Sériová čárka

Sériová čárka ( anglicky  serial comma ), také známá jako Oxford comma  - Oxford comma nebo Harvard comma  - Harvard comma  - v interpunkční čárce , používaná v angličtině před spojením (obvykle a nebo nebo , stejně jako nor ), před poslední položkou v seznam tří nebo více prvků. Například seznam tří zemí „Portugalsko, Španělsko a Francie“ by mohl být zapsán jako Portugalsko, Španělsko a Francie (pomocí pořadové čárky) nebo jako Portugalsko, Španělsko a Francie(bez použití sériové čárky) [1] [2] .

V americké angličtině většina průvodců stylů používá sériovou čárku, včetně The Chicago Manual of Style , The Elements of Style Strunk a White [3] a United States Government Printing Office Style Manual . Associated Press Stylebook pro novináře nedoporučuje použití sériové čárky. Sériová čárka se v britské angličtině používá mnohem méně často [4] , ale některé britské stylové průvodce vyžadují její použití, včetně průvodce stylem Oxford University Press [5] a Slovník použití moderní angličtiny . Někteří autoři britské angličtiny používají pořadovou čárku pouze tam, kde je to nutné, aby se předešlo dvojznačnosti [6] .

Vyhýbání se dvojznačnosti

Pokud čtenář neví, která konvence se používá, jsou obě verze vždy nejednoznačné.

Tyto formuláře (mimo jiné) vyřeší nejasnosti:

Obecně

Použití

Chicago Manual of Style , Strunk's and White's Elements of Style a nejuznávanější americké a kanadské anglické zdroje a britské anglické zdroje (např. Oxford University Press a Modern English Usage) od Fowlera doporučují použití sériové čárky. Pokyny pro noviny (např. New York Times, Los Angeles Times, Associated Press , The Times ve Spojeném království a Canadian Press) odrazují od používání sériové čárky, možná z důvodu úspory místa. [7]

Rozdíly v názorech na používání sériové čárky jsou popsány v popularizované knize Eats, Shoots & Leaves od autorky Lynne Truss :  „Jsou lidé, kteří oxfordskou čárku chválí, a lidé, kteří ji nechválí, a já řeknu jen toto: nikdy nezasahujte mezi tyto lidi, když se opili“:

Jsou lidé, kteří oxfordskou čárku přijímají, a lidé, kteří ne, a já řeknu jen toto: nikdy se mezi tyto lidi nepleť, když se napije. [osm]

Řada akademických publikací (například Cambridge University Press) se také vyhýbá sériové čárce [9] , ačkoli ji používají někteří akademičtí vydavatelé v anglicky mluvících zemích.

Pokyny na podporu povinného používání

Následující návody podporují povinné použití sériové čárky:

Style Manual United States Government Printing Office 

Za každým výrazem v řadě tří nebo více slov, frází, písmen nebo číslic, použitých s a , nebo bez .

Wilson Follett, "Modern American Usage, A Guide" (Random House, 1981) , str. 397-401

Jaké jsou tedy argumenty pro vynechání poslední čárky? Přesvědčivé je pouze jedno – úspora místa. Ale tady nebo jinde je třeba si položit otázku, zda výhoda čárky převáží zmatek způsobený jejím vymazáním...

Zde se doporučuje, aby [spisovatelé] používali čárku mezi všemi členy série, včetně posledních dvou, aby se předešlo nejednoznačnosti a problémům za zanedbatelnou cenu. [jedenáct]

The Chicago Manual of Style , 15. vydání (University of Chicago Press, 2003), odstavec 6.19

Když spojení spojuje poslední dva prvky v řadě, musí být před spojením čárka .... Chicago důrazně doporučuje toto široce používané použití… („Když spojka spojuje poslední dva prvky v řadě, měla by se před spojkou objevit čárka…. Chicago toto široce praktikované použití důrazně doporučuje“)…

American Medical Association Manual of Style , 9. vydání (1998 ) .  Kapitola 6.2.1

Před spojkou, která předchází poslednímu členu řady, použijte čárku. ("Před spojkou, která předchází poslednímu výrazu v řadě, použijte čárku.")

Publikační příručka Americké psychologické asociace , 6. vydání (2010). Kapitola 4.03

Používejte čárku mezi prvky (včetně před a a nebo ) v řadách tří nebo více prvků.

Elements of Style ( anglicky  The Elements of Style ) (Strunk and White, 4. vydání, 1999). The Oxford Style Manual , 2002, kapitola 5, část 5.3. Čárka. Příručka CSE pro autory, editory a vydavatele (Council of Science Editors, 7. vydání, 2006), oddíl 5.3.3.1. Garnerovo americké použití (Oxford, 2003).

Manuál stylu MLA a průvodce vědeckým publikováním (Modern Language Association 2008). 3.4.2.b.

Většina univerzitních učebnic v USA také důrazně doporučuje použití sériové čárky. [12]

Pokyny proti povinnému použití

Manuál stylu Times [13] Kniha stylů New York Times [14] The Economist style manual [15] AP Stylebook Stylový manuál australské vládní vydavatelské služby pro autory, editory a tiskaře Průvodce stylem Guardian [16] Průvodce psaním a stylem na Oxfordské univerzitě [17] Cambridge Guide to English Use [18]

Poznámky

  1. ^ Termíny Oxford čárka a Harvardská čárka jsou odvozeny z příruček stylů nakladatelství Oxford University Press a Harvard University Press , které používají čárku v řadě.
  2. ↑ Sériová čárka někdy odkazuje na jakékoli oddělovací čárky v seznamu, ale to je vzácné a zastaralé použití. Zde se tento termín vztahuje pouze na případy definované výše.
  3. ↑ Strunk, Jr., William; White, E. B.; Maira Kalman Prvky stylu . - New York : Penguin Press , 2005. - 147 s. — ISBN 9781594200694 .
  4. ↑ Lynne Truss Jí, výhonky a listy: přístup k interpunkci s nulovou tolerancí. - New York : Gotham Books, 2004. - S. 84. - 209 s. — ISBN 1-59240-087-6 .
  5. ↑ RM Ritter. Manuál ve stylu Oxford  . — Oxford ; New York : Oxford University Press , 2003. - S. 121. - 1033 s. — ISBN 0198605641 .
  6. ↑ Průvodce stylem The Economist. - London : Profile Books , 2012. - S. 152–153. — 264 s. - ISBN 978-1-84668-606-1 .
  7. ↑ Bryan A. Garner. Garnerovo moderní americké použití  . — New York: Oxford University Press , 2003. — S.  654 . — ISBN 0-19-516191-2 .
  8. ↑ Lynne Trussová. Eats, Shoots & Leaves: The Zero Tolerance Approach to  Interpunktion . - Gotham, 2004. - ISBN 1592400876 .
  9. ↑ Řezník, Judith; Drake, Caroline; Leach, Maureen. Butcher's copy-editing : Cambridgeská příručka pro editory, copy-editory a korektory  . - 4. - Cambridge University Press , 2006. - S. 156. - ISBN 9780521847131 .
  10. ↑ 8. Interpunkce //  Manuál stylu GPO . — 30. — Washington, DC: US ​​​​Government Printing Office, 2008. — s. 201 § 8.42. - ISBN 978-0-16-081813.
  11. ↑ Případ sériové čárky vyřešen! (nedostupný odkaz) . Datum přístupu: 21. května 2011. Archivováno z originálu 5. prosince 2008. 
  12. ↑ Andy Gramlich, Commas: největší malé vtípky v angličtině. Hohonu 2005, ročník 3, číslo 3. http://www.uhh.hawaii.edu/academics/hohonu/writing.php?id=82
  13. ↑ Online Style Guide - P , London: The Times  (16. prosince 2005), S. (viz interpunkce/čárky ). Staženo 22. března 2008.
  14. ↑ Perlman, Merrill. Promluvte si s redakcí Ředitel Copy Desk Merrill Perlman   : journal . - The New York Times , 2007. - 6. března.
  15. ↑ Výzkumné nástroje – Economist.com – Economist.com , The Economist .
  16. ↑ Průvodce stylem Guardian and Observer: O , The Guardian  (19. prosince 2008). Staženo 1. dubna 2010.
  17. ↑ Průvodce psaním a stylem (downlink) . Oxfordská univerzita. Datum přístupu: 31. prosince 2008. Archivováno z originálu 29. července 2010. 
  18. ↑ Peters, Pam Cambridge průvodce používáním angličtiny (neopr.) . - Cambridge, Anglie: Cambridge University Press , 2004. - ISBN 0-521-62181-X .