóna získala svůj název podle původní oblasti, ve které probíhala formace severoaromunských dialektů. Hlavní jazykové rysy uvažované zóny dialektu se vyvinuly v severní části oblasti distribuce arumunského jazyka. K lokalizaci části moderních dialektů severoarománské dialektové zóny v jižních oblastech arumunského etnického území a jižních dialektů v severních oblastech došlo v procesu neustálých migrací Arumanů, kteří se zabývali vzdáleným pastevectvím. v horských oblastech jižního Balkánu .

Oblast distribuce dialektů Farsherot , která má podobu mnoha „ostrovních oblastí“, se nachází v několika zemích: v jižní Albánii - hlavně na jihovýchodě země spolu s dialekty Moskopol; v Řecku - v Epiru , Acarnania , Aetolia , Thesálie , Řecká Makedonie ; v Makedonské republice - v jihozápadních oblastech země. Mluvčí dialektů Farsherot tvoří většinu mezi mluvčími jiných arumunských dialektů v Albánii.

Oblast moskopolských dialektů se také nachází na území několika jihobalkánských států a stejně jako oblast Farsherot je to skupina „ostrovů“ obklopených souvislými oblastmi řečtiny, albánštiny a dalších jazyků. V severním Řecku, hlavně v řecké části Makedonie , jsou mluvčí moskopolských dialektů usazeni v pruzích a v sousedství s mluvčími pindiánských, gramatických a faršerotských dialektů; v Makedonské republice jsou moskopolské dialekty běžné v jihozápadních oblastech země; v jižní Albánii jsou mluvčí moskopolských dialektů usazeni vedle mluvčích faršerotských dialektů, kteří tvoří většinu arumunského obyvatelstva Albánie.

Oblast Müzekerských dialektů pokrývá rovinu Müzeke poblíž pobřeží Jaderského moře v jihozápadní části Albánie.

V jihozápadní Makedonii jsou běžné dvě skupiny dialektů, z nichž jedna je reprezentována dialekty vesnic Gopesh a Mulovishte a druhá dialekty vesnic Byala de Sus a Byala de Jos. Jazykové rysy těchto dialektů odhalují podobnosti s megleno-rumunským jazykem [3] .

Nářeční členění arumunštiny souvisí, i když nejednoznačně, s přesídlením určitých skupin či „kmenových větví“ arumunského obyvatelstva  – faršerotů, moskopolitů a mušékerů. Vlastní jméno spojené s „kmenovým“ rozdělením Arumanů je rozšířeno pouze mezi mluvčími faršerotských dialektů – „faršerotové“ ( fărşeroţi ), užívají se jména „moscopoles“ (rom. moscopoleni ) a „musekers“. u Arumanů velmi zřídka [1] [4] .

Přidělování severoarománských dialektů na rozdíl od jihoaromských dialektů navrhl T. Kapidan, podle jeho terminologie se těmto dialektovým útvarům říká „dialektové zóny“ [2] .

Nářeční rysy

Nářeční členění arumunštiny je založeno především na fonetických a fonologických rysech. Severoarománské dialekty se vyznačují [2] :

Také oblast severoaromunského dialektu se vyznačuje takovými jazykovými rysy jako [5] :

Poznámky

  1. 1 2 3 Koryakov Yu. B. Dodatek. Karty. 6. Jižní Balkán // Jazyky světa. Románské jazyky . - M .: Academia , 2001. - ISBN 5-87444-216-2 .
  2. ↑ 1 2 3 Narumov B.P. Aromanský jazyk/dialekt // Jazyky světa. Románské jazyky . - M .: Academia , 2001. - S.  638 . — ISBN 5-87444-016-X .
  3. Narumov B.P. Aromanský jazyk / dialekt // Jazyky světa. Románské jazyky . - M .: Academia , 2001. - S.  637 -638. — ISBN 5-87444-016-X .
  4. Narumov B.P. Aromanský jazyk / dialekt // Jazyky světa. Románské jazyky . - M .: Academia , 2001. - S.  636 -638. — ISBN 5-87444-016-X .
  5. Narumov B.P. Aromanský jazyk / dialekt // Jazyky světa. Románské jazyky . - M .: Academia , 2001. - S.  654 -655. — ISBN 5-87444-016-X .